Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech

Pavel Jégl
Pavel Jégl
25. 4. 2023
 22 202

Státní finance jsou na tom mizerně. Tak mizerně, že jinak než „tupými škrty“ se jejich rozval sotva odvrátí. Vláda by s nimi neměla otálet. Čím déle bude trvat, než se k nim odhodlá, tím budou „tupější“.

Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) / Zdroj: Úřad vlády ČR

Budeme šetřit na státu, ne na lidech, hlásal Petr Fiala ve volební kampani. A tenhle slogan při každé příležitosti opakoval, aby si ho každý zapamatoval.

Nejvyšší čas si připomenout, že věci se mají jinak. Pokud Fialova vláda nechce připustit rozval veřejných financí, nezbyde jí, než šetřit také na lidech.

Když v tíživé ekonomické situaci firmy začnou zaměstnanci požadovat vyšší platy, neměli by být překvapeni, že narazí.

Dluhy rostou jako po dešti

Kdybychom stát přirovnali k firmě, mohli bychom říct, že firma vězí až po uši ve ztrátě. Její manažeři (členové vlády), kteří do funkcí nastoupili už před šestnácti měsíci, dodnes ani nenaznačili, natož aby předložili plán, jak se ze ztráty vymanit, jak překlopit firmu k ziskům nebo aspoň k vyrovnané bilanci. Pravda, chystají ho. Pořád ale jen chystají.

Měla by vláda vyhovět požadavkům odborů na zvýšení platů?

A k tomu se začínají ozývat odbory. Ceny se nám vzdálily, chceme vyšší platy, vzkazují vládě. V inflačních dobách je to častý a také logický požadavek. Vznesli ho před několika dny pracovníci veřejného sektoru. Platy chtějí zvýšit ještě letos.

„Podívejme se na inflaci. Reálně platy zaměstnancům ve veřejném sektoru klesají. Je na místě si říct: Vládo, pojď jednat a valorizujme platy ještě v letošním roce...,“ cituje ČTK mluvčího odborových svazů veřejné sféry Pavla Bednáře.

Obdobný vzkaz adresovali vládě počátkem dubna zdravotníci. Jejich svaz oznámil, že požaduje v tomto roce zvednout základ výdělků, tedy tarifů, o pět procent. A v lednu samosebou zdravotníci očekávají další přidání.

Když ale v tíživé ekonomické situaci firmy začnou zaměstnanci požadovat vyšší platy, neměli by být překvapeni, že narazí. Patrně se dozví, že firma si je nemůže dovolit, protože musí provést záchranné operace, které se neobejdou bez zmrazení platů a propouštění.

Už tak nízké šance zaměstnanců státu prosadit své platové požadavky přitom snižuje situace, kdy (soukromá) konkurence neoplývá nabídkou vyšších výdělků. Z dat v informačním systému o průměrném výdělku vyplývá, že průměrný plat ve veřejné sféře loni dosahoval 45 259 korun, zatímco průměrná mzda v soukromém sektoru byla 43 003 koruny. U mediánu, který lépe ilustruje příjem typického (průměrného) pracovníka, je rozdíl ještě výraznější. Ve státním sektoru loni činil 43 003 koruny, v soukromém 36 104.

Hlavní odpovědnost za současný stav financí však nesou ti, za jejichž vlád nabobtnal erár do současných rozměrů.

Kdo za to může?

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula upozorňuje, že zaměstnanci veřejné sféry za stav státních financí nemohou. Pokud bychom odhlédli od toho, že si management firmy Česko volí, dalo by se s tím souhlasit.

Státní správa
Shutterstock

Kdo nakrmí státního Otesánka? Stát bobtná a vláda to není schopna zarazit

Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka? Odpověď ve svém dalším komentáři hledá Pavel Jégl.

Copak si ale firma, která je vinou managementu dlouhodobě ve ztrátě, a ještě ji prohlubuje, může dovolit zvyšovat mzdy těm, kteří na ní vinu nenesou?

Viníci jsou každopádně zřejmí. Jsou to ti, kteří prosadili nižší příjmové daně, aniž byli schopni pokrýt jejich výpadek úsporami ve státních výdajích. Hlavní odpovědnost za současný stav financí však nesou ti, za jejichž vlád nabobtnal erár do současných rozměrů.

Není divu, že firma Česko se dostala do situace, kdy není schopna pokrýt své náklady. Vždyť veřejná správa nabobtnala v uplynulých deseti letech o dvacet procent. Pracuje v ní 659 600 zaměstnanců. Copak to není na desetimilionovou zemičku příliš?

Většině z nich se přitom zvyšovaly platy takovým tempem, až se odtrhly od mezd v soukromém sektoru.

Celkové zadlužení státu pořád není katastrofální. Katastrofální je však tempo, jakým se zvyšuje.

Černá ovce bruselského stáda

Pouze za poslední tři roky se výdaje státu zvýšily o 3,5 procentního bodu a překročily 29 procent HDP. Měsíční schodky státního rozpočtu teď počítáme na desítky a roční na stovky miliard.

Poměřováno aktuálním hospodařením se nyní dá Česko pokládat za černou ovci. Z dat Eurostatu vyplývá, že loni bylo nejrychleji se zadlužující státem Evropské unie. A letos je na tom ještě hůř, v prvním čtvrtletí hospodařil stát s deficitem 166 miliard (přísun evropských dotací zmírnil schodek na 157 miliard).

Dluh HDP grafEurostat

Srovnání zemí EU podle meziročního vývoje státního dluhu.

Pravda, celkové zadlužení státu pořád není katastrofální. Katastrofální je však tempo, jakým se zvyšuje.

Nenastal snad čas na plošné škrty v eráru? Říká se jim nelichotivě „tupé“. Pokud ovšem nechceme prožívat řecký příběh, sotva máme na výběr a sotva může vláda nechat erár v současném rozsahu a k tomu zvyšovat platy.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
19
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

komentářschodek státního rozpočtustátní rozpočetveřejné financevládazadlužení
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo