Startupy pomáhají vědě zlepšit životy, říká pěstitelka umělých „minimozků“

Petra Szeszula působila dlouhé roky v akademickém prostředí, kde se přes ekonomii dostala až k biologii. Nakonec to ale bylo paradoxně samotné fungování akademického prostředí, kvůli němuž z něj odešla a spoluzaložila biotechnologický startup.

Společnost BrainZell v laboratorních podmínkách pěstuje lidské umělé „minimozky“. „Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může naprosto změnit farmaceutický průmysl,“ věří vědkyně.

„Zájem vědců je obrovský. Farmaceutické firmy situaci sledují, ale s větším využitím zatím spíše vyčkávají. Jedním z důvodů může být i to, že testování na organoidech pro schvalovací orgány nových léčiv zatím nestačí a vyžadují testy na zvířatech – změna legislativy se ale už řeší a schválení je jen otázkou času,“ doplňuje Szeszula.

Celá výzkumná skupina byla zrušena. My však pracovali na zajímavé technologii s komerčním potenciálem, a tak jsme založili startup.

Začala jste studovat ekonomii a management na České zemědělské univerzitě, záhy jste si k tomu přidala i biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Pokračovala jste na doktorát v molekulární biologii a poté jako postdoktorandka jela do Švédska na Karolinska Institutet. Proč vyhrála právě biologie?

Poháněla mě, stejně jako mnoho vědců a vědkyň po celém světě, radost z objevování neznámého a představa, že má práce může pomoci najít lék na rakovinu a zachrání miliony lidí. To vás drží nad vodou a udržuje při životě na čínských polévkách, zvládáte nespat, být šestnáct hodin denně v laborce, a to i o víkendech, a místo běžného života sedět u mikroskopu…

Ing. Mgr. Petra Szeszula, Ph.D.

Petra Szeszula

Vystudovala ekonomii a management na České zemědělské univerzitě a biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mnoho let působila jako vědkyně na švédském Karolinska Institutet. Nyní spoluzaložila a vede dva biotechnologické startupy.

Nakonec jste ale akademické prostředí opustila. Proč?

Postupně mi začalo docházet, že má práce nejspíš nikomu nepomůže, protože ta propast mezi vědeckými výsledky a praxí je příliš veliká. Tou „poslední kapkou“ ke změně bylo paradoxně samo akademické prostředí. Můj bývalý šéf nedostal granty a celá výzkumná skupina byla zrušena.

My jsme však pracovali na zajímavé technologii s komerčním potenciálem, chtěli jsme pokračovat, a tak jsme založili startup. A to zpětně vnímám jako klíčové, protože tam jsem se jako součást týmu o byznysu a startupech hodně naučila. Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí.

Jako první jste spoluzaložila biotechnologický startup BrainZell, který v laboratorních podmínkách pěstuje lidské umělé „minimozky“. O co jde a jaké mají využití?

Zaměřujeme se na testování nových léčiv. Dnes v různých fázích klinického testování skončí až devadesát procent léčiv, protože jsou před tím testována na zvířatech. Jenže lidé a zvířata se liší, a tak se řada vedlejších účinků neprojeví hned na začátku. Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může naprosto změnit farmaceutický průmysl.

Zájem vědců je obrovský. Farmaceutické firmy situaci sledují, ale s větším využitím zatím spíše vyčkávají.

Jak jste se k tomuto tématu dostala?

Náhodou jsem si přečetla článek v časopise Nature, že kolegové ve Vídni poprvé v laboratoři vypěstovali nervovou tkáň. V té době už vědci uměli pěstovat třeba játra a další miniorgány, ale vypěstovat funkční nervovou tkáň se jim dlouho nedařilo.

Došlo mi, že je to revoluce a že chci být u toho, takže jsem po večerech jako můj vedlejší projekt začala zkoušet pěstovat mozky (směje se). Záhy se ke mně přidal kolega Robin Pronk a společně jsme jako první ve Švédsku vypěstovali umělé lidské mozky a o několik let později založili i BrainZell.

Petra Szeszula

Petra Szeszula

Další obrázky v galerii (6)

Jak takové pěstování minimozků probíhá?

Na začátku je lidská buňka odebrána z kůže nebo krve, kterou v laboratoři přeměníme na takzvanou indukovanou pluripotentní kmenovou buňku. Tu pak zhruba tři měsíce pěstujeme ve speciálním roztoku, který obsahuje všechny potřebné růstové faktory a živiny pro růst nervové tkáně. Tomuto shluku buněk se pak říká organoid, protože vzniká podobně jako lidské orgány při embryonálním vývoji – rostou postupně a můžeme na nich rozlišit jednotlivé struktury.

