
Marxe se neštítím, říká autorka studie dělnictví v Baťově továrně
Před deseti lety socioložka Kateřina Nedbálková přiblížila v knize Matky kuráže životy gay a lesbických rodin, ve Spoutané rozkoši v roce 2006 zachytila každodennost ženských věznic, ale patrně největší ohlas jí přinesla loňská Tichá dřina, studie dělnictví v Baťově továrně. V rozhovoru vypráví nejen o něm, ale třeba i o tom, v čem je užitečný Karl Marx.

Psychedelika mají obrovský potenciál, úspěch slaví i v Silicon Valley, říká vědec
Po desítkách let se v Česku rozjel nový výzkum psychedelik. Stojí za ním Martin Kuchař se svým týmem chemiků. Ti mimo jiné zkoumají přínosy takzvaného mikrodávkování, které dokáže posunout vnímání a otevírat mysl. „Hodně populární je třeba v Silicon Valley," říká věděc. A zmiňuje i obrovský ekonomický potenciál výsledných produktů.

Nechceme přicházet o talenty, říká v novém Finmagu ajťačka Formánková
Nejvýraznější česká ajťačka Dita Formánková přišla do Avastu bourat předsudky, kvůli kterým firmy přicházejí o nadané pracovníky.

Epochální úkol: přesvědčit individualisty, že žijeme ve společnosti
Pandemie a klimatické krize ukazují bídu individualismu, ve kterém nachází shodu liberálové i konzervativci. My přitom potřebujeme holistická řešení. Čeká nás proto velký politický spor.

Politický marketér Jirsa: Někdo jde vyhrát volby, někdo dělá programové dokumenty
„Andrej Babiš jako jediný dokáže pragmaticky pracovat se svými protivníky. Jde o princip známý třeba z juda, kdy se snažíte využívat sílu druhých ve svůj prospěch. Mluví se stále pouze o něm,“ hodnotí dosavadní kampaně někdejší politický marketér a majitel komunikační agentury katz83.

Pro někoho jsem všeználek, co nic nevytváří, říká Mikýř
Nejkreativnější satirik dnešního Česka Martin Mikyska osvětluje temné kouty internetu. Svou tvorbou poukazuje na věci, které jinde nezazněly. Řada lidí ho proto má za všeználka. „Některé lidi už z podstaty otravuju,“ přiznává Mikýř v rozhovoru pro červnový Finmag.

TFW NO GF. Zoufalí mladí muži chtějí něco cítit
Dokument o osamělých mladících ukazuje krizi smyslu ve společnosti po konci dějin. Vztahy, média, drogy, ekonomika, ironie – nic nefunguje, jak by mělo.

Fakta o klimatu: Nemusí se všichni na všem shodnout, aby se věci hýbaly dopředu
Mění stohy dat na přehledné grafiky, které využívají i ti, kteří obyčejně jen složitě nacházejí společnou řeč: novináři, energetické společnosti i aktivisté. Fakta o klimatu nabízejí základy sdíleného jazyka a mění tak tuzemskou klimatickou debatu.

Fakta o klimatu: Není to zábavné, ale potřebné k moudrým rozhodnutím
„Debaty o komplexních věcech často připomínají hraní šachů bez šachovnice. Ono to jde, lidi tak šachy občas hrají, ale je to strašně náročný!“ říká Ondráš Přibyla, vystudovaný teoretický fyzik, lektor nenásilné komunikace a zakladatel rok a půl starého projektu Fakta o klimatu, který vytváří pomyslné šachovnice.

Někdy musí politici dělat rozhodnutí, která nelze opřít o veřejné mínění
Pokud lidé vnímají odborný konsenzus, mění i své chování, říká v rozhovoru pro Finmag sociolog Matouš Pilnáček, který zkoumal proměny důvěry ve společnosti během pandemie. Opatření by podle něho lidé přijímali lépe, kdyby o nich jednotně informoval nepolitický zdravotnický orgán.

Dokud nepřestanete lhát, nic se nevyřeší
Vydávají překlady literárních klenotů 20. století i pobuřující eseje o současnosti. Petr Januš a Jaroslav Tvrdoň z nakladatelství Rubato v druhé části našeho rozhovoru vysvětlují, co jim chybí na české literatuře a jak hledají optimismus v každodenním marasmu.

Kniha jako droga funguje dál, akorát se čtou větší sračky
Nejlepší překladové nakladatelství v Česku plánovalo konec. Pandemie ale Jaroslava Tvrdoně a Petra Januše z Rubata přesvědčila, že jejich práce má smysl. Jejich knihy přece otevírají oči!

Chrlič obsahu. GPT-3 napíše zdvořilý mail i hejt na menšiny
Třetí generace neuronové sítě schopné napsat podle zadání text v jakémkoli žánru přináší ještě větší možnosti i problémy.

Musíme vyjít ze svého stínu, nebo napořád platit Němcům
Visegrádská čtyřka nemá ráda dobrodružství, vidíme to i na opatřeních proti koronaviru, říká politolog Oldřich Krpec.

Vracím uhlík pod zem
„Farma by tě měla oblažovat. Neměl bys z ní chtít nikam jinam,“ říká Tadeáš Michalik. Vystudovaný antropolog rebeluje proti vyhynutí nejenom v článcích a na protestech, ale taky na 57hekterové pastvině. Než přijde natiskneme nový Finmag, otevíráme ukázku z toho aktuálního.

Hegel ukazuje, že jsme ještě pitomější než mainstream
Bádá a přednáší o těch nejsložitějších dílech, přesto ji studenti filozofie oceňují pro její srozumitelné a humorné výklady. O autorovi snad nejkomplikovanějším, Hegelovi, vloni dokonce vydala Tereza Matějčková knihu. Hlavně o ní se bavíme v druhé části našeho rozhovoru.

Žádné hodnoty snad nemám a ani mít nebudu
Vloni jí vyšla unikátní kniha o Hegelovi, píše štiplavé recenze a vedle toho je snad nejpopulárnější vyučující mezi studenty pražské filozofie. Tereza Matějčková je pozoruhodná žena. Strávili jsme s ní proto dvě dlouhá odpoledne, abychom přinesli rozhovor odpovídající délky a hloubky.

Všichni musíme být populisti
Krátká příručka levicového populismu nabízí užitečný úvod do chápání pojmu. Ve své vizi spravedlivější budoucnosti ale nechává autorka až příliš rozporů.

Věcem, které přesahují komerční zájem, Babiš nerozumí
„Osciluju mezi vyjádřením ‚je přítěží‘ a ‚škodí téhle zemi‘. Myslím, že prostě nemá na to, aby dělal premiéra,“ říká ve druhé části rozhovoru informatik Jiří Zlatuška o svém někdejším stranickém šéfovi Andreji Babišovi. Co se stalo?

Zůstal jsem sám, kdo říkal, že ten Západ je přesně ten, o kterém jsem si tehdy snil
Akademik a bývalý politik Jiří Zlatuška o mezích pokroku a konci technooptimismu, o Klausově „My si myslíme, že počítačů tady už je dost“ i o rozchodu se stranickým šéfem Babišem.

Český podcast stopuje hudební smutek. Nachází politiku
Česko se konečně dočkalo dobrého podcastu. Je o hudbě, smutku… a politice.