Články na téma: USA

Možná vás překvapí, co všechno ovlivňuje český i světový byznys. Třeba i jen to, jak vysocí vlastně jsme. Rosteme a s námi i věci, které nás obklopují.

Donald Trump je favoritem listopadových voleb amerického prezidenta. A to je varovný vykřičník pro Evropu i pro Česko. Včetně tuzemských firem.

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Pro Evropany je to těžko pochopitelný sportovní svátek, při němž se na čtyři hodiny zastaví prakticky celá Amerika. Všichni sledují obrovskou show, v níž půl minuty reklamy stojí několik milionů dolarů. A kde vás o poločase baví největší světové hvězdy bez nároku na honorář. Vítejte u Super Bowlu.

V tradiční protiodborářské rétorice se v USA začíná objevovat nový tón. Firmy se proti nim staví, že jsou málo – pokrokové.

Řeší to celý svět, respektive minimálně ta část, kam vstoupily platformy jako Uber, Lyft či AirBnB. Jsou lidé vydělávající na těchto službách jejich zaměstnanci, nebo samostatní podnikatelé? V Kalifornii se v tomto boji otevřela nová bojová linie. Ale za jakou cenu.

Amerika řeší kardinální otázku: tlačit na povinné očkování, i když to prokazatelně škodí ekonomice, nebo respektovat svobodu jednotlivce a právo volby? Už dnes tento bolehlav řeší nejen řidiči náklaďáků, ropné společnosti či restaurace, ale třeba i hvězda NBA. Podobná otázka dost možná čeká i Česko.

Americké akcie oscilují na historickém maximu. Někteří experti ovšem varují, že jsou nadhodnocené a lze očekávat korekci. Je teď ten správný čas sbalit prachy a vypadnout, nebo je taktičtější pozice držet? Ptali jsme se nejpovolanějších.

Opustit práci a jít za lepšími podmínkami ke konkurenci je v Česku běžná praxe. V USA ji znemožňují konkurenční doložky. A to i u takových profesí, jako je obsluha ve fastfoodových řetězcích. Prezident Joe Biden to teď chce změnit.

Když americký prezident žádá o zavedení „červené linky“ do Pekingu, možná začíná jít do tuhého. A možná se tím potvrzuje jenom to, že o skutečný konflikt mezi dvěma světovými velmocemi nejde.

Pokus o puč, výtržnictví, povstání, terorismus? S odborníkem na radikalizaci, povstalecká hnutí a džihád Emilem Aslanem o lednovém útoku na Kapitol. A o tom, co dělat s radikalizovanými nebo mobilizovanými lidmi

Joe Biden se uvedl sbírkou frází, se kterou by slavil úspěchy i v konkurenci ostřílených okresních tajemníků. Mluvil o sjednocování a republikánům chce vycházet vstříc. Jenže to, co se počítá, jsou činy. Najde v sobě americký prezident dost síly a ráznosti?

Říká se, že vítězům sluší velkorysost. Platí ale i to, že vítěz, který bere všechno, potřebuje zničit své minulé soupeře. Lepší je ho zašlapat do země, dokud je slabý. Dokazuje to i aktuální předávání moci v USA.

Možná jste byli v šoku při sledování zpráv o dobývání Kapitolu. Amerika je ale velká země a přes oceán z ní vidíme jen kousek, nutně zkreslený. Syrový pohled na jednu méně známou část Ameriky nabídl loni TV seriál Pán tygrů. O lidech, kteří místo amerického snu žijou americké noční můry, ale jsou na to hrdí, psal Peter Bednár v loňském třetím Finmagu. Odemykáme.

Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Súdán. Postupně tři arabské země dokázali Američané posadit loni k jednacím stolům se zástupci Izraele a dovést jednání k dohodě. A zrovna na začátku největšího židovského svátku přibyly podpisy ještě na smlouvě Židovského státu s Marokem.

Elon Musk sní o Marsu. Běžný Američan by se klidně spokojil aspoň se životem, jako mají Simpsonovic.

Po vyšehradském extempore se jednotkou pokrytectví stala jedna prymula. I v jiných zemích ale mají politiky, kteří se doktoru plukovníkovi vyrovnají. A reakce na ně je všude stejná: padají zbytky důvěry v instituce, které reprezentují. A tak se i v zemi, která vždycky především přijímala, začínají lidé rozhlížet, kam utéct.

Donald Trump stále ještě hovoří o tom, že vyhrál. Respektive, že vítězství mu bylo ukradeno. Kromě rozkolísávání důvěry v instituce to má ještě jeden důsledek. Nastupující prezident a jeho administrativa nebudou mít dost času na přípravu. Posunutí předávání moci po volbách roku 2000 prý přitom mělo vliv na (ne)připravenost USA na útoky 11. září.

Americký novinář Rod Dreher předpovídá Západu temnou budoucnost: levicovou totalitu bojovníků za sociální spravedlnost. Sílu vzdorovat hledá u těch, kteří ji prokázali: u křesťanských disidentů na Východě.

Náš systém kolabuje a čelí soft totalitě, proto jsou pro mě východoevropští disidenti inspirací, říká americký novinář.

Joe Biden, americký prezident s pořadovým číslem 46 zařadí zpátečku a pokusí se s Amerikou zacouvat do éry Baracka Obamy.