Divoká jízda s vládou „rozpočtové odpovědnosti“. Skončí Česko ve smyku?

Státní rozpočet propadající se do nevídaných schodků naznačuje, že je nejvyšší čas, aby vláda začala brát fiskální průšvih vážně a šetřila penězi, které vybere od lidí a firem, i s „ušlechtilými“ nápady, za co je utratit.

 

Zatímco příjmy státu vzrostly nominálně o 9,8 procenta, výdaje za pouhých pět měsíců vyskočily o 17,8 procenta.

Stanjurova hausnumera

Vláda „rozpočtové odpovědnosti“ je v prekérní situaci. Schodek státního rozpočtu za prvních pět měsíců překonal nejhorší očekávání. Dosáhl 271,4 miliardy korun, po doplnění příjmů a výdajů na evropské projekty se pak snížil na 263,7 miliardy.

Kabinet přitom počítal s tím, že bude za celý rok v minusu o 295 miliard korun. To znamená, že z deficitního polštáře odčerpal už 90 procent.

Co vězí za tím, že hausnumera a Stanjurovy cifry jsou jedno a totéž? „Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 miliardy korun z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu,“ šroubovaně vysvětluje na webu ministerstvo financí.

Ze zveřejněných dat vyplývá, že zatímco příjmy státu meziročně na konci května vzrostly nominálně o 9,8 procenta (58,9 miliardy), výdaje za pouhých pět měsíců vyskočily o 17,8 procenta (141 miliard). To znamená, že výdaje překonaly inflaci, zatímco příjmy zůstaly hluboko pod ní.

Ve výdajích přitom bije do očí nárůst ve výplatách důchodů, na které stát dal o 19,4 procenta, tedy o 50,5 miliardy víc než před rokem. Tohle číslo ukazuje, že opoziční výkřiky o ožebračování či okrádání důchodců jsou vylhané.

Do budoucna se přitom vláda nechystá důchody vůči mzdám snížit tak, aby se vrátily tam, kde byly ještě před dvěma lety. Pouze lehce zmírnila jejich růst.

Neodhadli snad vývoj experti na ministerstvu financí a datoví analytici? Anebo Stanjura jejich varování ignoroval?

Šlápnout na brzdu…

Ke květnovým číslům dokumentujícím tristní vývoj rozpočtu připojuje Stanjura dávku povinného optimismu, kterým chce vyvolat dojem, že má situaci, potažmo rozpočet, pod kontrolou. „Prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů,“ cituje ministra web financí.

Ve stejné zprávě ale správce státní kasy naznačuje, že ani tyhle „mohutné“ příjmy nebudou natolik „mohutné“, aby rozpočet spasily. Jak by ne, když kabinet mimo jiné musí vydat 15 miliard na červnové valorizace penzí, které v rozpočtu kdovíproč scházejí.

Poté, co vláda v polovině května představila balíček 58 opatření, která mají v příštích dvou letech rozpočet narovnat o téměř 150 miliard korun, Stanjura prozřel a hlásá, že s úsporami musí vláda začít okamžitě. „Musíme ještě letos jako vláda šlápnout na brzdu,“ upozorňuje.

Šlápnout na brzdu je nicméně přiznáním, že finance neodhadly situaci, výdaje se příliš rozjely a příjmy zaostaly za předpoklady. Neodhadli snad vývoj experti na ministerstvu financí a datoví analytici? Anebo Stanjura jejich varování ignoroval?

Platby za státní pojištěnce jsou dílkem skládačky, který dokládá, že vládu dohnaly vlastní sliby a činy.

… a zase dupnout na plyn

Tento týden doručí Stanjura na vládu návrh na úspory pro zbytek letošního roku za 20 miliard. Z pohledu na vývoj rozpočtu se dá usuzovat, že tyhle „drobné“ sotva budou stačit, a tak nemusí být poslední.

K tomu ministr nachystal úspory pro příští rok, které přesahují rámec plánovaného konsolidačního balíčku představeného před necelým měsícem. Cílem je zajistit co nejrychlejší náběh úspor, které by se jinak naplno projevily až v roce 2025.

Návrh kromě pozastavení nevypsaných dotačních titulů počítá se snížením prostředků na platy zaměstnanců ve veřejném sektoru o celá čtyři procenta i se seříznutím tarifních částí platů o pět procent, informují Hospodářské noviny, které mají ministerský dokument k dispozici. Spisek obsahuje také nižší platby obcím za služby, při kterých zastupují stát při vyřizování úředních záležitostí, i míň peněz na vědu, výzkum a inovace.

Dokument dokonce navrhuje odklad pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce o celý rok – na 1. leden 2025. Tato valorizace přitom byla jedním z klíčových bodů programového prohlášení vlády a kabinet si ji nechal schválit parlamentem už před rokem.

Platby za státní pojištěnce jsou dílkem skládačky, který dokládá, že vládu dohnaly vlastní sliby a činy, které – řečeno památnými slovy někdejšího premiéra Stanislava Grosse – „nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce“.

Kabinet zavedl k důchodům výchovné, zvýšil limit pro odvody daně z přidané hodnoty a o další část daňových příjmů se připravil zrušením EET. Zákonem zaručil dvě procenta HDP na obranu i 130 procent průměrné mzdy učitelům. V součtu tyto splněné sliby vyvrtaly do rozpočtu díru kolem 80 miliard.

Není jim přitom konec, na cestě jsou další „bohulibé“ nápady, například zvýšení rodičovského příspěvku nebo státem placené tety na hlídání dětí. Dohromady se tak brzy můžeme dostat nad stovku miliard, což se dá přirovnat k pořádnému sešlápnutí plynového (výdajového) pedálu. A do toho bude kabinet šlapat na brzdu a osekávat výdaje.

Jízda stylem brzda-plyn může na silnici skončit smykem a kotrmelci, u vlády dalšími deficity a vysokou i vytrvalou inflací.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Příliš obcí i úředníků. Stát má šetřit, obecní pašalíky si ale vzít nenechá
• Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec
• Zvýšení záloh živnostníky zabolí. Proč se vláda neinspirovala Kalouskem?
• Technologičtí poustevníci končí se živností. Na vině jsou datové schránky
• Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech