Články na téma: veřejná správa

Každý pamětník listopadu 1989 vzpomíná na euforii, která tehdy ovládala naprostou většinu společnosti. Po desítkách let bylo náhle legální podnikat! Splněný sen. Něco, co jsme doposud znali jen z filmů, se stalo realitou. Dnes, po desítkách let, je ovšem všemu jinak. Proč to...?

Kde se v Česku nejlépe daří byznysu? Většina lidí by asi odpověděla v Praze. Co když se ale na stejnou věc podíváme trochu jinak a zeptáme se, které město je podnikatelsky nejatraktivnější a byznysu nejvíce nakloněné? Srovnávací výzkum Město pro byznys letos jasně ukázal, že takovému žebříčku kralují jiná města. A jeho čelo opanovalo Brno.

Česká republika chce využít prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost EU, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči krizím. Tak to alespoň píše vláda v aktualizovaném Národním plánu obnovy (NPO). Jistě se shodneme na tom, že země nějaký ten upgrade skutečně potřebuje. Jak by měl ale vypadat?

Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka?

Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.

Když už nutíme správce titěrných statisícových rozpočtů vysvlékat se do naha, měli jsme na té show aspoň začít kontrolovat návštěvníky.

Pár postřehů člověka, kterého těsně minul kalich „teplého místa“.

„Pokud zavádím další a další technologie jen proto, že je to momentálně v módě, pak to téměř jistě nepovede k úspěchu. Informační technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán,“ varuje ve druhé část rozhovoru Richard Kaucký, podle kterého stát nepostupuje při elektronizaci veřejné správy příliš efektivně.

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.

„Co chtějí, vědí o člověku, mají na to kartotéku,“ zpívá Jarek Nohavica. Dnes už tedy nemají kartotéku, ale databázi. A ne jednu. Pokračování rozhovoru s Petrem Říhou z občanského sdružení Egonov, které poukazuje na zoufalou neefektivitu českého eGovernmentu a díry, kterými ze státních databází můžou utíkat data k nepovolaným očím.

„Spuštění základních registrů bylo vyčísleno na čtyři miliardy. Z toho 85 % nákladů má hradit Unie a pouze 15 % má zaplatit stát. To jsou pěkné peníze, nemyslíte? Neříkám, jak to v tomto případě je s korupcí, ale jakákoliv procenta z téhle částky jsou určitě zajímavá pro spoustu lidí,“ říká Petr Říha z občanského sdružení Egonov.cz.

Korupce je prvořadým tématem české politiky už od parlamentní kampaně Miloše Zemana v roce 1998. Troufl bych si tvrdit, že o volebních vítězích a poražených rozhoduje ještě častěji než téma sociálního státu. Nejlépe to dokládají volby poslední, kde hlad veřejnosti po boji s korupcí vynesl relativně obskurní straně plných čtyřiadvacet poslaneckých mandátů. Naproti tomu sociální demokracie, která téma korupce silně podcenila, musí snášet roli sice hlasité, leč jinak bezbranné opozice.