USA

Česká pošta od pátku 22. srpna 2025 na neurčito přestává přijímat zásilky se zbožím do USA. Důvod? Nedostatečný čas na přípravu na nová cla.

Téměř všechno evropské zboží importované do USA bude zatížené patnáctiprocentním clem. Přesně na půl cesty mezi 30 procenty, kterými hrozil americký prezident, a nulou, kterou protinavrhla Evropská unie. Nejistota skončila, chválí si kompromis šéfka Evropské komise. Jenomže právě to bohužel není pravda.

Radek Špicar je ve vedení jednoho z nejsilnějších podnikatelských svazů v zemi, Martin Jiránek v čele stále sílící České startupové asociace. Na první pohled jsou to možná dva nesourodé světy, které ale našly společnou řeč i cíl: aktivně nastartovat a podpořit růst české ekonomiky. Jde to ale v byrokracií a regulacemi dlouhodobě sužované Evropě? „Jde, ale musíme už konečně začít jednat a inovace, deregulace a byznys se musí stát evropskou prioritou,“ říkají.

Americký prezident Donald Trump poslal Evropské unii dopis, kde jí oznámil, že na dovoz z Evropy do USA uvalí od prvního srpna třicetiprocentní cla. Podobné listy obdržely i jednotlivé země po celém světě. Na první pohled ale celní sazby nedávají logiku. Tak o co tu vůbec jde?

Současná Evropská komise při svém nástupu oznámila, že chce snížit požadavky, které na podnikatele klade evropská legislativa. Chce tím zmírnit zaostávání kontinentu v ekonomickém růstu za Čínou i USA, kde jedním z důvodů je právě i byrokratická zátěž. Jenže zatímco média často mluví o evropské deregulaci, realita je jiná.

Generální ředitel České exportní banky Daniel Krumpolc tvrdí, že v době globální nejistoty spojené s americkými cly si i firmy dávají ve svých rozhodnutích na čas. Dokud prý není jasné, jaká cla a kdy USA na Evropu skutečně uvalí, není se ani čemu divit. „Teď jsme ve fázi, kdy se všechno mele,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz. Český byznys má podle něj dostatek rozumu i síly rozhodovat sám za sebe.

Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka ve středu v rámci 32. exportního fóra Asociace exportérů odhadl, jak celní válka vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem reálně dopadne na Česko. Připravit se podle něj musíme na pokles odhadovaného růstu ekonomiky, ale i vyšší inflaci. I proto nelze očekávat, že by centrální banka zásadně snižovala základní úroky. Donald Trump mezitím vyhlášená cla, s výjimkou Číny, pozastavil.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových „recipročních cel“ na dovoz zboží z Evropské unie ve výši 20 procent. Svůj krok hájí slovy o ochraně americké ekonomiky a podpoře domácí výroby. Pro české firmy je to problém, podle expertů stáhne Trumpův krok českou ekonomiku do recese.

Americký prezident Donald Trump oznámil navýšení cel na dovoz automobilů vyrobených mimo Spojené státy ve výši 25 procent. Automobilový průmysl je přitom pro Česko klíčový sektor. Jak tato opatření dopadnou na české firmy a co by teď mělo Česko dělat? Zeptali jsme se expertů.

Světem se šíří vlna bojkotu proti americkému zboží a produktům. Zákazníci od Kanady, přes Velkou Británii až po Japonsko tím dávají najevo jasnou nespokojenost s kroky administrativy Donalda Trumpa. Tlaku čelí i firmy jeho pravé ruky, miliardáře Elona Muska. Jak úspěšný bojkot může být?

Amerika byla velká. Inovovala, hospodářsky rostla, investoři ji milovali. Evropa jen záviděla. Teď se ale může všechno otočit. Evropa klidně ukáže Spojeným státům záda. Pomůže zbrojení, příliv peněz roztrpčených investorů ze zámoří – a nové dluhy. A taky je potřeba udělat několik domácích úkolů.

Amerika rozehrává vysokou hru s vysokými cly. České společnosti sice přímo do USA tolik neexportují, dodávají ale do zemí, pro které jde o klíčové odbytiště. Nové celní tarify na dovoz do Států (i případná odpověď Evropské unie) tedy budou bolet i je. Jak se připravit, jestli je ještě trocha času? Ptáme se odborníků.

Evropská unie se obává Trumpových tarifů. Přitom vyhlásila „tarify“ sama na sebe. Její státy – a to včetně Česka – často překážky obchodu na vnitřním trhu kladou samy.

Pro ekonomiku nejsou cla nikdy výhra. Jenomže Donald Trump je nepoužívá jako nástroj domácí hospodářské politiky, ale jako převodovou páku k prosazení mocenských zájmů. A zatím mu to funguje. Evropa však má na to vzít mu vítr z plachet.

Na dveře Bílého domu buší Donald Trump. Pro ochabující Evropu jeho protekcionistická politika nevěstí nic dobrého. Ani chvástavý tariff man ale nedokáže byznysu v Evropě naházet tolik klacků pod nohy jako sama Evropská komise a vlády unijních států.

Relativní úpadek Evropské unie oproti USA a zbytku světa trvá už čtvrtstoletí od vzniku měnové unie. Evropa navíc, zdá se, neslyší ani na hlasitá varování z poslední doby. Nedávná analýza agentury Bloomberg proto nebývale ostře projekt společné Evropy kritizuje. A ukazuje, že kdyby unijní ekonomika držela krok s USA, byla by zhruba o tři biliony eur (76 bilionů Kč) větší. Existuje ale vůbec ještě recept na nápravu?

Možná vás překvapí, co všechno ovlivňuje český i světový byznys. Třeba i jen to, jak vysocí vlastně jsme. Rosteme a s námi i věci, které nás obklopují.

Donald Trump je favoritem listopadových voleb amerického prezidenta. A to je varovný vykřičník pro Evropu i pro Česko. Včetně tuzemských firem.

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Pro Evropany je to těžko pochopitelný sportovní svátek, při němž se na čtyři hodiny zastaví prakticky celá Amerika. Všichni sledují obrovskou show, v níž půl minuty reklamy stojí několik milionů dolarů. A kde vás o poločase baví největší světové hvězdy bez nároku na honorář. Vítejte u Super Bowlu.

V tradiční protiodborářské rétorice se v USA začíná objevovat nový tón. Firmy se proti nim staví, že jsou málo – pokrokové.