Předplatit časopis Finmag

Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
16. 4. 2024
 8 916
komentář

Evropské firmy drtí rostoucí hromada regulací. Na průmyslové Česko může mít regulační zátěž z Bruselu zvlášť neblahé dopady. Červnové volby do Evropského parlamentu přitom záruku na změnu nedávají.

Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?
Doplatí český průmysl na další vlnu byrokracie z Bruselu? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

„Evropské společenství nemůže zkostnatět nekonečnou regulací,“ varovala v roce 1988 britská premiérka Margaret Thatcherová v prorockém projevu na College of Europe v Bruggách. Načrtla v něm vizi společenství států, jejichž integrace vede k vyšší spolupráci a k liberalizaci, nikoli k federalizaci a větší regulaci.

Marná snaha. Evropa zkostnatěla. Regulace ji pohltily. Jsou přijímány ve jménu ušlechtilých cílů, jakými jsou sociální spravedlnost a bezuhlíková ekonomika, zhusta však mají neblahé důsledky a mnohé z nich jsou příčinou evropského (i českého) zaostávání.

Před červnovými volbami do Evropského parlamentu je proto nasnadě otázka: Mohou snad nově zvolení poslanci zastavit regulační mánii?

Česko mezi poraženými?

O „regulační mánii“ bruselské Evropy psal letos list The Wall Street Journal. Upozornil, že Evropané si regulacemi byznysu pod sebou řežou větev. Zapomínají na motiv zisku, který je hnací silou inovací, investic i hospodářského růstu. Proto zaostávají za Amerikou, a proto je válcuje Čína.

V posledních letech Evropská unie zatěžuje firmy zejména administrativou. Vyžaduje od nich, aby hodnotily dopady svého podnikání na životní prostředí a lidská práva. Tyto nefinanční reporty označované zkratkou ESG (Environmental, social and corporate governance) se neustále rozšiřují.

Nová směrnice o udržitelnosti podniků (Corporate Sustainability Due Diligence) ukládá firmám dokonce odpovědnost za jejich dodavatele, odběratele a obchodní partnery. Zatím bude platit jen pro korporace. Jak ale u takových regulací bývá zvykem, časem se rozšíří i na menší firmy.

Podnikatelé se přitom shodují, že takové regulace Evropu brzdí. Bývalý předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v debatě představitelů firem s kandidáty do Evropského parlamentu lakonicky pravil: „Evropa nevzkvétá.“

Někdejší ministr průmyslu a obchodu a bývalý prezident Hospodářské komory upozornil, že regulační epocha bude mít své vítěze i poražené – jak mezi sektory průmyslu, tak celými státy. A Česko, jedna z nejprůmyslovějších zemi Evropy se silným sektorem zpracovatelského průmyslu, má všechny předpoklady pro to, aby spadlo do kategorie poražených.

Jak zastavit legislativní úderku

Zatímco zástupci světa byznysu upozorňují, že firmy potřebují dýchat, lídři kandidátek hlavních stran a seskupení slibují, že budou usilovat o to, aby legislativní smršť zastavili. Je ale reálné něco takového očekávat?

Zkušenosti z minulosti napovídají, že zastavit bruselskou legislativní úderku dodávající do Česka zhruba dvě třetiny regulací je nadlidský úkol. Evropské komise už několikrát vyhlašovaly programy škrtající regulace. Dnes jsou jejich „regulace regulací“ zaváty prachem a hromadou nových direktiv.

Byrokracie
Shutterstock

Udělejme průvan jako za Stoibera! Česko si říká o pořádný antibyrokratický balík

Firmy musí nést čím dál těžší ranec administrativy spojené s vedením nejrůznějších statistik a pravidelným reportováním. Nejvyšší čas tento trend zvrátit, pro inspiraci nemusíme daleko, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

V roce 2007 například Evropská komise pověřila bavorského konzervativce Edmunda Stoibera, aby vypracoval návrhy, které by odbouraly administrativní zátěž pro firmy. Stoiberův tým předložil plán snižující firemní administrativu o 27 procent. Podnikům měl ročně ušetřit 33,4 miliardy eur (tehdy 927 miliard korun). Komise schválila jen část návrhů a ty předpisy, které zrušila, brzy nahradily ještě náročnější.

