Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí

Návrh na zrušení daňového osvobození nefinančních zaměstnaneckých benefitů, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, má za sebou první čtení ve Sněmovně.

Budou zvýhodnění benefitů skutečně seškrtána? Proti vládě se tentokrát sešikovali zaměstnavatelé i odboráři. A premiér i ministr financí už dali najevo, že jejich názory ještě zváží.

Neměli by však vyjednávat také s těmi, kteří zhruba třem milionům zaměstnancům a jejich zaměstnavatelům na benefity přispívají z daní, aniž by je čerpali?

Dá se tušit, že by od nich slyšeli vzkaz: Ať si to zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodnou sami a firmy ať benefity financují ze svého. Netahejte do toho všechny daňové poplatníky.

Konec zvýhodněných benefitů přichází v době, kdy je trh práce stále přehřátý, ale benefity samotné jako motivace už jsou za svým vrcholem.

Zaměstnavatelé a odbory v jednom šiku

Stát nyní osvobozuje od daně několik desítek typů benefitů. Patří mezi ně příspěvky na rehabilitaci, jazykové a vzdělávací kurzy, kulturní akce, dětské skupiny, permanentky do fitness centra… Jejich seškrtáním chce kabinet získat do chronicky deficitního rozpočtu 1,4 miliardy korun.

Firmy, odbory, ale i ti, kteří benefitové služby zprostředkují a poskytují, vykreslují důsledky vládního návrhu v černých barvách.

Zaměstnavatelé se nechali slyšet, že bez osvobození od daní si benefity nemohou dovolit, budou je tedy omezovat a rušit, což sníží jejich schopnost čelit velkým nadnárodním korporacím, které jim vysají zaměstnance.

Úřad vlády ČR

Divoká jízda s vládou „rozpočtové odpovědnosti“. Skončí Česko ve smyku?

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura? Pavel Jégl ve svém dalším komentáři pochybuje.

Odborový předák Josef Středula obvinil vládu, že se neúspěchy své politiky snaží přenést na zaměstnance. Zprostředkovatelé benefitů, což jsou spojky mezi zaměstnanci a firmami, láteří, že nebudou mít co zprostředkovávat. Firmy, u kterých zaměstnanci své benefity čerpají, se zase obávají propadu počtu klientů.

Střízlivý pohled na situaci překládá sociolog a expert na firemní komunikaci Vojtěch Bednář. Upozorňuje, že konec zvýhodněných benefitů „přichází v době, kdy je trh práce stále přehřátý, ale benefity samotné jako motivace už jsou za svým vrcholem“.

„Pokud zásah do daňového zvýhodnění benefitů nastane tak, jak jej vláda plánuje, pravděpodobně budeme svědky zásadní revize politiky benefitů zejména u větších zaměstnavatelů. Bude jich méně, budou méně dostupné a může se stát, že dojde k návratu dříve využívané politiky – benefit, nebo plat, kdy si zaměstnanci, zjednodušeně řečeno, mohli vybrat, čemu budou dávat přednost,“ píše Bednář.

A čemu byste dali přednost vy? Zvýšení platu anebo permanentce do fitka?

Daňové výjimky, jejichž počet v minulých letech stále narůstal, snižují příjmy vlády a nutí ji vyrovnávat ztráty vyššími daňovými sazbami.

Všeho moc škodí, i daňových výjimek

Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve svém návrhu na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů upozorňuje, že celková výše výjimek a úlev u daní z příjmů a daně z přidané hodnoty, které nejsou výslovně sociálního charakteru, dosahuje 209 miliard.

Pravda, všechny je škrtnout by bylo dryáčnické. Daňová výjimka se nedá automaticky pokládat za vylobované zlo, protože se vztahuje třeba na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek na bydlení.

Shutterstock

Paradox zaměstnanosti. Krize nekrize, kvalitní zaměstnanci v Česku došli

Je to zvláštní paradox. O české ekonomice během posledních čtyř let nelze tvrdit, že by byla zrovna tygrem. A přece se můžeme pochlubit rekordně nízkou nezaměstnaností. Jak to…? Odpovědi hledá Pavel Kohout.

Vláda ale v konsolidačním balíčku škrtá daňová zvýhodnění jen za sedm miliard. Proč ta „skromnost“?

Daniel Bárta, ekonomický analytik Národní rozpočtové rady, naznačuje, že škrty v této oblasti mohly být razantnější. Upozorňuje, že jen v zákoně o dani z příjmů se slovní spojení „s výjimkou“ objevuje 197krát. A všeho moc, jak známo, škodí.

Daňové výjimky, jejichž počet v minulých letech stále narůstal, snižují příjmy vlády a nutí ji vyrovnávat ztráty vyššími daňovými sazbami. Komplikují daňový systém, ztěžují jeho správu a mnohé z nich jsou nesystémové.

Za ukázkový příklad nesystémového přístupu se dá pokládat sleva na nepracující manželku nebo nepracujícího manžela, která snižuje motivaci nalézt si po rodičovské dovolené práci. Od ledna přitom platí sleva na pojistném pro částečné úvazky, což má naopak k návratu do práce po rodičovské motivovat.

Zrušení slevy na nepracující manželku vládní balíček obsahuje. Nasnadě je ale otázka, proč tam není další nesystémová výjimka – odpočty úroků z hypotečních úvěrů ze základu daně. Tahle dotace vlastnického bydlení stojí příjem rozpočtu ročně pět miliard, tedy víc než trojnásobek zaměstnaneckých benefitů. 

Odpočty si přitom mohou dovolit jen lidé s nadprůměrnými výdělky. A skládají se na ně i ti daňoví poplatníci, kteří mají nižší příjmy, vlastní bydlení si nemohou dovolit a žijí v nájmu.

Do stejného soudku patří firemní benefity, pro které neplatí roční limit 20 tisíc korun. Mezi ně patří například sportovní nebo kulturní akce. Průměrný zaměstnanec na ně sotva dosáhne.

Trpělivost zaměstnavatelů s vládou, která jim byznys ztěžuje, může být brzy vyčerpána.

U konce s trpělivostí?

Pro rozezlené reakce zaměstnavatelů však lze mít jisté pochopení. Vláda jim zvyšuje daň z příjmu.

Kromě toho nesplnila své nejzásadnější vstřícné opatření, ke kterému se zavázala v původním programovém prohlášení – snížit vysoké odvody za zaměstnance.

Pro mnohé zaměstnavatele benefity zůstávaly vítaným prostředkem, jak odvody seříznout – zaměstnancům dávali o něco nižší mzdu, kterou dorovnávali bohatou nabídkou nejrůznějších příspěvků a permanentek.

Jejich trpělivost s vládou, která jim byznys ztěžuje, může být brzy vyčerpána.

Finmag.cz

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl
• Rozhazování nekončí, s programem Oprav dům po babičce to vláda přehnala
• Karty jsou rozdány. Bankovky tuhle bitvu nakonec nevyhnutelně prohrajou
• Točené pivo Čechům zhořkne. Ohrožuje Fialova vláda pivní tradice?
• Česko imigranty potřebuje. Proč si vláda nechává utíkat miliardy mezi prsty?

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.

Zdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

Koupit Finmag