https://www.finmag.cz/byrokracie/441352-kdo-nakrmi-statniho-otesanka-stat-bobtna-a-vlada-to-neni-schopna-zarazit
Kdo nakrmí státního Otesánka? Stát bobtná a vláda to není schopna zarazit
Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka?
![Kdo nakrmí státního Otesánka? Stát bobtná a vláda to není schopna zarazit](https://js.pencdn.cz/acimage/w1000-h650-c1/441353.jpg)
Nacházíme se v době, která je nazývána antropocén. V ní lidstvo – z globálního pohledu – představuje pro planetu silnější zátěž než zemětřesení, tsunami a další geologické pohromy dohromady.
Nahlíženo malými českými poměry, žijeme také v epoše, která se dá nazvat dobou erární. Během ní se stát rozrůstá do nevídaných rozměrů. Přerozděluje ohromné peníze, rozhoduje téměř o všem a pro mnohé jedince i firmy se stává zátěží až pohromou.
Základním rysem doby erární je rostoucí počet státních zaměstnanců, jejichž příjmy v průměru převyšují příjmy těch, kteří je platí z daní.
Letos má pro stát pracovat už 499 056 lidí. Jejich služby vytáhnou ze státní pokladny 265,1 miliardy korun.
Státní Otesánek má apetit
Ještě v roce 2013 pracovalo ve státních službách 413 595 lidí. Od té doby, za pouhých deset let, jejich počet vzrostl téměř o dvacet procent. Letos má pro stát pracovat už 499 056 lidí. Jejich služby vytáhnou ze státní pokladny 265,1 miliardy korun.
Hlavní „zásluhu“ na posílení doby erární mají vlády ANO a sociálních demokratů. V jejich politice však pokračuje také současný kabinet. Rozpočet, který sestavil pro letošní rok, počítá s přírůstkem deseti tisícovek státních zaměstnanců.
Nasnadě je otázka: Dokdy budeme schopni tohoto rostoucího Otesánka živit?
Letos mají přibýt policisté, vojáci a zejména učitelé, jejichž počet se zvýší o šest tisíc.
Pravda, pohledem na demografickou křivku můžeme snadno zjistit, že dětí ve školách přibývá. Jenže na počátku devadesátek bylo v základních školách o 330 tisíc žáků (Husákových dětí) víc a o tisíce učitelů míň. Znáte snad odpověď na kacířskou otázku: O kolik se od té doby zvýšila úroveň vzdělání?
A vskutku potřebujeme další policisty? Během této dekády jejich počet rostl, byť v posledních letech jen papírově. Růst má i letos. Proč?
Počet státních úředníků, kterých stát zaměstnává téměř 76 tisíc, se má letos snížit o titěrných sedm stovek.
Zmizí mrtvé duše. A co dál?
Z dat Eurostatu vyplývá, že Česko, poměřováno lidnatostí, patří ke státům s nejvyšším podílem policistů v populaci. Zatímco v zemích Evropské unie je průměrně 332 policistů na 100 tisíc obyvatel, Česko jich na stejný počet obyvatel vykazuje 376.
![Česká pošta](https://js.pencdn.cz/acimage/w320-h-q80/441160.jpg)
Česká pošta vedví? Tohle není akce z plezíru, ale záchrana na poslední chvíli
Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.
Ještě před nástupem sociálních demokratů a anoistů jsme měli zhruba o tři tisíce policistů míň. Tehdejší statistiky kriminality se přitom od těch dnešních nijak výrazně nelišily.
Počet státních úředníků, kterých stát zaměstnává téměř 76 tisíc, se má letos snížit o titěrných sedm stovek. Skutečně se sníží? Dá se předpokládat, že ministerstva si především škrtnou „mrtvé duše“, tedy tabulková místa, která zůstávají neobsazena.
Seškrtání státní administrativy o celých 13 procent, které triumvirát občanských demokratů, lidovců a TOP 09 sliboval před sněmovními volbami v roce 2021, v programovém prohlášení kabinetu nenajdete. Zmiňuje se v něm pouze „štíhlá a pružná administrativa“, což je gumový cíl.
Co víc, vláda nedává najevo, že by chtěla reformovat zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který, jak upozorňuje NERV, „nemá se zbytkem Evropy téměř srovnání“. Vysoké výdaje na samosprávu a místní vlády, které citelně zatěžují veřejné finance, jsou také důsledkem vysokého počtu regionálních a místních úředníků (i politiků).
Veřejná sféra, zahrnující stát, kraje i obce, zaměstnává na 900 tisíc lidí. To je cifra, ze které se ekonomicky uvažujícímu našinci může zatočit hlava.
Copak se dá významně snížit počet státní administrativy za existence přebujelých dotačních programů?
Jistě, pane premiére, úředníky seškrtáme
Ministerstvo vnitra připravuje metodiku, podle které by vláda měla zeštíhlit státní správu. Hotova měla být do konce loňského roku. Kabinet tento termín o rok prodloužil. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze.
Copak se dá významně snížit počet státní administrativy za existence přebujelých dotačních programů, kterými se přerozdělují stovky miliard korun? Upozorňuje na to nová zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Prezident úřadu Miloslav Kala to v jejím úvodu nazval „luxusem, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu země nemůže dovolit“.
Výsledek zmíněné metodiky, jejímž cílem mají být úspory ve státní správě, je možné odhadnout z vyjádření ministerstvo vnitra, které její smysl popisuje takto: „Výsledná optimalizace agend musí být v praxi dosažitelná tak, aby relevantní a v praxi realizovatelné výsledky mohly být promítnuty například do plánu legislativních prací vlády…“
To je jazyk nápadně připomínající sira Humpreyho ze sitcomu Jistě, pane ministře (Yes Minister). Tenhle cynický úředník svou analytickou nesrozumitelností brilantně odvracel snahu nadřízeného ministra Jima Hackera snížit počet zaměstnanců na bizarním 23tisícovém ministerstvu pro administrativní záležitosti. Nakonec ministrovi blahosklonně kývl na to, aby škrtnul několik svačinářek.
Může to snad v případu českého eráru dopadnout jinak?
Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:
- Jak pětikoalice pekla dort. Vláda cestou k nižším deficitům zabloudila
- Bitvu o důchody střídá boj o rodičovský příspěvek. Kdo přihazuje nejvíc?
- Zapráská vláda bičem na „bandu simulantů“? Brzy můžeme marodit za své
- V Zemanově kanálu jsme mohli utopit stovky miliard. Zaplať pánbůh, že padl
- Na spravedlivé důchody zapomeňte. Vláda vám je v reformě penzí nevykouzlí
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu