SUV nejsou jen móda aneb Když se byznys řídí podle metru

Možná víte, že nejvyšší národ na světě jsou Nizozemci. Velmi vysocí jsou ale i obyvatelé severských zemí, včetně těch, které patřily k Sovětském svazu. Na horních příčkách žebříčku národů podle průměrné výšky se drží také Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Chorvatsko a mezi nejvyšší evropské národy patří dlouhodobě také Češi.

Severo-jižním směrem se tedy Evropou táhne pás populace s vyšším tělesným vzrůstem a je to stav, který trvá už staletí. Ten pás je relativně ostře ohraničený. Sousední národy se tělesnou výškou výrazně liší. Románské národy zůstávají relativně malé, stejně tak například obyvatelé Albánie dosahují v průměru o víc než deset centimetrů nižšího vzrůstu, než jaký mívají národy ze zmíněného pásma.

Pro většinu evropských národů ale platí, že od devatenáctého století jejich průměrná tělesná výška vzrostla, a to minimálně o deset centimetrů. Víme to díky systematickému sledování, místy máme v Evropě data už od konce 18. století a od poslední třetiny19. století jsou antropometrická data o evropské populaci poměrně ucelená. Z těchto dlouhodobých měření je patrná nejen dynamika přírůstku tělesné výšky, ale také to, že se někde časem zpomalila nebo docela zastavila.

Za poměrně rychlé změny v tělesné výšce, pozorované v posledních dvou stoletích, může kromě genů do značné míry výživa a zdravotní péče. V 19. století například patřili mezi nejvyšší lidi na světě obyvatelé USA, ale o výsadní postavení je ve 20. století připravili lidé ze starého kontinentu. Podle odborníků to souvisí se změnou stravovacích návyků (v USA směrem k horšímu) a s úrovní sociálního a zdravotního zabezpečení. Evropané zkrátka byli ve 20. století zdravější než lidé ve Spojených státech a v růstu je předehnali, navzdory světovým válkám, které Evropu postihly mnohem víc než Ameriku.

A jak to souvisí s byznysem či marketingem, na který se zaměřuji na své akademické dráze? V otevřeném globálním prostředí musí firmy, které exportují, svůj sortiment a normy významně přizpůsobovat lokálním trhům. Tedy nejenom módě, kultuře, tradicím a podnebí, ale i tělesné konstituci populace, která se proměňuje mnohem rychleji, než by se mohlo zdát.

Tu proměnu přitom nemusíme dokládat jen tvrdými daty z měření. Stačí se projít po vesnickém domě z 18. nebo 19. století. Nemusíte být ani zvlášť vysokého vzrůstu, abyste se s velkou pravděpodobností uhodili o futra. Kromě dveří se zvětšují třeba i postele: ještě před padesáti lety byly minimálně o deset centimetrů kratší, než bývají dneska. A stejně tak i přikrývky.

Ani populární vozidla typu SUV tedy nejsou jen pouhá móda. I kabiny aut prostě musí být větší, protože pro dnešní postavy by mnohá auta z dob minulých byla krajně nepohodlná.

Demografické trendy a proměna fyziologických charakteristik populace mají zásadní vliv na řadu oblastí průmyslu i obchodu. Například velikosti konfekce jsou stále větší a dále se mění – z dat například vyplývá, že objem prsou evropských žen se zvětšuje. Zdá se také, že obuvníci se budou čím dál častěji setkávat s poptávkou po dámských botách s čím dál větší velikostí.

Jak výrobcům a prodejcům, tak i jejich zákazníkům to celé ještě zpestřuje chaos v používaných velikostních škálách. Antropometrické odlišnosti navíc nelze vyjádřit prostým udáním velikosti a změnou jednoho číselného údaje. Skvělým příkladem je porovnání kotníků u nohou evropského severovýchodu a jihu. Zásadní rozdíly lze pozorovat také v šířce chodidla a výšce nártu. Hodně se mezi národy liší i proporce boků a ramen.

Spotřebitelé se zkrátka proměňují nejen co do chování, ale relativně rychle se vyvíjejí i jejich tělesné schránky. A to byla zatím řeč hlavně o výšce, co teprve šířka…!

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag