Předplatit časopis Finmag

Chaos, amatérismus a ignoranství. Nová bankovní krize se zapíše do učebnic

Pavel Kohout
Pavel Kohout
23. 3. 2023
 8 880

Přelije se současná bankovní krize do velké hospodářské krize? Trh tomu příliš nevěří. Uplynulé období každopádně vejde do učebnic ekonomie jako éra chaosu, amatérismu a ignorantství.

Chaos, amatérismus a ignoranství. Nová bankovní krize se zapíše do učebnic
Trh hrozbě hospodářské krize ani po problémech bank Credit Suisse a Silicon Valley Bank příliš nevěří. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Analytická aplikace mé vlastní výroby mi už od první poloviny července 2022 ukazovala akutní riziko finanční krize. Hloupá aplikace, říkal jsem si. Špatně jsem ji naprogramoval. Patrně bude nutno zrevidovat příslušný indikátor. Marná sláva, ekonomiku sice trápí inflace, ale na finanční krizi to rozhodně nevypadá. Vždyť americké banky mají přece nejnižší podíl delikventních úvěrů v celé sledované historii!

To jsem si říkal až do 9. března 2023 — kdy vyšlo najevo, že finanční, respektive bankovní krize může propuknout i bez špatných úvěrů. Doposud byla valná většina bankovních krizí doprovázena zhoršující se kvalitou úvěrového portfolia bank, se zvláštním zřetelem na hypotéky a podnikatelské úvěry, často rovněž v oblasti nemovitostí. 

Americká krize v období 2007 až 2008 je ještě v živé paměti. Evropské krizi z doby o něco pozdější sice dominovaly řecké veřejné finance, ale úvěrové obtíže španělských, irských, italských a řeckých bank měly řádově nejméně stejný význam. Za zmínku stojí islandská krize z roku 2008 a také asijská krize z let 1997 a 1998. Posledně jmenovaná postihla i geograficky vzdálené Česko. Příčina byla ale stejná: banky přeplněné rizikovými úvěry, amatérský zásah centrální banky, nereálný kurs národní měny.

Krize je jako akutní srdeční či mozková příhoda. Nedá se „vysedět“, jak se o to kdysi marně pokoušela Angela Merkelová.

Kdo jedná rychle, jedná správně

Díky průkopnické zkušenosti Silicon Valley Bank (SVB) už víme, že k pádu banky může stačit i portfolio kvalitních dluhopisů, jehož tržní cena spadne kvůli růstu úrokových sazeb. (Je to elementární finanční matematika; případné zájemce lze odkázat na funkce PRICE a YIELD v Excelu.) Plus trestuhodně zanedbaný risk management. Že jedna banka může způsobit pád dalších, není žádná teoretická novinka.

Silicon Valley Bank
Neirfy / Shutterstock.com

Pád Silicon Valley Bank. Jak číst krach jedné z top bank a je na místě panika?

Krach Silicon Valley Bank s sebou ve světle vysokých úrokových sazeb nese pachuť z krize 2008. Její pád zasáhl banky po celém světě. Je ale na místě bát se nové krize?

Pokud jde o Credit Suisse, tato banka měla na kontě řadu hříchů z minulosti. Finanční ztrátu a různé skandály by trh ještě se skřípěním zubů dokázal tolerovat, ale zpráva o „podstatných slabostech“ ve finančních výkazech byla příliš. Tím spíš, že následovala necelý týden po pádu SVB.

Reakce švýcarských úřadů byla stejně rychlá jako reakce americké centrální banky a FDIC (Federální korporace pro pojištění vkladů). Švýcarská národní banka poskytla nouzový úvěr v hodnotě 54 miliard dolarů (1,18 bilionu korun). A když ani tohle nestačilo, vláda dokázala přes víkend dohodnout převzetí banky konkurenční Union Bank of Switzerland (UBS). Akvizice byla provedena za výprodejovou cenu, a i přesto akcie UBS v pondělí ráno padaly. Poté si to ovšem trh rozmyslel a akcie UBS dokázaly odmazat většinu ztrát od počátku března.

Tím se potvrzuje, že kdo během krize jedná rychle, jedná správně. Krize je jako akutní srdeční či mozková příhoda. Nedá se „vysedět“, jak se o to kdysi marně pokoušela německá kancléřka Angela Merkelová. Rychlost zásahu znamená vše, debaty o morálním hazardu nic.

Rychlá akce amerických i švýcarských úřadů pravděpodobně přesvědčila trh, že nákaza se šířit nebude. A kdyby přece jen, nedojde k masivní řetězové reakci. Tedy ke katastrofě, která ve 30. letech minulého století měla v USA za následek hospodářskou krizi a v Německu dokonce způsobila nástup nacionálního socialismu. (Osobně raději přetrpím morálně sporné odškodnění vkladatelů nad rámec povinného pojištění, než abych musel číst zprávy o dvouciferné nezaměstnanosti a o rozhořčených davech požadujících vládu pevné ruky.)

Banky trpí momentálně takovým typem problémů, které lze poměrně přímočaře řešit.

Trh hrozbě krize nevěří

Necelé dva týdny po začátku bankovní krize nic nenasvědčuje, že by se panika dále šířila. Aspoň prozatím. Akciový index NASDAQ 100 získal od 9. března 6,22 procenta a je v plusu i od začátku měsíce. Technologické akcie (které obvykle reagují na špatné zprávy velmi citlivě) těží z možnosti poklesu úrokových sazeb. Celkově je ovšem znát, že trh hrozbě hospodářské krize příliš nevěří.

