Články na téma: státní zaměstnanci

Když jsme se v roce 1990 nadšeně pustili do budování kapitalismu, měli jsme všelijaké iluze. Domnívali jsme se (alespoň někteří z nás), že končí doba všemocného státu. Věřili jsme, že jeho aparát bude redukován na minimum potřebné pro zachování základních funkcí: udržení bezpečnosti, spravedlnosti a infrastruktury. Dneska už víme, že to tak není. Proč? A existuje šance, že se to změní?

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s dalším růstem počtu zaměstnanců státu a s rostoucími náklady na jejich platy. Kolik lidí na výplatní listině státu dokážou podnikatelé, firmy a zaměstnanci ze svých daní uživit?

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?

Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka?

Vláda zvyšuje platy zaměstnancům státu. Některým dokonce tak, že jim vyrovná ztráty způsobené inflací. U policistů navíc počítá s navýšením stavů. Odborníci přitom radí opak.

Platy některých zaměstnanců ve veřejném sektoru by od září měly vzrůst o deset procent. O dalších skupinách bude vláda ještě jednat. Odbory ale usilují o širší dohodu a udržují stávkovou pohotovost. Je ale v současné době vůbec vhodná chvíle platy zvyšovat? Neměl by stát spíš usilovat o snížení počtu úředníků?

Armáda státních zaměstnanců narostla do nevídaných rozměrů. Co víc, příjmové nůžky mezi nimi a těmi, kteří na jejich platy vydělávají, se povážlivě rozevírají.

Snad až příliš snadno zapadly nedávné informace Lidových novin o výši odměn, které vypláceli ministři české vlády v čele s TOP 09. A jak napovídá příklad odměn vyplácených v roce 2011 radnicí Prahy 6 špičkám tamějšího úřadu, pozadu zřejmě nebudou ani obce a kraje. Velmi pravděpodobně bez ohledu na stranickou příslušnost jejich vedení.

„Stát ještě nezačal pořádně šetřit, daňová politika vlády je podivná, neprospívá investicím ani hospodářskému růstu,“ říká Pavel Kohout o domácím hospodářství. Jak vidí světovou krizi a proč nemá strach o Evropu?

Komoditou posledního měsíce není zlato, káva ani ropa ale – informace. Státní zaměstnanci od Brna přes Holandsko až po Pákistán je obratně využívají k tomu, aby si přilepšili. Občanům se ale jejich nové „byznys modely“ nemůžou líbit.