Články na téma: Evropská komise

Amerika byla velká. Inovovala, hospodářsky rostla, investoři ji milovali. Evropa jen záviděla. Teď se ale může všechno otočit. Evropa klidně ukáže Spojeným státům záda. Pomůže zbrojení, příliv peněz roztrpčených investorů ze zámoří – a nové dluhy. A taky je potřeba udělat několik domácích úkolů.

Evropa, včetně Česka, zvyšuje výdaje na obranu. Pro zbrojařské firmy to je požehnání, pro státní finance hrozba. Mimo jiné proto, že Green Deal a „Khaki Deal“ nejdou dohromady.

ESG reporting nakonec nebude tak přísný a bude se týkat daleko méně firem, než se původně čekalo. Evropská komise pod tlakem okolností zařadila ve svých nárocích zpátečku. Poučí se Brusel ze svých chyb a připraví lepší návrh?

Evropská komise má nové plány, jak zachránit planetu i průmysl. Jejich výsledek je nejistý. Jisté je jen to, že je zaplatíme.

Do české kotliny se blíží genderové regulace. A s nimi dorazí další příděl administrativy zaváděné ve jménu sociálního pokroku, který nás zase o kousek posune k centrálně plánované ekonomice. Na pozoru by se měly mít hlavně firmy s ryze mužským vedením.

V byznysu přituhuje. V příštích letech dolehnou na mnohé české firmy nové regulace. Budou spojené s náročnou administrativou a mohou je připravit o finance, které by jinak nasměrovaly do inovací a zvyšování produktivity.

Evropa zaostává v ekonomickém růstu, výzkumu a vývoji, podnikatelé v EU čelí obrovské byrokracii a nedostatku kapitálu. Nová Evropská komise proto musí jednat rychle, aby tento trend zvrátila, burcuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. „Nestačí jen říkat, že je to špatně. Je třeba začít konat,“ vzkazuje Evropě a předkládá konkrétní návrhy, jak neutěšenou situaci změnit.

Pro Českou republiku by to byla katastrofa, hodnotí odborníci dopad cel, kterými vyhrožuje nově zvolený americký prezident Donald Trump. Pocítily by to firmy i naše peněženky. Je tak na místě se ptát, jak by se taková cla projevila a na koho by dopadla nejvíc. A hlavně: lze se jim nějak vyhnout?

Na dveře Bílého domu buší Donald Trump. Pro ochabující Evropu jeho protekcionistická politika nevěstí nic dobrého. Ani chvástavý tariff man ale nedokáže byznysu v Evropě naházet tolik klacků pod nohy jako sama Evropská komise a vlády unijních států.

Politika Evropské unie se po eurovolbách a s novou Evropskou komisí změní. Otázkou je nakolik. Bezpochyby bude míň zelená a víc nakloněná podnikání, mluví se také o rušení překážek vnitroevropského obchodu a dokončení jednotného trhu. Ovšem všechno má své limity.

Skupina evropských spotřebitelských organizací včetně českého dTestu podala stížnost na čínské online tržiště Temu. U dozorových orgánů a Evropské komise napadají zejména netransparentnost platformy i manipulativní praktiky, které Temu podle nich používá. „Spotřebitelé by si měli dát velký pozor,“ říká ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Administrativní zátěž podnikatelů by se na popud příští Evropské komise mohla snížit. Bývalý italský premiér Enrico Letta ji ve své nově zveřejněné zprávě označil za hlavní překážku rozvoje jednotného trhu. Lettova zpráva o stavu vnitřního trhu by měla ovlivnit priority příští Evropské komise v příštích pěti letech. Na jejím obsahu se podíleli i čeští podnikatelé.

Evropské firmy drtí rostoucí hromada regulací. Na průmyslové Česko může mít regulační zátěž z Bruselu zvlášť neblahé dopady. Červnové volby do Evropského parlamentu přitom záruku na změnu nedávají.

Vláda se chystá zavést genderové kvóty. Dorazily z Bruselu a neprospějí firmám, bankám, ekonomice ani samotným ženám, kvůli kterým budou implementovány.

Evropská unie ztrácí svou konkurenceschopnost vůči USA, zejména kvůli stále rostoucí byrokracii a překážkám na vnitřním trhu. Italského premiéra Enrica Lettu se o tom ve čtvrtek snažili přesvědčit zástupci českých firem, kteří usilují o nastavení lepších pravidel podnikání v Evropě. Letta předloží letos v březnu zprávu o stavu vnitřního trhu, která by měla ovlivnit priority příští Evropské komise v příštích pěti letech.

Česká republika chce využít prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost EU, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči krizím. Tak to alespoň píše vláda v aktualizovaném Národním plánu obnovy (NPO). Jistě se shodneme na tom, že země nějaký ten upgrade skutečně potřebuje. Jak by měl ale vypadat?

Trh s pesticidy v Česku převyšuje sedm miliard korun. Stále jde o ziskový byznys, kterému ale postupně ubývá prostor. Velcí výrobci totiž řeší chystané regulace, které jejich podnikání značně omezí. Proto už teď hledají cesty, jak se s takovou hrozbou vyrovnat. Jednou z možností jsou i bio přípravky.

Zapomeňte na Minecraft či Cyberpunk 2077. V příštích měsících a patrně i letech se bude hrát jiná hra. Vymyslela ji Evropská komise. Nebudete k ní potřebovat žádný nadupaný počítač. Postačí dobré boty, bicykl a teplý svetr. Cíl? Oslabení Ruska.

Facebook, Google, Netflix i veřejnoprávní média… Všichni mohli udělat mnohem víc. Rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou o dezinformacích, válce, roli médií a taky o tom, kdo představuje větší zlo.

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?

Je skutečně potřeba definitivně utnout střídání letního a zimního času? A pokud ano, který z nich si mají Češi nechat?