Credit Suisse
rarrarorro / Shutterstock.com

Credit Suisse a padající „kokosy“ aneb Jak investoři přišli o stovky miliard

Pád švýcarské banky Credit Suisse ukázal na dosud nepříliš viditelnou rizikovost moderních bankovních dluhopisů. Investoři světoznámé švýcarské instituce v nich nenávratně utopili v přepočtu stovky miliard korun. Čeští věřitelé bank se ale podobného scénáře bát nemusejí.

„Jedním z důvodů relativního optimismu je prostý fakt, že svět a tvůrci politik se na tento scénář už nějakou dobu připravují. Nejenže vzpomínky na roky 2008-2009 jsou stále čerstvé, ale navíc se dostáváme z pandemie, která z makroekonomického hlediska vyvolala ve většině zemí bezprecedentní politické reakce,“ tvrdí americký ekonom Tyler Cowen.

A dodává: „Před rokem 2008 naopak panoval makroekonomický klid a běžně se hovořilo o velkém umírnění, což mělo znamenat, že hospodářský cyklus by mohl být minulostí. Nyní víme, že tento názor je absurdně mylný. V průběhu roku 2023 můžeme se značnou pravděpodobností očekávat další poruchy a makroekonomické problémy. Tentokrát však bude chybět moment překvapení, což by mělo omezit potenciál skutečné exploze finančního sektoru.“

Úřady jsou nyní mnohem lépe připraveny na řešení krizových situací. Banky trpí momentálně takovým typem problémů, které lze poměrně přímočaře řešit. Vyšší úrokové sazby sice snižují hodnotu dluhopisů a podobných aktiv, ale tato finanční aktiva jsou obvykle v účetnictví evidována jako HTM (Hold To Maturity, tedy drženo do doby splatnosti). To usnadňuje úřadům zorganizovat prodej zkrachovalé banky nebo nabídnout půjčku u diskontního okna.

Ztráty jsou ve srovnání s lety 2008 a 2009 relativně zvládnutelné. Ve většině případů je splacení zajištěno, i když tyto peněžní toky mají dnes nižší očekávané hodnoty v důsledku vyšších diskontních sazeb (viz opět funkce PRICE a YIELD).

Z Powellových naivních plánů snížit bilanci Fedu na předkrizovou hodnotu teď nezbývá nic.

Éra chaosu

Současná bankovní krize tedy příliš nebolí: jedinými přímo postiženými jsou akcionáři krachujících bank. U Credit Suisse pak také majitelé dluhopisů třídy AT1 (nejrizikovější třída, kterou emitent může v případě nouze konvertovat na akcie).

Co je to Venture kapitál
Ascannio / Shutterstock.com

Lesk a bída venture kapitálu. Proč se ruleta kasina na steroidech zastavila?

Nejbohatší pramen financování (nejen) technologického vzestupu Západu prakticky vyschl: investoři se zálibou ve vysokém stupni rizika se najednou bojí. Nelitujte je, mohou si za to sami. Horší je, že na to dlouhodobě doplácíme všichni.

Abychom ovšem centrální úřady nepřechválili: období 2018-2023 vejde do učebnic jako éra chaosu, improvizace, amatérismu a ignorantství v měnové politice Federálního rezervního systému. Fed pod vedením Jerome Powella nejdřív šlápnul na brzdu a utáhl měnovou politiku. Když zjistil, že to přehnal, pro změnu dupnul na plyn. Během covidu se pak šlapalo na plyn, jako kdyby neměl přijít žádný zítřek: měnová expanze překonala vše, co Amerika doposud znala. Včetně inflačního období 70. let.

Když poté Powell a jeho družina s překvapením naznali, že peněžní inflace způsobila cenový růst — kdo to jen mohl čekat, že ano? — začalo se opět dupat na brzdu, a sice tak vehementně, že to Amerika nezažila během posledních nejméně 70 let. (Nenechme se mýlit úrokovými sazbami, které nedosáhly žádných mimořádných hodnot: o přísnosti měnové politiky rozhoduje monetární expanze či kontrakce. A zmíněná měnová kontrakce měla — a stále má — mimořádné rozměry.)

Z Powellových naivních plánů snížit bilanci Fedu na předkrizovou hodnotu teď nezbývá nic. (Žádná škoda, šlo o samoúčelný cíl bez ekonomického významu.)

Tyto analytické poklady jsou volně přístupné bez poplatku a bez registrace. Nesleduje je ovšem mnoho ekonomů.

Jasnozřivost? Ne, důkladná analýza

Možná vám ale vrtá hlavou zmínka o jasnozřivé aplikaci z úvodu článku. Na základě čeho mohla vidět tak daleko do budoucnosti? Nešlo o žádný zázrak umělé inteligence. Pouze o výsledek stovek hodin strávených analýzou informační hodnoty velkého počtu finančních a ekonomických časových řad.

Bojíte se, že bankovní krize přeroste v hospodářskou krizi?

Existují ekonomické indikátory, které jsou masově sledované, ačkoli mají zanedbatelnou informační hodnotu. Patří mezi ně například HDP nebo míra nezaměstnanosti. A pak jsou přehlížené, málo známé ukazatele, jejichž informační hodnota má naopak zásadní význam. Mezi ně patří například čistý podíl tuzemských bank zpřísňujících standardy pro obchodní a průmyslové úvěry: statistika opravdu mimořádně hodnotná.

Tyto a další analytické poklady jsou volně přístupné bez poplatku a bez registrace. Nesleduje je ovšem mnoho ekonomů. Zřejmě ani vedení Fedu.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Kam dál? Ekonom Pavel Kohout na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
35
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

bankovní krizebankovnictvíbankyCredit Suisseekonomická krizeekonomiekomentář

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo