Články na téma: USA

Světem se šíří vlna bojkotu proti americkému zboží a produktům. Zákazníci od Kanady, přes Velkou Británii až po Japonsko tím dávají najevo jasnou nespokojenost s kroky administrativy Donalda Trumpa. Tlaku čelí i firmy jeho pravé ruky, miliardáře Elona Muska. Jak úspěšný bojkot může být?

Amerika byla velká. Inovovala, hospodářsky rostla, investoři ji milovali. Evropa jen záviděla. Teď se ale může všechno otočit. Evropa klidně ukáže Spojeným státům záda. Pomůže zbrojení, příliv peněz roztrpčených investorů ze zámoří – a nové dluhy. A taky je potřeba udělat několik domácích úkolů.

Amerika rozehrává vysokou hru s vysokými cly. České společnosti sice přímo do USA tolik neexportují, dodávají ale do zemí, pro které jde o klíčové odbytiště. Nové celní tarify na dovoz do Států (i případná odpověď Evropské unie) tedy budou bolet i je. Jak se připravit, jestli je ještě trocha času? Ptáme se odborníků.

Evropská unie se obává Trumpových tarifů. Přitom vyhlásila „tarify“ sama na sebe. Její státy – a to včetně Česka – často překážky obchodu na vnitřním trhu kladou samy.

Pro ekonomiku nejsou cla nikdy výhra. Jenomže Donald Trump je nepoužívá jako nástroj domácí hospodářské politiky, ale jako převodovou páku k prosazení mocenských zájmů. A zatím mu to funguje. Evropa však má na to vzít mu vítr z plachet.

Na dveře Bílého domu buší Donald Trump. Pro ochabující Evropu jeho protekcionistická politika nevěstí nic dobrého. Ani chvástavý tariff man ale nedokáže byznysu v Evropě naházet tolik klacků pod nohy jako sama Evropská komise a vlády unijních států.

Relativní úpadek Evropské unie oproti USA a zbytku světa trvá už čtvrtstoletí od vzniku měnové unie. Evropa navíc, zdá se, neslyší ani na hlasitá varování z poslední doby. Nedávná analýza agentury Bloomberg proto nebývale ostře projekt společné Evropy kritizuje. A ukazuje, že kdyby unijní ekonomika držela krok s USA, byla by zhruba o tři biliony eur (76 bilionů Kč) větší. Existuje ale vůbec ještě recept na nápravu?

Možná vás překvapí, co všechno ovlivňuje český i světový byznys. Třeba i jen to, jak vysocí vlastně jsme. Rosteme a s námi i věci, které nás obklopují.

Donald Trump je favoritem listopadových voleb amerického prezidenta. A to je varovný vykřičník pro Evropu i pro Česko. Včetně tuzemských firem.

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Pro Evropany je to těžko pochopitelný sportovní svátek, při němž se na čtyři hodiny zastaví prakticky celá Amerika. Všichni sledují obrovskou show, v níž půl minuty reklamy stojí několik milionů dolarů. A kde vás o poločase baví největší světové hvězdy bez nároku na honorář. Vítejte u Super Bowlu.

V tradiční protiodborářské rétorice se v USA začíná objevovat nový tón. Firmy se proti nim staví, že jsou málo – pokrokové.

Řeší to celý svět, respektive minimálně ta část, kam vstoupily platformy jako Uber, Lyft či AirBnB. Jsou lidé vydělávající na těchto službách jejich zaměstnanci, nebo samostatní podnikatelé? V Kalifornii se v tomto boji otevřela nová bojová linie. Ale za jakou cenu.

Amerika řeší kardinální otázku: tlačit na povinné očkování, i když to prokazatelně škodí ekonomice, nebo respektovat svobodu jednotlivce a právo volby? Už dnes tento bolehlav řeší nejen řidiči náklaďáků, ropné společnosti či restaurace, ale třeba i hvězda NBA. Podobná otázka dost možná čeká i Česko.

Americké akcie oscilují na historickém maximu. Někteří experti ovšem varují, že jsou nadhodnocené a lze očekávat korekci. Je teď ten správný čas sbalit prachy a vypadnout, nebo je taktičtější pozice držet? Ptali jsme se nejpovolanějších.

Opustit práci a jít za lepšími podmínkami ke konkurenci je v Česku běžná praxe. V USA ji znemožňují konkurenční doložky. A to i u takových profesí, jako je obsluha ve fastfoodových řetězcích. Prezident Joe Biden to teď chce změnit.

Když americký prezident žádá o zavedení „červené linky“ do Pekingu, možná začíná jít do tuhého. A možná se tím potvrzuje jenom to, že o skutečný konflikt mezi dvěma světovými velmocemi nejde.

Pokus o puč, výtržnictví, povstání, terorismus? S odborníkem na radikalizaci, povstalecká hnutí a džihád Emilem Aslanem o lednovém útoku na Kapitol. A o tom, co dělat s radikalizovanými nebo mobilizovanými lidmi

Joe Biden se uvedl sbírkou frází, se kterou by slavil úspěchy i v konkurenci ostřílených okresních tajemníků. Mluvil o sjednocování a republikánům chce vycházet vstříc. Jenže to, co se počítá, jsou činy. Najde v sobě americký prezident dost síly a ráznosti?

Říká se, že vítězům sluší velkorysost. Platí ale i to, že vítěz, který bere všechno, potřebuje zničit své minulé soupeře. Lepší je ho zašlapat do země, dokud je slabý. Dokazuje to i aktuální předávání moci v USA.

Možná jste byli v šoku při sledování zpráv o dobývání Kapitolu. Amerika je ale velká země a přes oceán z ní vidíme jen kousek, nutně zkreslený. Syrový pohled na jednu méně známou část Ameriky nabídl loni TV seriál Pán tygrů. O lidech, kteří místo amerického snu žijou americké noční můry, ale jsou na to hrdí, psal Peter Bednár v loňském třetím Finmagu. Odemykáme.