Články na téma: green deal

Evropské firmy drtí rostoucí hromada regulací. Na průmyslové Česko může mít regulační zátěž z Bruselu zvlášť neblahé dopady. Červnové volby do Evropského parlamentu přitom záruku na změnu nedávají.

Volby do Evropského parlamentu jsou povětšinou na první pohled nuda, které většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tentokrát to ale může být jiné. Nejenže se do Evropy tlačí strany, které by ji rády „rozředily“ či změnily její zahraničně-politický kurz, ale po změně volají i ty zavedené. A hraje se o budoucí podobu Green Dealu, konkurenceschopnost Evropy, ale i podmínky pro podnikání.

Většina expertů se shoduje, že tento rok ceny energií dál klesnou, ale na předcovidovou úroveň se nevrátí. Na různé firmy navíc dopadnou rozdílnou měrou, jelikož stále velkou roli ve výsledných cenách hraje rozhodnutí o státních dotacích. Výrazně je navíc mohou ovlivnit i různé politické události, často pěkně daleko od našich hranic. Jak se tedy v této nejistotě zorientovat?

Emisní povolenky na krávy, Green Deal v zemědělství nebo recept na dobré mléko. Tahle témata teď Radim Hrůza z Agromilku řeší. Firma z Vysočiny propojuje tradiční obor s udržitelností a chystá se na robotizaci.

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Za všechno může Green Deal! Věčná lidská potřeba najít viníka všeho našla svou oběť. Trh s povolenkami, slepý tlak na omezování fosilních paliv a jádra, riskantní sázka na plyn navzdory energetické bezpečnosti. Viníka máme, stačí tedy Green Deal zrušit a vrátit se ke starému dobrému pálení všeho?

Rusko už přes pět měsíců vede neospravedlnitelnou útočnou válku proti Ukrajině a v Evropě se dějí podivuhodné věci. Zejména pak v Německu, které dlouhodobě razí nepříliš srozumitelnou energetickou politiku.

Zatímco první funkční období Vojtěcha Petráčka v čele ČVUT bylo ve znamení boje s covidem, hned na začátku toho druhého musí staronový rektor řešit dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Jak se univerzita snaží pomáhat ukrajinským studentům? A jak by se podle něj měla řešit energetická závislost na Rusku?

Evropská unie patří k pionýrům zelené bezemisní energetiky, přitom je největším dovozcem fosilních paliv na světě. Odstřižení energetiky od Ruska tak bude pořádně bolet. A do hry se vrátí i zatracované uhlí.

Válka mění perspektivy a plány. Co bylo důležité včera, je méně důležité dnes a zítra. Válka na Ukrajině dala prý zapomenout na všechny „Green Dealy“ světa, protože starost o bezpečnost – ať už vojenskou, nebo energetickou – je bližší než úzkostná starost o klima. Přitom jedno riziko nevylučuje druhé. Naopak. Starost o budoucí bezpečnost se bez starosti o klima rozhodně neobejde.

Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky.

Předpovědi na příští rok: Petr Fiala si ekonomickými sliby pěkně zavařil, bude mít co dělat, aby udržel vládu. Babiš, po kterém zůstala spálená země, ji zatím bude – já nic, já muzikant – objíždět ve fešáckém obytňáku a dělat si prezidentskou kampaň. V covidu projdeme řeckou abecedou možná až k ypsilonu. Tak snad aspoň že to Rusko nevytáhne na Ukrajinu.

S elektřinou to je prosté: Od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, pravil klasik ve známé písni Elektrický valčík. No a teď povede od vlády penězovod do domácností, který tu žárovku taky rozsvítí.