Články na téma: byrokracie

Pouhá administrace evropských programů z let 2014 až 2020 stála daňové poplatníky bezmála třicet miliard korun. Přispěli tím do kapes především velkým firmám, protože ty malé, na něž dotace sice primárně cílíí, odrazuje nehorázná byrokracie. Řešení přitom existuje, ale chce se do něj někomu?

Kybernetická směrnice NIS2 začne platit už za pár měsíců, konkrétně se mluví o polovině roku 2024. Změna to navíc bude velká, nové povinnosti se mají dotknout víc než deseti tisíc českých firem. Jste na NIS2 připraveni? Otestujte se v našem kvízu.

Malé a střední firmy v Evropě trápí úplně něco jiného než tolik skloňovaná byrokracie. Ukázal to aktuální celoevropský průzkum Eurobarometr. Politici se přitom dušují, že už mají řešení.

V novém Finmag newsletteru se podíváme na stále vynalézavější podvody, kterým čelí (nejen) podnikatelé. A na další problémy spojené s vedením firmy.

Údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) už nebudou automaticky veřejné. Vyplývá to z novely zákona o elektronických úkonech, kterou dnes schválil Senát. Údaje budou nově zveřejňovány výhradně na základě individuální žádosti držitele datové schránky.

Evropská směrnice NIS2 se blíží. Nejpozději od poloviny roku 2024 se dotkne nejméně šesti tisíc firem a dalších subjektů v Česku. Koho se směrnice NIS2 týká a co vše musí dotčená firma splnit? Napomůže náš velký přehled.

Podnikatele a podnikavost potřebujeme, abychom byli zdravou společností. Budeme pak mít lidi, kteří jsou sebevědomí, a přispěje to i k našemu růstu. „Pokud podnikání neberete sportovně, neuspějete,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz majitel skupiny Vafo Group Pavel Bouška. Ten se vedle byznysu s krmivy aktivně věnuje i podpoře podnikání v Česku.

Vedení detailní evidence knihy jízd je nadbytečné a pro firmy administrativně velmi náročné. Pokud nebudou muset striktně rozlišovat pracovní a soukromé cesty, podnikatelům to výrazně sníží byrokratickou zátěž, tvrdí ve svém nejnovějším návrhu Hospodářská komora. Jde o jednu ze 411 dílčích změn vedoucích ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů.

Někdy prodává značka výrobku, někdy jeho kvalita a někdy stačí jen to, z jaké je země. I název země či oblasti je totiž svého druhu značkou. Takovou, že některé firmy dokonce předstírají, že v takové zemi sídlí, jen aby na nich ulpěl punc kvality. U značky Česko to bohužel neplatí. Ale dá se to změnit.

Stát chystá v rámci takzvané velké mediální novely rozsáhlé změny v platbách koncesionářských poplatků. Na jedné straně vyhověl námitkám podnikatelů a opouští povinnost platit koncesionářské poplatky z každého přijímače v provozu, na straně druhé zavádí povinné odvody jen na základě počtu zaměstnanců. Je ale taková úprava pro firmy férová? Zeptali jsme se expertů.

Vláda předkládá antibyrokratické balíčky. Česko ale potřebuje pořádný balík, který by přebujelé administrativě komplikující byznys uštědřil rozhodující úder.

Nejvyšší soud otevřel cestu k náhradě škody za krizová opatření v době covidu. Podnikatelé, kterých se takzvané lockdowny a další zákazy činnosti přímo dotkly, prý mají jasně dané právo na náhradu škody. NS tím zvrátil předchozí rozhodnutí soudů nižších instancí, které naopak uvedly, že nárok na náhradu škody není bezpodmíněčný, jak tvrdila žalující strana.

Směrnice NIS2 je nejnovější politikou EU, jejímž deklarovaným cílem je zlepšit společnou kybernetickou bezpečnost členských států. Vstoupila v platnost v lednu 2023 a očekává se, že všechny příslušné organizace budou muset nové požadavky splňovat od 18. října 2024. Co vlastně směrnice NIS2 znamená a jaké budou její potenciální důsledky?

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

Štěpán Ruda se svou ženou patří k nejvýraznějším tvářím české gastronomie. Kousek od západočeské Sušice provozují už řadu let hospůdku U Štěpána, kterou proslavila hlavně účast v televizním pořadu Ano, šéfe! Loni však překvapivě oznámili, že končí. „Neviděl jsem na své práci už vůbec nic pozitivního,“ vysvětluje dnes Ruda vynucenou pauzu pro magazín Reportér.

Dřív než se nervy podniků a vůbec společnosti digitalizovaly, byla komunikace závislá na papíru. Klíčovou roli v tom přes půl století (a u nás ještě o dobrých pár desítek let déle) hrál papír, na který se nedalo nic napsat. Byl totiž černý. Stejně jako písmenka v aktuálním čísle Finmagu, ze kterého speciálně pro vás text na poslední chvíli odemykáme. Nové číslo, navíc novější než dřív. se už blíží.

Nebohatneme a vyhlídka bohatší země se před námi ani nerýsuje. Další sbližování s úrovní vyspělejších států není při současné struktuře ekonomiky možné. Nejvyšší čas ji změnit.

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Česku ročně utíkají desítky miliard korun, které by získalo už jen větším otevřením pracovního trhu. Firmy v čele s Hospodářskou komorou ČR proto volají po zjednodušení a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků, které se kvůli nízkým kvótám a přílišné byrokracii nedaří do Česka dostat. Stát ovšem tvrdí, že na zefektivnění systému pracuje.

Česká komora živnostníků, Živnostenská komora či Rejstřík obchodu a živností. Takzvaní katalogoví „šmejdi“, kteří za úplatu nabízejí zápis do neoficiálních a často i neexistujících rejstříků, jsou známí už řadu let. Nově ale volí jinou strategii: začínající podnikatele namísto v dopisech oslovují rovnou přes datové schránky, varuje Digitální a informační agentura (DIA).

Od 1. srpna vstoupí v účinnost zákon o ochraně oznamovatelů. Až 15 tisíc firem bude muset mít díky němu zprovozněnou takzvanou etickou linku – vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se zejména zaměstnanci setkali v práci. Za nesplnění povinnosti hrozí až milionová pokuta.