Články na téma: výzkum

Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se očekávalo, vyplývá z podzimní predikce Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR). Odhaduje, že reálný růst HDP letos dosáhne nejvýš 1,2 procenta, v příštím roce čeká růst kolem 2,7 %. Dlouhodobé vyhlídky brzdí vysoké náklady na energie, globální rizika či přetrvávající nejistoty v průmyslové produkci. Naopak inflace se podle svazu stabilizuje.

Na konci letošního roku a začátku toho nového se otevře pestrá nabídka dotačních příležitostí, které budou směřovat nejen k podpoře malých a středních podniků, ale i těch velkých. Následující přehled přináší výběr těch nejzajímavějších chystaných výzev.

V pražských Dejvicích nepříliš daleko od sebe sídlí dva významné vědecké ústavy. V jednom vyvíjejí léky, ve druhém roboty a obě instituce se úspěšně snaží prosadit své objevy i ve světě byznysu. Na mnoha jiných výzkumných pracovištích se právě tohle nedaří – a mohou za to vědci i potenciální investoři. Ku příležitosti dnešního státního svátku pro vás otevíráme text z tištěného Finmagu, abyste na tu naši malou zemi mohli být náležitě hrdí.

Nejdražší materiál roku 2023? Trocha vesmírného štěrku. Jeho přeprava na Zemi vyšla na miliardu dolarů, ale to se vyplatí. Lidé plánují získávat tímto způsobem cenné suroviny ve velkém. Přinášíme vám další ochutnávku z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

V době, kdy pandemie covidu-19 zasáhla svět, se veřejné instituce ocitly před nečekanými výzvami. Změny v chování zákazníků a potřeba rychlých dat vedly k neobvyklé spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. „Lidé sice nechodili do obchodů, ale to neznamená, že přestali utrácet,“ říká v novém díle Finmag podcastu Martin Hlůže ze společnosti Mastercard.

Že mají Češi zlaté ručičky, to se ví. Proto jsme taky montovna Evropy. Bylo by potřeba víc českých hlaviček, které samy vymyslí, co vyrábět. Dobrá zpráva je, že tady vždycky byly a že tady pořád jsou. Připomeňme si je v našem kvízu.

V posledních týdnech jsou postupně zveřejňovány informace o dotačních výzvách plánovaných na rok 2024. Přinášíme přehled těch nejzajímavějších, které směřují k podpoře podnikatelů a měly by být vyhlášeny během prvního kvartálu letošního roku.

Jak docílit toho, aby se látka, která zpomaluje stárnutí rostlin a zvyšuje zemědělské výnosy, dostala z laboratoře do běžného prodeje? Čtyřicetiletý vědec Jaroslav Nisler to líčí tak, až se zdá, že je to jako prodat fanouškovi Applu nový iPhone. Odemykáme rozhovor z velkého tématu Věda&byznys tištěného Finmagu, Na stáncích bude už jen pár dní.

Když nemůže jeden ke druhému a oba se z nějakého důvodu potřebují, většinou přijde druhý k prvnímu. Bylo to tak kdysi s horou a Mohammedem, je to tak i dnes s vědci a investory.

I když se v posledních letech třeba vyšším důrazem na inovace postavení české ekonomiky lepší, stále se nemůže zbavit nálepky „montovna Evropy“. Měla by se tedy tuzemská ekonomika transformovat? A pokud ano, jakým způsobem? Zeptali jsme se kandidátů na prezidenta 2023.

Je to první krůček k totální revoluci lidstva, nebo jen plácnutí do vody? Čerstvé oznámení amerických vědců, že se jim pomocí jaderné fúze podařilo získat víc energie, než do ní vložili, může znamenat nebývalý průlom v historii lidstva. Pojďme si nastínit, co všechno by to přineslo.

Před deseti lety socioložka Kateřina Nedbálková přiblížila v knize Matky kuráže životy gay a lesbických rodin, ve Spoutané rozkoši v roce 2006 zachytila každodennost ženských věznic, ale patrně největší ohlas jí přinesla loňská Tichá dřina, studie dělnictví v Baťově továrně. V rozhovoru vypráví nejen o něm, ale třeba i o tom, v čem je užitečný Karl Marx.

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, které mají přímý dopad na lidské životy. „Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí,“ říká.

Číst knihy nestačí. Aby člověk pochopil a dostatečně si zafixoval informace, které z nich čerpá, je třeba si dělat poznámky. Chytré poznámky. „Zapisování nás nutí radikálně filtrovat a rozhodovat se o tom, co skutečně stojí za naši pozornost,“ říká pro Finmag.cz německý spisovatel a vědec Sönke Ahrens.

Po desítkách let se v Česku rozjel nový výzkum psychedelik. Stojí za ním Martin Kuchař se svým týmem chemiků. Ti mimo jiné zkoumají přínosy takzvaného mikrodávkování, které dokáže posunout vnímání a otevírat mysl. „Hodně populární je třeba v Silicon Valley," říká věděc. A zmiňuje i obrovský ekonomický potenciál výsledných produktů.

Nejsou vidět, ale jsou prakticky všude: v organismech lidí i zvířat, ve vzduchu, ve vodě i v půdě na všech kontinentech světa. Vědci zatím přesně nevědí, co mohou mikroplasty v organismech napáchat, ale je jisté, že až jich bude příliš mnoho, způsobí problémy.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na mluvící robotickou Alexu a další chytré asistenty v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data.

Když se dnes mluví o umělé inteligenci, je to zavádějící. Algoritmus, který se za ní skrývá, jen čerpá z kvanta naučených vzorců chování lidí, ale sám sobě nerozumí. Stejně jako nikdy neporozumí jazyku, ač se vědcům z Univerzity Karlovy na tomto poli náramně daří. A v lecčems předčí třeba i Google.

Jak zprostředkovávat vědecké poznatky veřejnosti? Nejen aktuální pandemie ukazuje, že potřebujeme vědecké kurátory, kteří by studie zasazovali do kontextu pochopitelného laikům, podobně jako když kunsthistorik vybírá cenná díla a sestavuje výstavu, říká fyzik, analytik klimatologických dat a ředitel sdružení Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Mystery worker. Krtek v práci. Na měsíc se nechá zaměstnat a po práci podává hlášení, jak to ve firmě klape. Výzkumník, nebo práskač? Tenhle text z říjnového Finmagu by dost možná měl zajímat právě vás.

Německý virolog Hans-Georg Kräusslich patří ke světové vědecké špičce. Využili jsme mimořádné příležitosti k setkání a probrali s ním schopnost vědců předjímat vývoj globálních krizí, politické aspekty výzkumu HIV i fenomén popíračů vědy.