Články na téma: vzdělání

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Přidat učitelům polovinu platu a trestat tvůrce hoaxů.

Obliba komentářů Václava Klause ml. je potvrzením jeho vlastního přesvědčení, že má české školství velký problém.

Strach o to, abychom náhodou učitele nepřeplatili, je v důsledku strachem o to, aby se náhodou příští generace neměly moc dobře.

Kdyby Popelka nešla na ples, nikdy by prince neuhnala. Příklad, na kterém Jan Mühlfeit s oblibou demonstruje, že pro každou pozitivní změnu ve svém životě musíme sami udělat první krok. Většina z nás má podle něj na víc, než dělá.

Našim dětem™ bude nejspíš jedno, kolik vlčáků necháme čenichat v lánech za Břeclaví. Stoprocentně ale pocítí následky toho, čemu kvůli téhle panice nevěnujeme dost pozornosti.

Infrastruktura se musí konečně začít přizpůsobovat lidem a lidé přestat přizpůsobovat infrastruktuře. Něco takového zařídí jen inženýři znalí psychologie a dalších humanitních věd.

Její společnost patří mezi firmy, kde by chtěla velká část studentů jednou pracovat. S ředitelkou české pobočky Googlu jsme se proto bavili hlavně o konkurenceschopnosti Čechů na mezinárodním pracovním trhu.

V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?

K daňovému zvýhodnění knih chybí silné argumenty. Většina prodaného zboží je brak a na rozdíl od potravin a léků náklady na knihy nezatěžují díky knihovnám nejchudší. Víc než stát škodí špatné a slabé služby.

Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení.

Maturitní zkouška z matematiky se možná brzy znovu stane strašákem mnoha středoškolských studentů. Bude povinná. Je to potřeba a je to k dobrému? Ptáme se ministra školství, zástupců vzdělávacích organizací, učitelů a také ekonomů a podnikatelů.

„Už Leonardo da Vinci říkal, že jednoduchost je nekonečná dokonalost. Musíme se učit říkat ne, vybírat si skutečně jen to nejpodstatnější,“ říká v pokračování našeho rozhovoru autor bestselleru Konec prokrastinace.

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?

Miloš Zeman si prý dělá starost o to, jestli kolona s našimi dětmi jede dostatečně rychle. Ve skutečnosti ale jen propaguje oblíbený názor, že ani nemá cenu zkoušet někam jezdit.

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

„Studie dopadu programu Erasmus“ je snůška zbožných přání, na kterou se nachytali eurokomisaři i novináři.

Měli jste jako malí prasátko? A dokázali jste čuníka vykrmit, nebo křičíval hlady? A co si myslí lidé, jejichž odborností jsou buď peníze, nebo vychovávání dětí? Je vhodné odměňovat děti za úspěchy ve škole či sportu? Jak bychom měli maličké i větší vést k tomu, aby správně pochopily hodnotu peněz a naučily se základním návykům při nakládání s nimi. Čtěte v dnešní anketě.

„Už za devět let o tvojí kariéře, tvých příjmech a tvém místě ve světě definitivně rozhodne jediný test, ale zkus se tím nestresovat, čumáčku.“

Chcete se naučit myslet jako populární popekonomové? Začněte tím, že budete častěji říkat „to vážně netuším“.