K testování léčiv se minimozky nejčastěji používají po třech měsících; růst ovšem mohou šest až osm měsíců, a když se jejich růst zastaví, živé vydrží další zhruba rok. To je současný limit, protože organoidům chybí krevní cévy, které by přiváděly výživu i dovnitř orgánu. Dnes se ale už zkoumá i možnost umělých cév.

Jaký je zájem ze strany vědců a farmaceutických firem?

Zájem vědců je obrovský. Farmaceutické firmy situaci sledují, ale s větším využitím zatím spíše vyčkávají. Jedním z důvodů může být i to, že testování na organoidech pro schvalovací orgány nových léčiv, jako jsou americká FDA nebo evropská EMA, zatím nestačí a vyžadují testy na zvířatech – změna legislativy se ale už řeší a schválení je jen otázkou času. Věřím, že do pěti let budou lidské miniorgány běžnou součástí preklinického testování nových léčiv.

Mimo akademii nikoho nezajímá, kolik máte vědeckých publikací. Pro byznysový svět je důležité, zda váš nápad může být výdělečný.

Současně jste výkonnou ředitelkou startupu Andning Med, který napomáhá správné inhalaci léků. Jak vznikl tento záměr?

Biotechnologické startupy buď mají technologii, pro kterou hledají uplatnění, nebo se naopak snaží vyřešit existující problém. A přesně to je cílem startupu Andning Med. V rámci jednoho švédského inovačního projektu jsme spolu s dalšími odborníky z nejrůznějších oborů strávili dva měsíce na klinice, kde jsme pozorovali běžný chod a hledali problémy, co nefunguje, co nedává smysl…

Univerzita Karlova

Text původně vyšel v magazínu Univerzity Karlovy Forum, z nějž pro vás pravidelně vybíráme ty nejzajímavější rozhovory. Vedle nich ovšem kolegové pravidelně nabízejí i názory, aktuality a hlavně...ne na všechno se u nás dostane. Mrkejte, co všechno na UKforum.cz mají.

Identifikovali jsme na 600 problémů, ze kterých jsme definovali 200 potřeb a z nich pak vybrali tu jednu, kterou dokážeme efektivně vyřešit. Pomůže co největšímu počtu lidí a lze ji komercionalizovat. Ukázalo se, že 70 až 90 procent astmatiků a dalších pacientů s dýchacími obtížemi dělá při inhalaci aspoň jednu chybu, což výrazně snižuje účinnost léčby a také sestry a lékaři tráví obrovské množství času neustálým vysvětlováním, jak správně inhalovat.

A jaké řešení jste vymysleli?

Vytvořili jsme nástavec inhalátoru, který má speciální senzory a pomocí mobilní aplikace vyhodnocuje, zda pacienti inhalují správně, nebo například opakují určité chyby. Máme za sebou první kolo testování s pacienty a nyní chystáme klinickou studii. Jakmile dostaneme povolení, chceme pomůcku ihned nabídnout k volnému prodeji.

Jaké vidíte rozdíly mezi akademickým prostředním a biotechnologickými startupy?

Mimo akademii nikoho nezajímá, kolik máte vědeckých publikací. Pro byznysový svět je důležité, zda váš nápad může být výdělečný, má dostatek zákazníků a je uskutečnitelný i ve velkém měřítku.

Například ve Švédsku si už dávno uvědomili, že pokud chtějí být bohatou a prosperující zemí, musí investovat do inovací a vzdělávání. A skutečně to myslí vážně a nabízí spoustu nejrůznějších programů, inkubátorů nebo grantů propojujících svět vědy a byznysu. Taková podpora v Česku chybí; přitom nadaných a chytrých lidí máme mnoho.

Kam dál? Rozhovory na Finmagu:

• Bez editace genomu rostlin by z Evropy bylo muzeum zemědělství
• Puntíky byly trefa do černého, říká zakladatel módní značky Vuch
• Bikero byl megaprůšvih, říká o začátcích Coufal. Zkušenosti teď předává dál
• Většina NFT jsou blbosti, varuje Mára. Jak vydělal na imaginární opici?
• Výplach jako příležitost? Zkušený investor radí, jak se chovat v době pádu

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag