Karty jsou rozdány. Bankovky tuhle bitvu nakonec nevyhnutelně prohrajou
Signalizují snad novou dobu v této zemi fronty před bankomaty a šustící bankovky v peněženkách? Ne, žádný návrat ke cash only se nekoná. Bezhotovostní platby dřív nebo později vyhrají, není kvůli tomu potřeba zavádět nějakou povinnost.

Na sociálních sítích může našinec snadno nabýt dojmu, že se vracíme do finančního pravěku. Takovému obratu mohou nasvědčovat snímky z hospod, kempů a festivalů, kde se objevují cedule typu „Přijímáme pouze hotovost“, a také fotografie front před bankomaty.
Tyhle obrázky zpravidla provázejí reakce rozezlených zákazníků láteřících, že obchodníci odmítají platby kartou, mobilem, anebo hodinkami a nutí je, aby se vybavili hotovostí.
V gastru nyní platební karty přijímá 67 procent podniků, což je meziročně o 13 procent víc.
Hotovost, nebo život!
V létě, kdy na trh vstupují sezonní obchodníci, však hotovost bývá vždy patrnější než v jiné části roku. Z debat na twitteru či facebooku se proto sotva dá usuzovat na to, že by se trend otáčel zpátky ke „cash only“.

Hotovost je mrtvá, ať žijou mobily! Covid Čechy přeučil na bezhotovostní platby
Píp a je to. Hotovost je na ústupu, toho si nešlo nevšimnout. Vedle platebních karet ji ale nově válcují i moderní platební metody jako Google Pay a Apple Pay. Stále častěji zkrátka platíme mobilem nebo chytrými hodinkami. Možná i proto neustále sílí volání po právu na užívání hotovosti, tedy bankovek a mincí.
Nedokazuje to ani průzkum agentury STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet, který (na vzorku pouhých pěti stovek respondentů) ukazuje, že zhruba každý čtvrtý Čech se setkal aspoň s jedním obchodem nebo provozovnou, které přestaly přijímat platební karty. V takových případech je nasnadě podezření, že obchodníci se snaží část příjmu zatajit před berňákem, a tak si zvýšit příjem.
Jiná data nicméně naznačují, že zmíněný přístup není až tak častý a výrazný. Například z údajů společnosti Dotykačka, která v Česku poskytuje pokladní systémy, vyplývá, že v gastru nyní platební karty přijímá 67 procent podniků, což je meziročně o 13 procent víc. (Čísla však neukazují celý trh, ale pouze podniky, které mají pokladní systém od téhle firmy.)
Nabyl snad ústup obchodníků od bezhotovostních plateb takového rozsahu, aby zájem menšiny obchodníků převálcoval zájem většiny zákazníků? Může se obrátit trend ústupu od hotovostních plateb? A je potřebné, aby zákon nařídil obchodníkům přijímat platby kartou, telefonem nebo mobilem?
Uvnitř Hospodářské komory se takový nápad rodí.
Hospodští a majitelé stánků budou ještě jistou dobu vzdorovat. Nakonec se ale i ve venkovských hospůdkách prosadí bezhotovostní platby.
Povinné karty?
Na první pohled to může vypadat jako logická rovnoprávnost plateb. V Česku, na rozdíl od některých evropských států, se prakticky nesetkáte s nápisy „no cash“ nebo „hotovost nebereme“. Platí tady povinnost přijímat platby v hotovosti. Obchodníkům ji nařizuje zákon o oběhu bankovek a mincí a až na výjimky se dodržuje.
Proč tedy tuto povinnost nerozšířit také na platební karty?
Třeba proto, že s přijímáním takového typu plateb vznikají drobným podnikatelům nezanedbatelné dodatečné náklady, a tak přicházejí o část marže. Musí platit za pronájem terminálu a za každou transakci odvádí poplatek bankám. Nejsou to horentní sumy, pokud ale máte nízké tržby anebo byznys založený na sezonním prodeji, a přitom musíte zaplatit terminál na celý rok, nejsou tyto náklady zanedbatelné.
Přístup jednotlivých zemí k bezhotovostním platbám
Ti, kdo chtějí platby v hotovosti, nemusejí být nutně podvodníci také proto, že od nich platby výhradně v bankovkách požadují dodavatelé, odmítající čekat na elektronický převod peněz. Anebo jsou prostě dřívějšího data narození a na digitální technologie si těžko zvykají. A mohou mít i odpor vůči tomu, aby vykrmovali tučné bankovní kocoury.
Realita je nicméně neúprosná. Čím dál víc zákazníků dává přednost komfortnějším bezhotovostním platbám. To, že Češi patří k těm, kteří si na bezhotovostní platby zvykli, dokládá třeba průzkum společnosti Merchant Machine, která hodnotila, jak o bezhotovostní budoucnosti píšou lidé na twitteru. A na tom obchodníci mnoho nezmění.
Někteří hospodští a majitelé stánků budou ještě jistou dobu vzdorovat. Nakonec se ale i na letních festivalech, v kempech a ve venkovských hospůdkách prosadí bezhotovostní platby.
Bankovky a mince pomalu odkráčí ho historie, obdobně jako před nimi jiná platidla – mušle, kousky látky nebo drahé kovy.
Pokrok nezastavíš
Nemusí to ale být bezhotovostní platby, které potřebují tradiční platební terminál. Chytrým telefonem můžete poslat peníze přímo na účet obchodníka pomocí QR kódu, což je pro něj bez poplatků a bez zvláštního hardwaru. Stačí nastavit přijímání plateb v aplikaci a vyvěsit QR kód.
Autor článku se přesvědčil, že tento druh plateb v posledních letech a měsících někteří majitelé výčepů zavádějí jako alternativu k hotovosti.
Pokrok se každopádně nezastaví, to věděl už Jára Cimrman. Bankovky a mince pomalu odkráčí ho historie, obdobně jako před nimi jiná platidla – mušle, kousky látky nebo drahé kovy.
Bezhotovostní platby tuhle bitvu vyhrají, aniž by o jejím výsledku musela zákonem rozhodovat vláda a parlament.
Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:
- Točené pivo Čechům zhořkne. Ohrožuje Fialova vláda pivní tradice?
- Česko imigranty potřebuje. Proč si vláda nechává utíkat miliardy mezi prsty?
- Změny v insolvencích? Buďte v klidu, dluhy platit nemusíte, vzkazuje vláda
- Agrobaroni se napakovali a zlevňují. Teď je ale potřeba zvýšit konkurenci
- Jak moc nás stát odírá? Den daňové svobody ukazuje, že brzy bude hůř
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu