Předplatit časopis Finmag

Paradox zaměstnanosti. Krize nekrize, kvalitní zaměstnanci v Česku došli

Pavel Kohout
Pavel Kohout
25. 5. 2023
 15 534

Je to zvláštní paradox. O české ekonomice během posledních čtyř let nelze tvrdit, že by byla zrovna tygrem. A přece se můžeme pochlubit rekordně nízkou nezaměstnaností. Jak to…?

Paradox zaměstnanosti. Krize nekrize, kvalitní zaměstnanci v Česku došli
Být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej... Nic? Tak zpátky do škamen! (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Od čtvrtého čtvrtletí 2019, tedy doby před covidem, do prvního čtvrtletí 2023 jsme zaznamenali nejhlubší hospodářský pokles v rámci EU. Kromě Česka poklesla také ekonomika Španělska a Německa, ovšem v menší míře. Žádný důvod k oslavám.

Nezaměstnanost v Česku se přesto drží na úrovni pouhých 2,6 procenta. Podobným číslem (2,8 %) se může pyšnit Polsko, avšak v podmínkách dynamicky rostoucí ekonomiky. V Česku lze tedy hovořit o nedostatku pracovních sil v podmínkách, které nejsou nepodobné recesi.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Proč tomu tak je, by byla zajímavá otázka: snad jde o doklad nízké produktivity, možná je to díky státnímu sektoru odčerpávajícímu pracovní sílu ze sektoru soukromého, třeba je to jen doklad nízké produktivity na zaměstnance. Věnujme se však nyní otázce, jak soukromý sektor tuto situaci řeší.

Nespolehlivost, nedostatek kvalifikace a stále vyšší mzdové nároky jsou největšími problémy rodinných firem.

Zaměstnanec = ohrožený druh

Asociace malých a středních podniků provedla nedávno průzkum na toto téma mezi českými rodinnými firmami. Mezi hlavní zjištění patří následující body:

  • Přes dvě pětiny rodinných firem se potýkaají s nedostatkem zaměstnanců, především řemeslníků, opravářů a technických pracovníků.
  • Největší bariérou při hledání zaměstnanců je nedostatek kvalitní pracovní síly, dále příliš vysoké mzdové nároky uchazečů (rodinná firma zřídkakdy může uchazeče přeplatit jako velká korporace).
  • Přesto rodinné firmy řeší tento problém zvyšováním mezd a nabízením nástupního bonusu.
  • Mezi další nabízené výhody patří flexibilní pracovní doba a školení.
  • Nespolehlivost, nedostatek kvalifikace a stále vyšší mzdové nároky jsou největšími problémy rodinných firem.
  • Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou spolehlivost, produktivita, zájem o práci.

Zastavme se u té spolehlivosti. Tu podle zmíněného průzkumu uvádí jako důležitou vlastnost zaměstnance 74 procent rodinných firem.

Problém jménem nástupnictví

Ožehavý je i problém předávání rodinných firem. Ne každý podnikatel je v situaci slavného Meyera Amschela Rothschilda, který měl pět synů a každého poslal do jedné evropské metropole, aby tam založili banku. Jen 44 procent firem plánuje předání rodinnému příslušníkovi. Stejné procento firem má zaměstnance, který by byl schopen rodinnou firmu převzít po manažerské stránce.

Děti nemusí mít nutně stejný podnikatelský talent jako rodiče. A pokud ano, nemusí mít trpělivost. Anebo je podnikání zkrátka nemusí bavit. (Příklad: prosperující firma na chov laboratorních myší nemá nástupce, neboť potomkům přijde tato činnost příliš nudná.)

A teď realita v podobě ilustrativního příběhu. Asistent jedné malé firmy (slušně placený, půl úvazku, téměř nepřetržitě na home office, zkrátka samé výhody a sociální jistoty) dostal instrukci, aby zařídil pracovní snídani pro zhruba třicet klientů. Obdržel údaje o místu a čase, dostal kontakt na zařízení, kde se snídaně měla odehrávat. Vše se slušnou časovou rezervou.

Večer před snídaní vyšlo najevo, že sice zajistil projektor a správné umístění židlí a stolů, opomněl však k snídani objednat jídlo. (Nesmějte se, to se skutečně stalo.) Pouze díky nadstandardním kontaktům majitelky firmy s ředitelem onoho zařízení (přestože ten byl právě na dovolené) se v neděli večer, den před snídaní, podařilo odvrátit marketingovou katastrofu.

Na dotaz, co tomu říká, asistent odpověděl: „No, nakonec to dopadlo dobře, ne?“ Vzápětí po propuštění (co asi jiného byste čekali, že?) nyní už bývalý asistent pronesl cosi pichlavého o mikromanagementu a majitelku firmy přestal zdravit.