Končící komise Ursuly von der Leyenové zase přijala zásadu „one in, one out“, což znamená, že za jeden schválený předpis se jiný zruší. Byla to vlastně skromnější verze pravidla „one in, two out“, které často hlásají republikánští kandidáti na amerického prezidenta. Jenže komise ani tuto mírnější podobu antibyrokratické zásady nedodržela.

Komisaři přitom mají po ruce úřad, který jim může napovědět, jaké direktivy by měli zrušit nebo aspoň zmírnit. Je to Výbor pro kontrolu regulace, který má v popisu práce hodnocení dopadů evropské legislativy.

Důrazněji než tento úřad však unijní legislativu oznámkovali letos na jaře evropští farmáři, kteří proti regulacím protestovali v metropolích i na hranicích a před samotným sídlem Evropské komise v Bruselu zapalovali pneumatiky.

Zaskočená komise reagovala s neobvyklou rychlostí – zmírnila nebo zrušila určité ekologické požadavky, které na farmáře před tím uvalila v souvislosti se Zelenou dohodou. Byla to však jen příslovečná kapka v moři předpisů svázaných s projektem bezemisní Evropy. Zahrnovala malou část evropské ekonomiky – v zemědělství vznikají necelá tři procenta unijního HDP.

Mohou snad obdobné a další úlevy očekávat firmy ze zpracovatelského průmyslu?

Pán Bůh s námi a zlý pryč

Naděje, že evropské volby udělají tečku za regulační mánií, se mohou brzy ukázat jako liché. Vladimír Dlouhý v debatě s kandidáty do europarlamentu upozornil, že mladá generace voličů v západní Evropě „volí jinak“ a patří do „jiného světa“. Průzkumy to potvrzují. Naznačují, že vedle frakce Evropské lidové strany bude v parlamentu nejsilnější Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů.

Končící komise na jedné straně ustupovala farmářům, na straně druhé však připravila plán, jehož cílem je srazit emise skleníkových plynů do roku 2040 o celých 90 procent. Samo sebou bez toho, aby vyčíslila, co to bude koho stát. Není pochyb o tom, že takový projekt by musela provázet spousta tvrdých regulací.

Zmůžou něco čeští europoslanci proti přebujelé bruselské byrokracii?

Pro průmyslové Česko by dopady rychlého Green Dealu byly zvlášť citelné. Dolehly by zejména na výrobu ocele, vápna, skla, keramiky, papíru, cementu nebo chemický průmysl.

„České firmy připravují projekty na snížení emisí. Návrh komise ale fakticky znamená dekarbonizaci průmyslu o deset let dříve, než bylo původně zamýšleno, a to v situaci, kdy v řadě odvětví zatím ještě neexistuje technologie bezemisní výroby,“ varuje Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger, výrobce obkladů a dlažby.

Pokud by se vyhlídka na „regulačně střízlivou“ a „zeleně umírněnou“ Evropskou komisi a byznysu vstřícný Evropský parlament rozplynula, zbyla by pro průmyslníky ještě naděje na blokační menšinu v Radě Evropské unie, která by mohla dekarbonizaci rozložit do delšího období. K zablokování návrhu Komise podle současných pravidel stačí čtyři státy, musí však zastupovat víc než 35 procent obyvatel Unie.

Dát takovou koalici dohromady je snazší, než sehnat většinu v Evropském parlamentu. Problém ale spočívá v tom, že blokační menšiny, skládané k zastavení určité legislativy, mají krátkou životnost. Často a brzy se rozpadají.

Vyhlídky evropských průmyslníků v roce 2024 se tak dají shrnout do parafráze modlitby Karafiátových broučků: Pán Bůh s námi a zlý pryč.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
14
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byrokracieEvropská komisegreen dealhospodářská komorakomentářpodnikáníprůmyslregulace

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo