Předplatit časopis Finmag

Credit Suisse a padající „kokosy“ aneb Jak investoři přišli o stovky miliard

Martin Tománek
Martin Tománek
21. 3. 2023
 13 454

Pád švýcarské banky Credit Suisse ukázal na dosud nepříliš viditelnou rizikovost moderních bankovních dluhopisů. Investoři světoznámé švýcarské instituce v nich nenávratně utopili v přepočtu stovky miliard korun. Čeští věřitelé bank se ale podobného scénáře bát nemusejí.

Credit Suisse a padající „kokosy“ aneb Jak investoři přišli o stovky miliard
Krach Credit Suisse ukázal na rizika pokrizového uspořádání bakovního systému / Zdroj: rarrarorro / Shutterstock.com

Píše se 17. březen 2008. Americká banka JPMorgan Chase kupuje svého bankrotujícího rivala, investiční banku Bear Stearns. Zaplatí dva dolary za akcii.

O patnáct let později se pod tlakem regulátorů vydává na záchrannou misi největší švýcarská banka, UBS. Dne 19. března 2023 kupuje konkurenční Credit Suisse. Za pouhých 0,76 švýcarského franku za akcii.

Tomu se říká šťastné výročí!

Každopádně záchrana po švýcarsku je něčím specifická. Důležitou roli zde hrají „kokosy“. Globální investoři na nich právě prodělali šestnáct miliard franků (385 miliard Kč).

Přísnější regulace po krizi

Řeč bude o takzvaných podmíněných konvertibilních dluhopisech (Contingent Convertibles), kterým se jednoduše říká „CoCos“. Používá se přitom i označení „AT 1 dluhopisy“ (z anglického additional tier 1 capital securities). Zkrátka, ve financích není nic jednoduché.

Každopádně CoCos jsou poměrně nové dluhové cenné papíry, které se objevily až po globální finanční krizi 2007–2009. V průběhu krizového vývoje byly mnohé vlády nuceny zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků, což přirozeně vyvolalo velký odpor veřejnosti.

Po krizi čekala celý bankovní systém mnohem přísnější regulace. Hlavním cílem bylo, aby se zásadně snížilo riziko vypuknutí další systémové finanční krize. Banky měly mít víc kapitálu, měly efektivněji řídit rizika a také měly být schopné lépe absorbovat různé finanční šoky.

A ztráty bank měli v budoucnu místo daňových poplatníků nést dlouhodobí investoři. A právě tady přišly na scénu podmíněné konvertibilní dluhopisy.

Co jsou „kokosy“ zač

CoCos jsou dluhopisy, které typicky nemají žádnou definovanou splatnost. Banky je ovšem standardně splácejí po zhruba pěti letech. Taková je alespoň dosavadní praxe.

Důležité ovšem je, že banka tyto dluhopisy splatit nemusí. Teoreticky může investorovi pouze pravidelně vyplácet daný výnos, a to donekonečna. Banka dluhopisy vydává s cílem splnit regulatorní kapitálové požadavky.

A nyní přichází klíčová vlastnost. CoCos jsou podřízené vůči ostatním dluhopisům, což znamená, že jejich držitel jako první utrpí případnou ztrátu. Jednoduše řečeno, pokud se banka dostane do vážných finančních problémů, může zvýšit svou kapitálovou přiměřenost tím, že CoCos odepíše.

V takovém případě přijde investor (držitel těchto dluhopisů) o peníze. Potenciálně o celou investici.

Aby to nebylo tak jednoduché, mezi CoCos existují podstatné rozdíly. Zatímco některé jsou v případě finančních problémů emitenta zcela a nenávratně odepsány, jiné jsou „pouze“ přeměněny v akcie. Zásadní ovšem je, že se jedná o investiční nástroje se značným rizikem. Nepřekvapí tedy, že CoCos investorům nabízí obecně zajímavé výnosy.

CoCos od Credit Suisse

Ale dost teorie, je nejvyšší čas na konkrétní příklad. A ten nám dala právě švýcarská banka Credit Suisse, která v průběhu let vydala celou řadu CoCos dluhopisů.

Například v červnu 2022 banka emitovala dluhopisy v objemu 1,65 miliardy dolarů (asi 37 miliard Kč) s výnosem 9,75 procenta ročně. Nesou název „Perpetual Tier 1 Contingent Write-down Capital Notes“. Přímo v názvu je tedy slovo „write-down“, které vyjadřuje riziko odepsání jmenovité hodnoty dluhopisu.

Dluhopisy Credit SuisseCredit Suisse

Toto riziko se v případě Credit Suisse zrealizovalo s tím, jak padlo rozhodnutí o bankovní fúzi s UBS. A tady se dostáváme k určité kontroverzi. Standardně totiž platí, že v případě bankrotu firmy mají věřitelé (například držitelé dluhopisů) přednost před akcionáři. U Credit Suisse je tomu ale opačně.

Přestože akcionáři banky rozhodně nemají co slavit, v rámci převzetí obdrží zhruba 40 % poslední ceny akcie. Jistě, stále utrpěli příšernou ztrátu. Ale vrátí se jim alespoň něco. Naproti tomu držitelé CoCos dluhopisů odcházejí úplně s prázdnou.

Ukradli jste nám 16 miliard!

Nepřekvapí tak, že někteří investoři volí velmi silná slova. Například Davide Serra, zakladatel Algebris Investments tvrdí, že švýcarské autority „v zásadě ukradly šestnáct miliard v dluhopisech“. Jiní poukazují na vážné riziko narušení důvěry na finančních trzích.

Způsob záchrany Credit Suisse kritizuje i Evropská centrální banka, která upozorňuje na obrácení obvyklé hierarchie. ECB zároveň dodává, že Cocos zůstávají „důležitou složkou kapitálové struktury evropských bank“. Ke kritice se potom přidala i Bank of England.

Nelze ovšem ignorovat i silný protiargument. Když se totiž začteme do dokumentace ke CoCos dluhopisům Credit Suisse (do takzvaného Informačního memoranda), najdeme na stranách 17 a 18 poměrně jasně znějící odstavec. Podle něj se švýcarští regulátoři nemusí tradičním pořadím uspokojování věřitelů a akcionářů řídit, přičemž CoCos „mohou být zrušeny, celkově nebo částečně, před zrušením vlastního kapitálu (ekvity)“.

Jedním slovem – ups.

Pohled do ČR

Jednou ze silných stránek české ekonomiky je zdravý bankovní systém. České banky jsou ziskové, dobře kapitálově vybavené a disponují značným objemem vysoce likvidních aktiv. Téměř 30 procent těchto aktiv mají uložené v České národní bance. To jim poskytuje velice solidní bezpečnostní polštář.

Švýcarská Credit Suisse patří ve srovnání s českými bankami do úplně jiné ligy. Je to banka, která šla v poslední minimálně dekádě od jednoho skandálu ke druhému. Ohlásila postupně hned několik restrukturalizačních plánů. Bohužel, žádný z nich nefungoval.

Jedno ponaučení si z kauzy Credit Suisse mohou odnést i drobní čeští investoři. Pokud jim někdo v budoucnu bude nabízet dluhopisy, které budou svým rizikem podobné CoCos, měli by být velice obezřetní.

Jsem přesvědčen, že jednotlivé korporátní dluhopisy (tedy včetně dluhopisů vydaných bankami) by měli kupovat jen vysoce zkušení, ideálně profesionální investoři. Pro všechny ostatní jsou vhodné diverzifikované dluhopisové fondy.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Kam dál? Banky na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
47
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Martin Tománek

Martin Tománek

Vystudoval politologii na Univerzitě Hradec Králové, kde také vedl kurz mezinárodní politické ekonomie. Pracuje jako portfolio manager v Partners investiční společnosti. Věnuje se školení investičních... Více

Související témata

bankovní krizebankyCredit Suissedluhopisyinvestiční univerzitakrachMiliardy v pohybu

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo