Články na téma: Evropa

Malé a střední firmy v Evropě trápí úplně něco jiného než tolik skloňovaná byrokracie. Ukázal to aktuální celoevropský průzkum Eurobarometr. Politici se přitom dušují, že už mají řešení.

Gig economy neboli zakázková ekonomika je fenoménem poslední dekády. Jejími nejznámějšími představiteli jsou světové firmy jako Uber, Upwork nebo třeba Wolt, svůj byznys v tomto odvětví ale staví i celá řada dalších firem, včetně těch českých. Evropě se ale nelíbí postavení pracovníků v tomto druhu podnikání a chystá se ho svázat jasnými pravidly. Na co se připravit?

Evropská regulace kryptoměn MiCA dostala definitině zelenou. Krypto projekty tak nyní čeká komplikovaná příprava na získání licencí. Co to ale udělá s trhem? „Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna,“ říká advokát Martin Hobza.

S tím, jak rostou požadavky na udržitelnost byznysu ze strany investorů, regulátorů, zákazníků, obchodních partnerů nebo spotřebitelů, zvyšuje se i poptávka po transparentních a ověřených informacích o ESG (Environment, Social & Governance). Součástí tohoto trendu je i ESG rating. Co to je a jak může vašemu byznysu pomoci?

Evropské politiky už dlouho dráždí základní princip kryptoměn, který transakce potvrzuje výměnou za vysoký energetický výdej výpočetně schopných strojů. Snaha o jeho zákaz v rámci chystané regulace nevyšel, zdá se ale, že zelenénu smýšlení Evropy stejně neunikne. Co by to pro kryptosvět znamenalo? Byl by to konec bitcoinu? Zeptali jsme se za vás.

Za všechno může Green Deal! Věčná lidská potřeba najít viníka všeho našla svou oběť. Trh s povolenkami, slepý tlak na omezování fosilních paliv a jádra, riskantní sázka na plyn navzdory energetické bezpečnosti. Viníka máme, stačí tedy Green Deal zrušit a vrátit se ke starému dobrému pálení všeho?

Ne jedné straně úspěšná energetická Putinova válka, na druhé vzletná slova německého kancléře o zářné budoucnosti Evropy. Vítejte v realitě dnešního Evropana, tedy i Čecha. Aby to ale nebylo až tak černé, nejdřív splním svůj slib a dotkneme se Havaje. Navíc s bonusem.

Jiný svět, jiná Evropa, jiné Německo? Německý kancléř Olaf Scholz ve svém pražském projevu mluvil o změně, kterou potřebuje Evropa do budoucna. Ta ale podle jeho představ nebude zase tak velká, jak by se mohlo zdát.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Z bláta do louže, geograficky přesněji – z tlap ruského medvěda do tlamy čínského draka. I tak se dá popsat energetická politika Evropské unie. Evropa se zbavuje fosilní závislosti na Rusku a pěstuje si solární závislost na Číně.

Ještě v lednu byla Evropská unie považována za rozhárané sdružení národních států, které více či méně touží po naplňování vlastních zájmů. Dokonce ani tradiční německo-francouzský motor Unie nedokázal dávat dostatečně najevo, kam a proč by evropské společenství mělo jít. Válka na Ukrajině vše změnila. Společný nepřítel spojil jindy nespojitelné – jak dlouho to vydrží?

Evropa přijímá jednou sadu sankcí za druhou. Nákup ruských uhlovodíků však zůstává nedotčen. Pro Rusko to přitom je důležitý zdroj příjmů, který mu pomáhá udržovat v chodu válečnou mašinérii a vést válku na Ukrajině.

Nezávislost Evropy na Ruské ropě a především plynu žádné obnovitelné zdroje nezajistí. Pokud to myslíme s odstřižením od ruských trubek vážně, musíme hledat jiné alternativy. Ta hlavní naděje se skrývá třeba ve frakování, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Chvíli se zdálo, že Facebook a Instagram v Evropě končí, jak naznačovala společnost Meta ve své výroční zprávě pro americkou Komisi cenných papírů. Nic takového se ale neděje, dementovala firma po pár dnech „pseudozprávu“. To už se ale celý svět bavil, zatímco ten vážný problém zůstává skryt: co se bude dít s daty Evropanů, která zanechávají na sociálních sítích?

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?

Lukáš Kovanda, autor Kované ekonomie, je na cestách. Na vlastní oči a kůži hodlá prozkoumat, jak moc tajná jsou opravdu jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, tedy smlouvě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. První zápisek do svého obdeníčku posílá z Bruselu.

Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

Zbaví se Evropa závislosti na ruském plynu? Zatím tomu nic nenasvědčuje. Ani břidlicový boom v Americe.

Jak se pozná, že pro nás něco má skutečnou hodnotu? Podle oběti, kterou jsme ochotni pro tuto hodnotu přinést.

Jak se Švédsko stalo z klasické rozvojové země jedním z nejbohatších států? Velmi často se poukazuje na to, že zde dlouhou dobu vládne sociální demokracie – a navzdory poučkám liberálních ekonomů se ve Švédsku žije blahobytně. Bohumír Žídek nás seznamuje s textem, který prozkoumává dějiny švédského hospodářského zázraku a tvrdí, že Švédové se mají dobře spíš levici navzdory, díky liberálnímu základu.

Portál libertarianism.org před nedávnem uveřejnil pozoruhodný text Johana Norberga, který boří mýtus o Švédsku jako příkladu ekonomického úspěchu sociální demokracie. Švédský ekonomický zázrak totiž nastartovala politika ekonomického liberalismu.