Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pavoučí sekačky s tančícím krokem. Česká firma je dodává i na mys Canaveral

Petra Tajovský Pospěchová
Petra Tajovský Pospěchová
4. 12. 2023
 27 047
Podnikavé Česko

Na výrobě prvního hospodářského stroje se Lubomír Dvořák podílel v pěti letech, dnes vyváží svahové sekačky do padesáti zemí světa. Stihl taky spravit zámek a skrze něj se chystá na návrat k zemědělství.

Pavoučí sekačky s tančícím krokem. Česká firma je dodává i na mys Canaveral
Šéf společnosti Spider Lubomír Dvořák / Zdroj: Spider-cz
Další fotky
v galerii (8)

Vyrostl v rodině, kde děti odmala pomáhaly s prací na louce i na poli. „Děti se musely zapojit do práce na hospodářství. Kosení a další zemědělské práce jsem postupně přebíral po tátovi,“ vzpomíná Lubomír Dvořák. „A s tátou jsem taky pracoval v dílně. Když mi bylo pět, postavili jsme společně malotraktor. Tehdy bylo všeho nedostatek, chtělo to dost představivosti a materiál z druhé ruky.“

Dnes sedí Lubomír Dvořák v kanceláři, která je od rodného domu ani ne pět kilometrů a ve vedlejší hale se montují jeho svahové sekačky Spider. Materiál z druhé ruky už je jenom nostalgickou vzpomínkou, stroje s robustním podvozkem vypadají jako kříženec závodního auta a lunárního modulu. Což je výstižné; mezi dlouholeté Dvořákovy zákazníky patří i Kennedyho vesmírné středisko na mysu Canaveral.

„Mezi zákazníky máme i další nezvyklá místa – třeba závodní okruh Nascar nebo pařížský sportovní areál Octagon, který je zapuštěný v zemi a střecha je tvořena šikmými travnatými plochami se sklonem asi pětapadesát stupňů. Tam fungují buď naše sekačky, nebo nic.“

Pavouk v akci. Podívejte se, jak seče Spider

Jako koště

„Spider nebo nic“ není v tomhle případě nadsázka. Když se svahové sekačky z Havlíčkobrodska objevily v roce 2004 na trhu, byly první svého druhu. „Naším majstrštykem je pojezdový systém, který používá takzvaný ‚tančící krok‘. Díky němu stroj výborně manévruje v terénu, je maximálně šetrný k travnímu porostu a zvládne i prudký svah,“ vyjmenovává Lubomír Dvořák, co ze Spidera udělalo trhák hned od začátku a drží ho na čelních pozicích v branži dodnes.

Lubomír Dvořák (62)

Lubomír Dvořák
Spider-cz
  • Pochází z Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu, dnes žije ve Dvorcích u Kyjova a jeho firma Spider má sídlo o pět kilometrů dál.
  • Vyučil se ve strojním oboru s maturitou, pracoval ve firmě Zetor a po roce 1990 začal podnikat ve stavebnictví.
  • V roce 2003 nechal patentovat první svahovou sekačku Spider. Dnes ji vyváží do padesáti zemí světa.
  • V roce 2016 úspěšně zakončil studium MBA v TC Businesshool Netherlands.

„Manuální práce s kosou mi dala představivost. Už jako kluk jsem kosil a přemýšlel, jak by to šlo udělat efektivněji. Spider vlastně trochu napodobuje ruční sekání nebo zametání. Jeho pohyb je podobný koštěti.“

Když se lidé ptají, co stojí za unikátním systémem, neopomene Dvořák zmínit tři generace své rodiny. „První byl můj otec, který byl skvělý zámečník a kovář, já jsem to posunul spíš do obrábění, protože nástrojařina mě hodně bavila. A synovec Pavel, který je naším šéfkonstruktérem, vše přesunul do výkresové roviny, do modelování,“ shrnuje.

„A myslím, že to v rodině pokračuje dál. Synovec má dvě dcery a když jsem nedávno v dílně našel nějaké svařované plechy, nebylo mi jasné, čí je to práce. Pak přišla jeho Evička, které je jedenáct let a říkala, že si tam prostě něco zkoušela se svářečkou. U nás vztah ke kovu a k jeho zpracování přechází z generace na generaci.“

Už u první sekačky věděl, že to nebude jen pomocník na strmý svah na jejich vlastním pozemku, ale obchodní záměr. „V období, kdy jsme vyrůstali, nic nebylo, rodiny byly chudé a všichni se snažili zajistit si lepší život. Třeba stroj jako malotraktor byl způsobem, jak si ušetřit práci, jak se někam posunout. Naučil jsem se takhle uvažovat od táty.“

Na hřbitov i do školky

A právě skrze tohoto pionýrského ducha vznikla sekačka, která se dokáže pohybovat všemi směry, umí jet úhlopříčně dozadu i do boku. Když potká překážku, tak ji objede a při tom seká: prostě umí séct, i když jede bokem.

„Můžete zajet do jakéhokoliv zákoutí, do úzkých mezer… Právě díky našemu podvozku. Aleje nebo lesní školky nejsou problém – tam, kde se klasická sekačka musí otáčet a poškodila by sazenice, Spider jednoduše manévruje. Ze stejného důvodu se mnoho našich sekaček stará o hřbitovy.“

Jeden ze zkušebních modelů zrovna hbitě zahýbá před sídlem Spideru nedaleko obce Pohled. Za areálem firmy, kde začíná stromořadí a kopec se svažuje ke hřbitovu, je tráva docela vysoká, ale před sídlem Spideru nemá šanci přerůst. Je přirozeným dějištěm prvních pokusů s novými modely a vylepšeními.

Když člověk prochází výrobní halou, připadá si mezi budoucími sekačkami spíš jako v dílně na prototypy závodních vozů. Futuristický design s chromovanými prvky přitom vytvářel sám Dvořák se svým synovcem. „Vzhled vyplývá z funkce, ale je důležitý. V roce 2004 jsme dostali za design cenu Red Dot, tehdy to byla třetí cena pro Česko za padesát let. Tenkrát jsme si všechno navrhovali sami, teď už pracujeme i s designéry a s vysokými školami.“

O kus dál už sviští auta výpadovkou na Svitavy, a právě svažité příkopy kolem hlavní silnice připomínají další časté využití svahových sekaček. „Maximum je šedesát stupňů, to zvládnou modely s navijákem, které jsou kotvené podobně jako rolba na horách. Sekačka je jištěná a člověk s dálkovým ovládáním si stoupne bezpečně daleko.“

Do každé obce

Jak se ale prodávají stroje, jejichž cena začíná na dvou stech tisících a konči pod milionem a půl? Sekačky Spider nepatří zrovna ke zboží, které by se prodávalo přes internet – ale tam, kde je obchodní zástupci přijdou předvést, mají padesátiprocentní úspěšnost. „A další část z těch zbylých padesáti procent reaguje později, když se jim podaří získat prostředky na nákup,“ popisuje Dvořák. „Ročně jich vyrobíme kolem šesti set, máme celkem čtyřiadvacet modelů. Obrat firmy se teď pohybuje kolem 250 milionů korun.“

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Otazník
Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Spider vyváží do padesáti zemí, nejsilnějším trhem je pro něj v téhle chvíli Japonsko. „Je to hodně členitá země, naše sekačky tam mají různorodé uplatnění. Obžínají třeba terasovitá pole, na kterých se pěstuje rýže – sečou jejich hráze. Hodně ale vyvážíme taky do Británie a do Německa,“ říká Dvořák.

Spider se zároveň soustředí i na domácí trh, dodává silničářům i samosprávě. „Náš cíl je´Spider do každé obce´. A myslím, že se nám na něm daří pracovat,“ pochvaluje si šéf firmy.

Bez řidiče

Budoucnost svahových sekaček Dvořák vidí v autonomních modelech, některé už firma dodává do uzavřených areálů. „Jsou to první vlaštovky. U sečení se velmi špatně řeší bezpečnost – když stroj seče metr a půl vysokou trávu, tak by opravdu mohl někoho zranit – nezaznamená ho. Proto se soustředíme na oplocené areály jako jsou fotovoltaické elektrárny.“

Pavel Bouška
Se souhlasem Pavla Boušky

Podnikání je pro růst Česka klíčové, ale mladí se vidí jinde, říká miliardář Bouška

Podnikatele a podnikavost potřebujeme, abychom byli zdravou společností. Budeme pak mít lidi, kteří jsou sebevědomí, a přispěje to i k našemu růstu. „Pokud podnikání neberete sportovně, neuspějete,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz majitel skupiny Vafo Group Pavel Bouška. Ten se vedle byznysu s krmivy aktivně věnuje i podpoře podnikání v Česku.

Prostor, kde se sekačka bude pohybovat, se zaměří na principu perimetru, kdy se objede celá plocha a sekačka už si pak sama rozvrhne práci. Druhou možností je zaměření pomocí dronu. „Prostor nasnímáte a převedete do mapy pro sekačku. U velkých fotovoltaických elektráren to může být plocha 400 až 500 hektarů nebo dokonce tisíce. Tam to jinak než s drony nejde. Je to obrovská úspora z hlediska údržby.“ 

Další směr, kterým Spider míří, je v téhle chvíli v patentovém řízení, a tak se o něm s Lubomírem Dvořákem bavíme spíš obrysově. „Chceme, aby sekačka trávu nejen sekala, ale aby ji i zpracovala a udělala z ní další produkt. Asi můžu prozradit, že jde o využití pro výrobu elektrické energie. Je to spojené s biomasou,“ přibližuje Dvořák. „Tráva je dnes považována za problémový odpad, což vůbec nedává smysl. Dřív se každá tráva, co kde narostla, posekala a dala zvířatům. Dneska se poseče a vyhodí nebo odveze na skládku. Špatně tleje, takže je potřeba mísící zařízení... Prostě to není příliš logické ani efektivní.“

Malá Hluboká

Právě do inovací na další zpracování posekané trávy mířila část peněz z evropských dotací, které se podařilo vysočinské firmě získat. Další pak mířily na opravu zámku v nedalekých Kvaseticích.

„Měl jsem vizi, že opravím něco starého – ale představoval jsem si spíš mlýn. Nakonec je z toho zámek. Kvasetice byly ideální z hlediska polohy – potřebovali jsme mimo jiné místo, kde mohou spát nebo se najíst naši obchodní partneři,“ shrnuje část motivů Dvořák. „Myslím, že kdybychom nepřišli, zámek by spadl. Byla by to škoda, dřív se mu říkávalo Malá Hluboká.“

V téhle chvíli je několikaletá rekonstrukce pseudogotického zámku skoro hotová. Funguje v něm restaurace, do konce letošního roku by měla být dokončena i ubytovací část. „Vypadá to, že Kvasetice si na sebe budou vydělávat. Je to vyhledávané pro svatby i různé jiné akce a během těch čtyř dní v týdnu, kdy je restaurace otevřená, má docela plno.“

Pavouk v akci. Podívejte se, jak seče Spider

Restaurantu pomáhá relativní blízkost dálnice D1 a taky průmyslového Humpolce. „K zámku patří velká zahrada a ta by se postupně měla stát zásobárnou pro restauraci. Svět konečně přichází na to, že vozit potraviny přes půl kontinentu nedává smysl. Čím kratší je vzdálenost, tím je potravina lepší. Co ráno kuchař sklidil, je na oběd ideální. Takže tímhle směrem jdou naše další plány,“ přibližuje Dvořák.

Je práce na poli odpočinkem?

Sám Dvořák se věnuje zemědělství v malém: žije na rodném statku a něco málo pěstuje. „U zámku bude větší plocha, to nemůžu dělat sám. Ale chci si to vzít pod patronát. Až odejdu na odpočinek, budu se věnovat zemědělství. Doufám, že firmu postupně převezme mladší část rodiny,“ plánuje.

Představa odpočinku jako práce v zemědělství k Lubomíru Dvořákovi sedí. Sám říká, že koníčky nemá, protože je pro něj koníčkem práce.

Když se loučíme, zvoní mu mobil a Dvořák se ještě chvíli zastaví a reaguje na vyzváněcí tón, kterým je píseň Should I stay or should I go? od britských The Clash. „Vlastně jeden koníček mám – rockovou muziku. Občas jezdíme na koncerty. Naposled jsme viděli Deff Lepard. Rád bych ještě viděl Guns N’ Roses, ale moc to nevypadá, že by se chystali do Evropy.“

Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!

Podnikavé ČeskoFinmag.cz
Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petra Tajovský Pospěchová

Petra Tajovský Pospěchová

V novinách psala o kultuře, domácí politice, až nakonec zakotvila u rozhovorů, kulinární žurnalistiky a psaní o horolezcích. Její články najdete v Respektu, Dolce Vitě, Heroine či Zpravodaji Veselého Žďáru.... Více

Související témata

byznysKraj VysočinapodnikáníPodnikavé ČeskoSpidersuccess story
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo