Petra Tajovský Pospěchová - články a profil autora

Roman a Libor Venkrbcovi se proslavili díky kostkovaným kalhotám s kopretinou. Dnes má firemní prodejna ve vysočinském Batelově sortiment o poznání pestřejší: najdete v něm softshellové bundy, pánské trenky, mikinové šaty či čepice. „Konkurence je obrovská, nás naštěstí hodně prodává náš příběh,“ pochvalují si.

Tereza Králová má doktorát z molekulární biologie, znalosti z oboru ale uplatňuje na nezvyklém poli: v řemeslném mydlářství pod značkou ONWA. K mýdlům ji ale víc než škola přivedl i pobyt v zenovém klášteře. Přinášíme vám ochutnávku z tištěného Finmagu.

Při stávajících cenách hypoték a složitosti stavebního řízení lidé stále víc vyhledávají alternativní formy bydlení. Jednou z nich jsou i vysočinské stavby z upcyklovaných lodních kontejnerů. Dají se postupně rozšiřovat a dokonce i stěhovat. „Původně jsme si mysleli, že lidé budou chtít modulární stavby z kontejnerů spíš jako chaty. Ale nakonec vytváříme hlavně stálé bydlení,“ říká Zdena Zlatová z firmy Blokki, která se výrobou staveb z kontejnerů zabývá.

Pod přezdívkou Maškrtnica ji zná v Česku snad každý, koho zajímá pečení, a s pomocí jejích receptů a tipů se kváskový chléb odvážili vyzkoušet i úplní začátečníci a začátečnice. S pekařskou guru Julianou Fischerovou jsme si povídaly o chlebové pomalosti, módě řemeslné mouky i o tom, jak klikatá je pro mámu tří dětí cesta k otevření vlastního podniku.

Alena Nováková vede farmu Luka od devadesátých let. Původně ztrátový podnik proměnila v populární baštu rakytníkových lahůdek a řemeslných mléčných výrobků. Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Oudoleňský mlýn byl první v republice, který se po pádu komunismu vrátil do soukromých rukou a rozběhl. Dnes tam působí pátá generace rodiny Kryštofků a zásobuje široké okolí nevyfoukanou moukou na chleba i na koláče. Za poslední roky se víc otevřela koncovým zákazníkům. „Dodáváme jedné větší pekárně v okolí a jinak lidem, co pečou doma,“ říká Jiří Kryštůfek.

Příběh prvního českého kovového brčka je plný zvratů, propadů i nadějí. Na jeho začátku byl bezobalový obchod, na konci zásoba brček, která se postupně vyprodává. A taky jedna žena, které už se do podnikání – na rozdíl od většiny příběhů, které v projektu Podnikavé Česko přinášíme – nechce. I tak ale její příběh přináší notnou dávku inspirace.

Na výrobě prvního hospodářského stroje se Lubomír Dvořák podílel v pěti letech, dnes vyváží svahové sekačky do padesáti zemí světa. Stihl taky spravit zámek a skrze něj se chystá na návrat k zemědělství.

Emisní povolenky na krávy, Green Deal v zemědělství nebo recept na dobré mléko. Tahle témata teď Radim Hrůza z Agromilku řeší. Firma z Vysočiny propojuje tradiční obor s udržitelností a chystá se na robotizaci.

O lahodném březovém nápoji psaly i Financial Times, mezi labužníky platí za tekutou delikatesu. Klimešovi z Bezděčína a jejich Euforia mají už několik let pevné místo na české kulinární mapě. Ochutnejte text z tištěného Finmagu, jehož nové číslo už pro vás kvasí.

Česká značka Ocún produkuje špičkové lezecké boty a další lezecký materiál. Z domácí dílny zakladatele Pavla Hendrycha vyrostla v hráče evropského měřítka. A některé nápady od ní dokonce opisují i mnohem silnější konkurenti.

Eva Fruhwirtová je trenérkou paměti a mozku vůbec. V Třebíči provozuje Mozkohernu, kam si chodí cvičit hlavu roztěkaní studenti, zahlcení manažeři i zapomínající senioři.

Zapomeňte na houby s octem. Vytříbený jazýček si žádá lanýž! Markéta Hrubá je léta vozí pro nejlepší restaurace v Česku. Původně přitom vedla obchod s italskými potravinami. Jak se z toho vyvinul vlastní lanýžový byznys?

Viktor Polášek byl jedním z prvních, kteří před třiceti lety brázdili Beskydy na skialpech. Dnes lyže od čtyř dubů nasazují do volného terénu nejen beskydští fajnšmekři. Speciálně pro vás odemykáme byznys story z prosincového tištěného Finmagu.