Hospodářská komora

Téměř 42 % firem v Česku letos svým zaměstnancům vyplatí třináctý plat nebo mimořádnou odměnu ve stejné výši. Nejštědřejší jsou střední a velké podniky, ale i malé firmy přidávají, kde mohou. Vyplývá to z pravidelného šetření Komorový barometr, který na podzim provedla Hospodářská komora ČR mezi 450 firmami napříč velikostmi a obory podnikání.

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma ale plánuje přidat v rozmezí pěti až deseti procent. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Byrokracii jen tak neporazíme, i kdybychom nakrásně chtěli. Tak nějak zní pohled největších podnikatelských svazů na současnou situaci na poli podnikatelského prostředí v Česku. Těch pár škrtů, které vídáme v posledních letech, to prý nezmění. „Je to o změně paradigmatu toho, jakým způsobem se regulace zavádějí,“ tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A zdaleka není sám.

Vláda na svém středečním jednání schválila v pořadí už čtvrtý antibyrokratický balíček, který se zaměřuje na zjednodušení administrativních postupů pro podnikatele i veřejnost. Přináší celkem třicet úprav legislativy, z nichž část bojuje proti takzvanému pozlacování (gold platingu), tedy nabobtnávání evropských předpisů. „Plníme tím programové prohlášení vlády,“ uvedl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala.

Tři dekády marných slibů o snížení či odstranění zbytečné byrokratické zátěže pro podnikatele v Česku vyústily do až absurdní situace. Zatímco stát není schopen své sliby dlouhodobě naplnit, největší podnikatelský svaz v zemi nabízí pomocnou ruku. Zadarmo to ovšem nebude.

Hospodářská komora přichází s návrhy na pět změn, které podle ní můžou pomoct českému gastronomickému průmyslu. Návrhy se týkají úlevy od papírování a kontrol, zavedení pravidel pro spropitné, pružnějšího nastavení pracovních dohod, ale i samotného pracovního poměru, úpravy DPH u nealkoholických nápojů a zavedení elektronické evidence tržeb.

Současná Evropská komise při svém nástupu oznámila, že chce snížit požadavky, které na podnikatele klade evropská legislativa. Chce tím zmírnit zaostávání kontinentu v ekonomickém růstu za Čínou i USA, kde jedním z důvodů je právě i byrokratická zátěž. Jenže zatímco média často mluví o evropské deregulaci, realita je jiná.

Senátoři budou ve středu projednávat novelu energetického zákona. Ta má zjednodušit povolování výstavby plynových elektráren. Hospodářská komora se obává, že senátoři zákon vrátí poslancům – a že se ho v současné politické situaci nepodaří schválit. Jde prý přitom o předpis, bez kterého hospodářství ztrácí jistotu stabilních dodávek elektřiny.

Vláda ve středu schválila model financování rozvoje strategických podnikatelských parků prostřednictvím Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS). Ta má připravovat průmyslové zóny ve strukturálně postižených regionech. Materiál posvětila i přes ostrou kritiku největšího podnikatelského svazu, Hospodářské komory.

Hospodářská komora ostře odmítá plán ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který počítá s tím, že se stát prostřednictvím Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) zapojí do rozsáhlé developerské činnosti v oblasti strategických podnikatelských parků. Tvrdí, že tato role státu nepřísluší, a nemá to ani ekonomický smysl. Návrh má ve středu projednat vláda.

Rozhlasové a televizní poplatky podle počtu zaměstnanců jsou byrokratickým nesmyslem roku. Naopak nejpřínosnější změnou je podle hlasování veřejnosti konec povinných vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí. Vyplývá to z tradiční ankety Absurdita roku a jejího protipólu Paragraf roku.

Přemíra úřadování, vykazování a hlášení zajisté dusí české firmy a patří k největším překážkám v podnikání. Nezvykli jsme si ale na ni svádět i to, za co nemůže? Už jsme mohli mít o milion víc, už jsme mohli mít další provozovnu, už jsme mohli podnikat za hranicemi – ale znáte to, ta byrokracie. Jak často jsou to jenom výmluvy?

České firmy zvládly druhé pololetí loňského roku překvapivě dobře. Třetina podniků podle Hospodářské komory zaznamenala zlepšení své situace, téměř polovina stagnovala a jen čtvrtina uvádí, že se jim dařilo hůř. Polepšily si hlavně malé firmy, ty velké často doplácely na slabou zahraniční poptávku. Optimismus ale brzdí nejnovější data společnosti CRIF – za první čtvrtletí roku 2025 zaniklo nejvíc firem od začátku devadesátých let.

Evropská unie má stát na volném obchodě bez hranic. Hranice ale existují: státy EU před sebou navzájem své trhy chrání. Unie má sice nástroje, jak rozbíjení jednotného trhu bránit, dobré nástroje – chybí ale vůle je používat, tvrdí viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza a zástupkyně Hospodářské komory v Bruselu Alena Mastantuono.

Hospodářská komora ostře kritizuje návrh novely zákona o kritické infrastruktuře, který má ve středu projednat vláda. Komora upozorňuje zejména na problematický paragraf, který by umožnil ministerstvu vnitra bez soudního přezkumu zakazovat nebo omezovat dodavatele subjektům kritické infrastruktury. „Jde o nepřiměřený zásah do podnikatelského prostředí,“ namítá největší podnikatelský svaz. Vnitro kritiku odmítá.

Vládní poslanci ve středu po dlouhých měsících protlačili Sněmovnou návrh takzvané velké mediální novely, která vedle zvýšení koncesionářských poplatků zavádí i systém povinných plateb pro firmy. Poplatkům se vyhnou jen ty nejmenší, největší mají přispívat stonásobkem. Podnikatelské svazy a sdružení však s tímto systémem nesouhlasí.

Ministerstvo průmyslu spustilo dlouho očekávanou Databázi informačních povinností. Měla podnikatelům zjednodušit orientaci v byrokracii. Zatím ale především ukázala, kolik té byrokracie vlastně je.

Zavedení mistrovské zkoušky v českém řemeslném sektoru může podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znamenat neférové znevýhodnění menších podnikatelů oproti velkým firmám. Úřad proto varuje před možnými protisoutěžními dopady navrhované legislativy a doporučuje její přehodnocení.

Kabinet Petra Fialy na středečním jednání schválil návrh, který zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro zaměstnance v náročných profesích. Podali ho vládní poslanci a nebyl projednán se sociálními partnery. Návrh proto čelí silné kritice jak ze strany firem, tak odborových svazů. Ty kritizují zejména nedostatečnou komunikaci vlády.

Evropa zaostává v ekonomickém růstu, výzkumu a vývoji, podnikatelé v EU čelí obrovské byrokracii a nedostatku kapitálu. Nová Evropská komise proto musí jednat rychle, aby tento trend zvrátila, burcuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. „Nestačí jen říkat, že je to špatně. Je třeba začít konat,“ vzkazuje Evropě a předkládá konkrétní návrhy, jak neutěšenou situaci změnit.

Dejte nám kompetence, jsme připraveni. Hospodářská komora ČR, největší podnikatelský svaz v zemi, v minulých dnech překvapila prohlášením, že si – ve zkratce řečeno – vezme „na hrb“ dohled nad telemarketingem v Česku. Na první pohled záslužná činnost, která ale při detailnějším zkoumání budí spíše rozpaky. A podezření, že jde jen o další pokus o „malou domů“.