
Padesát odstínů mraveniště. Každý jsme extremista
Proč každý něčím vyčnívá a proč je tak těžké dobrat se v některých společenských otázkách kompromisu? Odpověď najdeme v mraveništi, jehož půdorys má padesát rozměrů. Odemykáme starší článek z papírového Finmagu. Protože v kulturních válkách by se mohl sakra hodit. Že abyste do nich nechodili.

Velká drogová kocovina
Náhodné testování přítomnosti drog ve slinách řidičů, studentů nebo zaměstnanců je přehlídkou ostouzení nevinných. Ve velkém. Příčinou není podvádění nebo „vadné testy“, ale naprosté nepochopení matematických zákonitostí testování.

Jak se opít rohlíkem aneb proč čínská medicína funguje
Nakreslete si rohlík, jehož osa leží na diagonále. Na ose y si v horní části rohlíku zvolte nějakou hodnotu (na obrázku jí říkám A). Podívejte se na vodorovný řez rohlíkem v tomto bodě. Je jasné, že střed tohoto řezu bude na ose x ležet vlevo od bodu A. Teď už by vám mělo být jasné, proč čínská medicína funguje.

Obzvláště vysoká škola v Horní Suché
Aktuálním vydáním Finmagu se jako červená nit proplétá téma vzdělání. Otevíráme výjimečně internetovému publiku celý text matematika a vysokoškolského učitele Tomáš Fürsta. Opsané diplomky jsou podle něj jen jedním z mnoha vedlejších projevů zvrhlých pobídek, které původně měly z českých univerzit udělat světové školy.

Nevýchova učitelů v Čechách
V chóru tradičních nářků nad výsledky „největšího a nejdůležitějšího mezinárodního šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání“ (copyright nedohledatelný) ještě jeden hlas schází.

Soumrak ornamentů
Před nedávnem zde Pavel Kohout velmi trefně nazval podstatnou část rovnic moderní ekonometrie „matematickými ornamenty“. Nemohu souhlasit více. Přesto se domnívám, že matematika hraje v moderní ekonomii podstatnou roli: používá se k zastrašování nepřátel.

Vědci píšou osobám
Český národ má opět to velké štěstí, že k němu promluvili akademici. Naposledy se tak stalo, když se jakýsi zapomenutý ministr snažil zrušit klientelistický systém udělování docentur a profesur, hlavní překážku rozvoje českých vysokých škol. Tehdy se stateční akademici postavili jako jeden muž za zachování svých prebend, placených z peněz daňových poplatníků.

Ekonomické superstruny Roberta Shillera
Finmag včera přinesl překlad textu laureáta „Nobelovy ceny za ekonomii“ Roberta Shillera. Shiller v něm hájí svou disciplínu poukazy na nedostatky jiných disciplín, o jejichž vědeckosti by si nikdo netroufal pochybovat. Nahrávka na smeč – tak hodnotí Shillerovu obranu Tomáš Fürst.

USA: Jak to bylo doopravdy
V předchozím příspěvku jsem se vám pokoušel přiblížit názory amerických liberálů (to jest sociálních demokratů) volným převyprávěním toho, jak vykládá americkou historii i současnost jeden z jejich hlavních ideologů. Jen jsem neprozradil, o kterého šlo – to bylo na vás. Redakce prý byla trochu v šoku, že první správný tip na Paula Krugmana se pod článkem objevil už o půl čtvrté ráno. Protože mám ovšem starost o vaše duševní zdraví, teď vám řeknu, jak to bylo s Amerikou ve skutečnosti.

Poznej levičáka!
Když jsem (vinou mladické nerozvážnosti) studoval v Praze filozofii, jediná přednáška, která za něco stála, byla ta o dějinách ekologické etiky. Přednášel Erazim Kohák (jehož osoba tvoří celý český sociálně demokratický think tank) a pokaždé se nám snažil podat jeden směr ekologického myšlení optikou jeho zastánců, byť by s nimi ve skutečnosti vášnivě nesouhlasil. Pokud tedy po přečtení tohoto textu pojmete podezření, že jsem se zbláznil, nezoufejte. Jen následuji příkladu svého skvělého učitele a snažím se vám volně převyprávět jeden z nesmírně vlivných příběhů současné Ameriky. Za domácí úkol potom zadávám uhodnout původního autora.

