Planeta Evropa. Vítejte mezi mimozemšťany
Evropská unie může našincům připadat jako svět sci-fi a její instituce jako mimozemské civilizace. Nejspíš i proto jich tak málo volí poslance Evropského parlamentu.

Evropa je na první pohled jiná planeta. Vzdálená a cizí. Její obyvatelé – úředníci, poslanci, jejich asistenti, komisaři, lobbisté – jsou nám blízcí a podobní. Evropský parlament nám ale blízký a srozumitelný být nemůže.
Nemá jasnou vládní většinu ani opoziční menšinu, až na výjimky se v něm neutkává pravice s levicí. V devadesáti procentech případů oba tábory hlasují shodně.
Tento parlament nevyslovuje nedůvěru vládě (Evropské komisi), nemá právo zvednout daně, ba ani vyhlásit válku. Poslanci nemůžou předkládat právní normy, pouze je schvalovat, navrhovat jejich změny, anebo je zamítat (to ale dělají jen výjimečně).
Evropský parlament se nemůže ani rozpustit. Na planetě Evropa proto dosud nepamatují předčasné parlamentní volby. Prostě – mimozemská civilizace.
Fuška pro Bořka stavitele
V evropské metropoli Bruselu platí zásada: Utrácet se musí, byť ekonomika stagnuje nebo se propadá. Rozpočet Evropského parlamentu se tak rok co rok zvyšuje. Na letošek dostal navíc tři procenta. Roční účet za provoz parlamentu se tak vyšplhal na 1,756 miliardy eur.
Na planetě Evropa ani za největší krize na platy poslanců nikdo nesahá. Jsou posvátné. Poslanci si za krize dokonce vydupali větší příspěvky na asistenty.
Hýřivost v Bruselu nezná mezí. V době, kdy se pro nedostatek financí v zemích Unie zavírala muzea a galerie, vznikla tam stálá multimediální výstava o historii a současnosti Evropského parlamentu - Parlamentárium. Na letošek její rozpočet vzrostl o 27 procent na 5,45 milionu eur.
Co víc, parlament se usnesl, že v evropské čtvrti Bruselu vytvoří muzeum, které „posílí historickou paměť a vědomí evropské identity“. Na rekonstrukci Eastmanovy budovy, v níž vznikne Dům evropské historie, vyčlenil 46 milionů eur. Tyto peníze byly prostavěny a muzeum ještě není hotovo. Další miliony přirozeně padnou na techniku a exponáty.

Dělohu zvětšíte kliknutím
V budovatelském nadšení nezaostává ani Evropská rada. Pro své summity si v evropské čtvrti Bruselu dala postavit novou budovu. Nazvala ji Evropa. Podle profilu průčelí se jí však neřekne jinak než děloha.
Na tomto kolosu z betonu, oceli a skla by jednou měla viset cenovka 240 milionů eur (pro srovnání: to je třiapůlnásobek ceny za justiční areál v Brně). Je patrné, že v zadání projektu Evropy-dělohy (ostatně ani justičního areálu) nebyla kritériem hospodárnost.
Dlužno v té souvislosti podotknout, že pokud se rada (šéfové států a vlád osmadvacítky) neusnese na nějakém mimořádném zasedání, schází se pouze čtyřikrát do roka.
Mezi kritiky těchto projektů jsou Britové. Zůstávají však v menšině. „Rozhodnutí stavět paláce a zakládat muzea uráží lidi, kteří to platí z daní a přitom v těžkých dobách musí uživit rodiny a kontrolovat každý výdaj. Je to jedna z příčin, proč je unie lidem tak vzdálená a cizí,“ cituje Daily Telegraph britského ministra pro evropské záležitosti Davida Lidingtona.
Z koho uděláte Bruselana?

Je to takové zvláštní pravidlo: I rozumný člověk se po přijetí funkce „v Evropě“ brzy stane Bruselanem... Koho pošlete na konci týdne do Evropského parlamentu? Jak si zatím představuje svoji budoucnost na cizí planetě, než ho pobyt v tamější atmosféře docela změní?
Dotazníky budoucích europoslanců
- Jan Keller na kandidátce ČSSD
- Petr Mach za Stranu svobodných občanů
- Jan Zahradil za ODS
- Kateřina Konečná za KSČM
- Klára Samková na kandidátce Úsvitu přímé demokracie
- Jiří Paroubek za LEV 21
- Pavel Telička na kandidátce ANO 2011
- Ondřej Liška za Stranu zelených
- Pavel Svoboda za KDU-ČSL
- Ivan Bartoš za Piráty
- Luděk Niedermayer na kandidátce TOP 09
- Radek John za Věci veřejné
Pozdravy od mimozemšťanů
Nahlíženo z Česka, na planetě Evropa vymýšlejí podivné regulace – zakazují Edisonovy žárovky, omezují příkon vysavačů, zapovídají pojišťovnám rozlišovat mezi muži a ženami, zavádějí povinné kvóty pro ženy ve vedení obchodních společností… Některé z těchto pozdravů od mimozemšťanů mají pramálo společného s realitou života na Zemi.
Připomeňme si, že Evropský parlament přijímá směrnice a nařízení. Oba typy norem předkládá Evropská komise. První formulují cíle, ale nechávají na státech, jak je dosáhnou, druhé mají sílu zákona a platí v zemích osmadvacítky ihned poté, co vyjdou ve věstníku. (Povšimli jste si v televizních debatách, že tento rozdíl nepostřehli nejen moderátoři, ale ani mnozí z lídrů kandidátek do Evropského parlamentu?)
Unijní legislativa, cezená přes europarlament, dnes upravuje kdeco. Jenže nejsou pod ní podepsání jen mimozemšťané z Bruselu. Naše stesky nad tím, co vymyslí, se leckdy dají přirovnat k pláči nad nesprávným hrobem, zejména v případě unijních směrnic.
V minulosti například Češi láteřili nad balenými koblihami v obchodech a povinnými bezdotykovými bateriemi i obklady z dlaždic do výše dvou metrů v potravinářských provozech. Představitelé Ministerstva zdravotnictví v roce 2003 (tehdy je řídila Marie Součková) tyhle ptákoviny sváděli na směrnice z Bruselu. Vyšlo ale najevo, že směrnice je neobsahují. Do ministerských vyhlášek je začlenili čeští úředníci.
Dodnes není jasné, zda na to přišli sami nebo jim někdo poradil, respektive zda byli přehnaně přičinliví nebo je kdosi zlobboval. Každopádně vyhlášky byly v tichosti změněny a největší hlouposti z nich zmizely.
Bezmocná planeta Země?
Při výmluvách na diktát mimozemšťanů z Bruselu se často zapomíná, že státy Unie, respektive jejich vlády, můžou zasáhnout do přípravy evropské legislativy už na počátku v připomínkovém řízení. Poté se ještě podílejí na jejím schvalování.
Rada Evropské unie, v níž zasedají zástupci vlád (ministři), je fakticky jednou ze dvou komor parlamentu. S Evropským parlamentem spolurozhoduje o návrzích právních norem. Může schvalovat, odmítat nebo v nich navrhovat změny.
Přirozeně jsou výjimky, kdy může narazit. Jednou z nich byl unisex v pojišťovnictví. Ve směrnici o rovném zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám, přijaté před deseti lety, si vlády vynutily výjimku vztahující se na pojištění. Článek 5 odstavec 2 dával státům možnost, aby pojišťovnám povolily při kalkulaci pojistného brát ohled na to, že muž je ohroženější druh než žena a stanovit pro něj vyšší sazby.
V koalici států, které výjimku z rovného zacházení pro pojištění požadovaly, Česko nebylo. Vláda premiéra Vladimíra Špidly brala s dalšími sedmi vládami směrnici bez výhrad. Podotýkám, že sociální demokrat Špidla měl později jako evropský komisař v popisu práce rovné příležitosti.
Leč v tomto případě nakonec zasáhli mimozemšťané v talárech. Unijní soudci v Lucemburku odmítli představu, že genderová korektnost má své meze. Odvolali se na obecná ustanovení směrnice o rovném zacházení s ženami a muži a výjimku pro pojištění zrušili.
Jakou si ji uděláme…
Je zjevné, že cesty, kterými se ubírá evropská legislativa, jsou pro unijní lid příliš křivolaké a nepřehledné. Málokdo jí rozumí a málokdo ví, kdo a co za ní stojí. Málokdo proto volí evropské poslance.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu klesá jednu pětiletku za druhou. Sondy v unijních státech přitom naznačují, že tento trend bude letos pokračovat.
Evropa nicméně není cizí planeta, jakkoli pohled na dění v Bruselu někdy naznačuje opak. Není „tam“, ale „tady“. Platí, že jakou si ji uděláme, takovou ji budeme mít.
Vlády i poslanci mají páky, aby byrokratické úlety a rozpočtovou žravost Bruselu zkrotily. Jen je použít.
Související témata