Česko v pasti. Naše země nevzkvétá, měla by se konečně probrat

Pavel Jégl
Pavel Jégl
22. 8. 2023
 10 252

Nebohatneme a vyhlídka bohatší země se před námi ani nerýsuje. Další sbližování s úrovní vyspělejších států není při současné struktuře ekonomiky možné. Nejvyšší čas ji změnit.

Česko v pasti. Naše země nevzkvétá, měla by se konečně probrat
V Česku máme vysokou zaměstnanost, ale nejsme bohatí. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Hospodářská komora burcuje. Ve své nové analýze upozorňuje, že Česko se ocitlo „v pasti středních příjmů“.

Co to znamená? Ekonomika, která se po listopadu ‘89 otevřela zahraničním investicím do technologií s vysokým podílem lidské práce, vyčerpala své možnosti růstu a ztratila konkurenční výhody, píše se v dokumentu komory.

Jednoduše řečeno, máme vysokou zaměstnanost, ale nejsme bohatí. A co víc, perspektiva bohatší země se před námi ani nerýsuje.

Nejvyšší čas s tím něco dělat, upozorňuje sdružení podnikatelů. Česká ekonomika ztratila dynamiku už kdesi v letech 2008 a 2009. Do té doby se její výkon přiblížil k průměru unijní ekonomiky o 14 procentních bodů. Od ní jsme náskok stáhli o pouhé čtyři procentní body.

Kámen úrazu však je ve struktuře ekonomiky, a tedy i samotných investic.

Prosperita vs. byrokracie a regulace

Zmíněná analýza varuje, že další sbližování s úrovní vyspělejších států už nebude při současné struktuře ekonomiky možné. „Pokud má česká ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, je třeba uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou,“ píše se v dokumentu komory.

Na to, že česká ekonomika vytváří nízkou přidanou hodnotu, upozorňuje mimo jiné také výzkum Indexu prosperity, který sestavuje portál Evropa v datech a analytický tým České spořitelny. Výzkum dospěl k závěru, že přidaná hodnota vytvořená v Česku je jednou z nejnižších v celé Evropské unii. Patří nám 24. příčka mezi 27 státy.

Co s tím? Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou potřebujeme investice a inovace, upozorňuje ve své analýze Hospodářská komora.

Copak ale málo investujeme? Data ukazují, že Česko patří v Evropě mezi státy s nejvyšší mírou investic v poměru k HDP. Podle Indexu prosperity se zpátky do ekonomiky investuje 26,3 procenta toho, co se v Česku vyrobí. Kámen úrazu však je ve struktuře ekonomiky, a tedy i samotných investic.

Inovacím se však daří jen ve stabilním a přívětivém podnikatelském prostředí s férovou justicí. Máme ho snad v Česku?

Chybí stabilní podnikatelské prostředí

Pro Česko je typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. U těch nejvyspělejších zemí to jsou investice do nehmotného majetku, zejména patentů, ochranných známek nebo softwaru, kde se víc zhodnotí. „Na údaj o míře investic vůči HDP nemůžeme pohlížet optikou ‚čím více, tím lépe‘, důležitá je oblast, do které směřují,“ vysvětluje v dokumentu Index prosperity – Stav ekonomiky analytička Tereza Hrtúsová.

Mzda
Shutterstock

Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí

Odolá vláda tlaku zaměstnavatelů a odborů a zruší daňová zvýhodnění firemních benefitů? Zaměřit by se měla na ještě větší množství výjimek, píše Pavel Jégl.

A co inovace? Jak může stát motivovat firmy k inovačním aktivitám? Předseda Hospodářské komory Zdeněk Zajíček na to má jednoduchý recept: „Například vytvořením atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie.“

Inovace jsou klíčem k vyšší produktivitě, protože stejný vklad vytváří větší výstup. Vyšší produktivita pak vede k produkci většího množství zboží či služeb a ekonomika roste.

Inovacím se však daří jen ve stabilním a přívětivém podnikatelském prostředí s férovou justicí. Máme ho snad v Česku? Daně, regulace i zákony se tady mění jako na běžícím pásu. A justice?

O podnikatelském prostředí podává nelichotivou výpověď v blogu nazvaném „Na shledanou v lepších časech, pane premiére“ Josef Grill, zakladatel webhostingové firmy Wedos. Stojí za přečtení.

Česko má nedostatek kvalitních vysokých škol. A ještě hůř si vede v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním.

Na štíru se vzděláním

Analýzy naznačují, že dlouhodobý růst je tvořen téměř z poloviny zmíněnými inovacemi. Kromě toho se však na něm zhruba ze čtvrtiny podílí lidský kapitál, který je zhodnocován kvalifikací a vzděláním.

Zaměstnanost
Shutterstock

Paradox zaměstnanosti. Krize nekrize, kvalitní zaměstnanci v Česku došli

Je to zvláštní paradox. O české ekonomice během posledních čtyř let nelze tvrdit, že by byla zrovna tygrem. A přece se můžeme pochlubit rekordně nízkou nezaměstnaností. Jak to…? Odpovědi hledá Pavel Kohout.

Kdysi čeští manažeři označovali za největší výhodu české ekonomiky kvalifikovanou pracovní sílu a vysokou úroveň vzdělání. Platí to ještě dnes? A obstojíme ve srovnání s Evropou?

Nedávný výzkum Indexu prosperity týkající se vzdělávání poukazuje na to, že Česko má nedostatek kvalitních vysokých škol. A ještě hůř si vede v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. V populaci ve věku 25 až 34 let má vysokoškolské vzdělání pouze třetina lidí, což nás řadí na pátou nejhorší pozici v Evropské unii.

Jenže se vzděláním, ani s tím univerzitním, nevystačíte po celý život. Statistika Eurostatu dokládá, že Češi tenhle fakt neberou příliš na vědomí. Podle ní se v Česku krátce před covidem vzdělávalo jen 8,1 procenta aktivní populace mezi 25 a 64 lety. Ve skandinávských státech se přitom celoživotně vzdělává až třetina zaměstnanců.

Zaspal snad stát? Z analýzy Hospodářské komory vyplývá, že spí spíš firmy, které nevyužívají finanční příspěvky na vzdělávání svých zaměstnanců z evropských fondů.

Na „skvělé výsledky“ bychom neměli jen vzpomínat, ale především je vytvářet.

Past nesklapla

Česko však není ztracená země. Analytik české spořitelny David Navrátil v komentáři v Indexu prosperity 2022 připomíná, že „ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v Česku vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a jsme jen kousek za Británií“. K tomu upozorňuje: „To je skvělý výsledek ekonomické transformace v devadesátých letech.“

Teď se ale Česko potřebuje probrat a analýza Hospodářské komory může posloužit jako budíček.

Na „skvělé výsledky“ bychom neměli jen vzpomínat, ale především je vytvářet.

Dokáže se Česko dostat z „pasti středních příjmů“?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek Jan Kaláb hledá hranice inspirace Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž Proč to labužníky táhne do Tábora? Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

Ohodnoťte článek

-
17
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byrokraciebyznysdotacefirmyhospodářská komoranázorpodnikáníPodnikavé Česko

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo