Marek Hudema

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Vláda podle nedávného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Je mezi nimi i slibovaná valorizace základní daňové slevy na poplatníka. Jinak řečeno, vlivem inflace budeme všichni reálně platit vyšší daně i tam, kde se nominálně nezvýší. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

V parlamentu čeká na schválení další změna zákona o investičních pobídkách. Už několikátá za poslední léta. Paradoxem přitom je, že i když je nyní systém investičních pobídek přátelštější vůči menším podnikatelům, co se týče rychlosti a průhlednosti udělování pobídek zamířil zpět ke svým počátkům před čtvrtstoletím. A nový zákon to vylepší jen částečně.

Podnikatele a podnikavost potřebujeme, abychom byli zdravou společností. Budeme pak mít lidi, kteří jsou sebevědomí, a přispěje to i k našemu růstu. „Pokud podnikání neberete sportovně, neuspějete,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz majitel skupiny Vafo Group Pavel Bouška. Ten se vedle byznysu s krmivy aktivně věnuje i podpoře podnikání v Česku.

Česká populace stárne, firmám scházejí lidé a je třeba to řešit, jinak to poškodí českou ekonomiku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nedávno oznámil, že zvýší kvóty pro „dovoz“ pracovníků z ciziny. Jenže jakkoliv to je dobrá okamžitá pomoc pro některé firmy, dlouhodobě to problém české ekonomiky ani podstatné části podniků nevyřeší. Co je tady špatně?

Někdy prodává značka výrobku, někdy jeho kvalita a někdy stačí jen to, z jaké je země. I název země či oblasti je totiž svého druhu značkou. Takovou, že některé firmy dokonce předstírají, že v takové zemi sídlí, jen aby na nich ulpěl punc kvality. U značky Česko to bohužel neplatí. Ale dá se to změnit.

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Otevřít nový minipivovar v dobách covidové uzávěry zní jako bláznovství. Libor Kult, spolumajitel pivovaru Bad Flash, ale není žádný blázen. I přes nepříznivou dobu se mu povedlo s jeho pivovarem uspět. Ostatně, zúročil při tom léta v gastronomii, zkušenosti ze zahraničí i svůj přístup k podnikání. Například vyšší DPH na pivo hodnotí střízlivě: hospody podle něj ani tak nevymřou.

České cíle se s časem mění, jedno ale zůstává: snaha podpořit vývoz, a to i mimo Evropu. V nové Exportní strategii ČR, vytvořené ministerstvem průmyslu a obchodu, se už ale tak nezdůrazňuje snaha o vývoz mimo Evropskou unii a na východ. Hlavním cílem je podpořit vývoz s vysokou přidanou hodnotou. Jak ale zařídit, abychom takové produkty vůbec vyráběli?

Vláda minulý týden schválila už druhý antibyrokratický balíček, který si bere za cíl ulevit podnikatelům od nadměrného papírování a roztodivných povinností vůči státu. Má to být kompenzace za tvrdé dopady ozdravného balíčku. Problém ale je, že nikdo – tedy kromě členů kabinetu – s ním vlastně není spokojený.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.

Ministr financi Zbyněk Stanjura přišel s teorii, že by zvýšením firemních daní měli podnikatelé vrátit část peněz, které dostali od státu v době covidových uzávěr a energetické krize. Jenže má stát vážně zdanit hlavně ty, kterým jednou pomohl? A k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček a daně vůbec?

Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?

Pokud je firma či podnikatel považován za „bídáka“, který ubližuje zvířatům či prodává věci, co ničí zdraví, je to smutné. A škodí to obchodům. Jsou dvě cesty, jak z toho ven: buď změnit své chování, anebo přesvědčit ostatní, že všechno je úplně jinak. PR agentura, štědré dary a vědci dokážou reputaci „vyprat“.

Minulý rok byl pro nás těžký, říkají zakladatelé firmy Knihobot bratři Dominik a David Gazdošovi. Jejich společnost, která se zabývá automatizovaným výkupem a prodejem knih, nezískala investora, jak plánovala, zastavila pokusy uchytit se v zahraničí a musela propustit třetinu lidí. Zároveň to ale byl svým způsobem i zisk, říkají bratři v rozhovoru pro Finmag.cz.

Čínské vedení hýří optimismem. Hrubý domácí produkt země může letos růst až o 5,5 procenta, což je fenomenální úspěch po loňských třech procentech a 2,24 procenta v roce 2021, nejhorším výsledku od roku 1976. Je za tím hlavně rychlé uvolnění proticovidových opatření. Čínu přesto čekají obří ekonomické potíže. Jak je to možné?

Lhát a přehánět se někdy musí. Jak jinak asi přemluvit investory, aby dali peníze na nový projekt? Jednou přece bude skvělý! Silicon Valley ale nabízí i dost odstrašující příklady, například Elizabeth Holmesovou a její Theranos.

Je jedno, jestli prodáváte jogurt nebo prezidentského kandidáta. U obojího fungují stejná pravidla a musí se to umět, tvrdí jeden z nejzkušenějších českých digitálních marketérů Tomáš Jindříšek. Přinášíme ukázku velkého rozhovoru z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Největší hvězdy typu Nicka Cavea nezajímají pouze peníze. A diváci zase řeší nejenom program, ale i komfort. Stejně důležité jim připadají i keramické záchody, říkají Libor Winkler a David Gaydečka, kteří stojí za festivalem Metronome.