Between a rock and a hard place
Tak se do angličtiny překládá české úsloví „z bláta do louže“. Po návratu z USA do naší středoevropské reality se s vámi podělím o jedno pozorování: V Americe panuje úplně stejně blbá nálada jako u nás, a to v podstatě z podobných důvodů.

Tady je profesorovo!
(Ne)jmenování Martina Putny profesorem bylo příležitostí k reflexi současného systému udělování profesur. Zdánlivě jen formální kostýmové představení je totiž ve skutečnosti podstatná záležitost. Jak píše v dnešním textu Tomáš Fürst: „Český systém pro udělování titulů je pro akademické prostředí mimořádně škodlivý.“ Jenže o funkční vysoké školství dnes zřejmě není zájem. Především na vysokých školách ne.

Jak to dělají motýlci
Ačkoliv se toto fórum už nejednou Nassimu Talebovi věnovalo, velký prorok si žádá velkou pozornost. Až jednou pochopíme jeho skvělý nápad – antifragilitu – bude nám současný přístup k ekonomice připadat ještě trochu absurdnější. Nakrájejte si tedy trochu špinavého ovoce a pusťte se do čtení.

Bohouš chce víc chlebíčků!
Dotace škodí. Korumpují. Pod praporem vzdělanostní společnosti zdevastovaly vzdělávací systém. Pod praporem startování hospodářského růstu (a pod dalšími výpravnými standartami) zdevastují celou zemi.

Šťoucháním vzad!
Vzájemné novoroční poplácávání po zádech mezi evropskými politiky vystřídalo další kolo nočních infarktových jednání. Postupně začíná být zřejmé, že pokusy zahnat krizi řečmi nepomůžou. Ekonomové a politici se ovšem shodují, že růst nás čeká už příští rok. Jako by se na tom neshodovali minulých pět let. Fučíkovské označení SSSR jako země, kde zítra znamená již včera, můžeme nahradit novým, evropským: It’s always tomorrow.

Jak v trenýrkovém království vařili HDP
Na obou březích Atlantiku se nadělá spousta řečí o vzdělanostní společnosti a přechodu k ekonomice založené na službách s vysokou přidanou hodnotou. Tuto cestu za světlými zítřky s velkým zájmem pozoruji a k pevnějšímu kroku nabízím následující baladu o trenýrkovém království jménem Absurdistán.

Fetiš čísel: Jak neměřit nerovnost
Co je spočítáno, to je dáno, čísla nelžou. Proto se k nim často upínáme a jsme vcelku ochotní nadřadit je své intuici a „vlastním očím“. Takovým posvátným ukazatelem je třeba HDP. Jiným je Giniho index, ukazatel nerovnosti ve společnosti. Co je spočítáno, to je dáno – jenže, co když počítáme něco jiného, než si myslíme, nebo spočítané špatně interpretujeme? Pak jsme nahraní.

Socialismus s termodynamickou tváří
Jsou dvojí zákony: jedny dané, to jsou zákony přírodní, druhé si vymýšlejí lidé. Počet těch prvních je konstantní (jen čas od času se povede objevit nějaký, který jsme doposud neznali), počet druhých – roste. Zkusme aplikovat přírodní zákony na bujení ekonomických (a společenských) regulací. K čemu dojdeme? Podle druhého termodynamického zákona se uregulujeme k ekonomické smrti.

O samoorganizovaném kritičnu a evropské dluhové krizi
Tento nápad vznikl na olomouckých ekologických dnech, kde jsem poslouchal Davida Storcha, jak mluví o požárech savany. Model, který následuje, je původně asi od Pera Baka, podrobnosti lze nalézt na Wikipedii pod heslem „Forest-fire model“. Ale čtěte dál, skutečně to bude o evropské dluhové krizi.