Dvě pětiny rodinných firem v ČR zaměstnává zahraniční pracovníky, 68 procent rodinných firem zaměstnává osoby nad 55 let.

Můj zaměstnanec, můj pán?

Podobných, byť možná méně zábavných příběhů, by majitelé malých firem mohli dát dohromady celou řadu. Je problém najít člověka, který je schopný napsat jednoduchý obchodní dopis, aniž by se dopustil kritických chyb ve vyjmenovaných slovech, shodě podmětu s přísudkem, interpunkci a psaní velkých písmen.

Jak je to pak asi s řemeslníky nebo opraváři? Podle výzkumu Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP) jsou právě oni nejčastěji hledanými zaměstnanci. A spolehlivost je v jejich případě nejmenším problémem. Vyskytují se případy, kdy řemeslník přijde, něco naměří a zapíše, a pak už ho nikdo nikdy nevidí. V horším případě nejprve zinkasuje zálohu.

Anebo naopak, nanosí nářadí a materiál a pak se propadne do hlubin zapomnění. (V jednom případě „zapomněl“ u zákazníka dokonce traktor.)

ZaměstnanciAMSP.cz

Pokud jde o „bílé límečky“, zdá se, že české školství udělalo za poslední desetiletí nebo dvě ohromný pokrok v pěstování sebevědomí žáků a studentů, což bohužel bylo kompenzováno poklesem jejich schopností a hlavně snahy o sebezdokonalení.

Není proto překvapující, že malé firmy se uchylují k zahraničním pracovníkům, případně k zaměstnancům staršího středního věku či dokonce k seniorům. Dvě pětiny rodinných firem v ČR zaměstnávají zahraniční pracovníky, 68 procent rodinných firem zaměstnává osoby nad 55 let. Tři čtvrtiny firem nezaměstnávají lidi v důchodovém věku (nejčastěji na DPČ nebo DPP).

Nedostatek pracovních sil vede firmy k tomu, že jsou ochotny slevit z požadavků na vzdělání. (AMSP to komentuje slovy: Ukazuje se, že vzdělání, tedy diplom, ne vždy zaručuje, že zaměstnanec bude skutečně kvalitní a spolehlivý. K čemu je vzdělaný ale nespolehlivý a neochotný pracovník?) Pouze 14 procent rodinných firem považuje vzdělání za „rozhodně důležité“, dalších 42 procent za „spíše důležité“.

Větší důraz na praxi oproti vzdělání klade dokonce 86 procent firem. Spolupráci se školami uvádí polovina firem, z čehož v polovině případů jde o sponzorství. Dále exkurze a přednášky, stáže a praxe však jen v 18 procentech případů.

Spolehlivost je klíčová kvalifikace. Mnohem důležitější než kurz asertivního chování.

Otázka za milion

Co vyplývá z těchto čísel, případně anekdotických příběhů? Za prvé, spolehlivost je klíčová kvalifikace. Mnohem důležitější než kurz asertivního chování. Neexistuje nic, co by mohlo nahradit spolehlivost. Filmová hvězda formátu Marilyn Monroe si snad může dovolit jisté výstřelky, ale všechno má své meze.

Co je pro vás u kolegů / zaměstnanců důležitější?

Za druhé, relativně malá důležitost vzdělání možná vypovídá o tom, že jeho kvalita má prostor pro zlepšení (abychom to vyjádřili oblíbeným manažerským eufemismem, když nechceme napsat, že většina českých škol nestojí za nic).

Co s tím dělat, je otázka za milion. Pro začátek bychom mohli ambiciózním mladíkům a slečnám poradit jednu prostou věc: procvičte si obchodní korespondenci, včetně takových opomíjených detailů jako jsou vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem, interpunkce a psaní velkých písmen. Opravdu se to vyplatí.

A mimochodem, raději nepřestávejte nikoho zdravit.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Kam dál? Ekonom Pavel Kohout na Finmagu:

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
20
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

byznyskomentářpersonalistikapodnikáníPodnikavé Českoprůzkumyrodinné firmy

Nejčtenější články

Změny v DPP od roku 2025: oznámené dohody nebudou, limit stoupne
Změny v DPP od roku 2025: oznámené dohody nebudou, limit stoupne
Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením
Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením
Inovace elektromobilů zkrátí čas dobíjení na minuty
Inovace elektromobilů zkrátí čas dobíjení na minuty
Danit a dotovat! Fialova vláda dělá opak toho, co hlásala
Danit a dotovat! Fialova vláda dělá opak toho, co hlásala
Byrokratická úderka nezahálí. Proč si na youtubery vzpomněla zrovna teď?
Byrokratická úderka nezahálí. Proč si na youtubery vzpomněla zrovna teď?

Zimní příběh

Květiny ze stříbra

Květiny ze stříbra

13600 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo