Články na téma: vláda

Vláda podle nedávného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Je mezi nimi i slibovaná valorizace základní daňové slevy na poplatníka. Jinak řečeno, vlivem inflace budeme všichni reálně platit vyšší daně i tam, kde se nominálně nezvýší. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

Letos končí zastropování cen energií a v posledních dnech se vyrojily spekulace, že by ceny měly v příštím roce vyrůst o desítky procent. Jaká bude realita? A jak by se na to měli připravit podnikatelé? Zeptali jsme se expertů.

Stát zastrčí ještě hlouběji nos do soukromého byznysu. Vláda, která se hlásí ke svobodě podnikání, bude zavádět regulace prosazující rovné odměňování a genderovou spravedlnost ve firmách.

V parlamentu čeká na schválení další změna zákona o investičních pobídkách. Už několikátá za poslední léta. Paradoxem přitom je, že i když je nyní systém investičních pobídek přátelštější vůči menším podnikatelům, co se týče rychlosti a průhlednosti udělování pobídek zamířil zpět ke svým počátkům před čtvrtstoletím. A nový zákon to vylepší jen částečně.

Už brzy budeme znát výsledek analýzy případné investice do těžby lithia pod Cínovcem. Jeho naleziště může být pro Česko požehnáním. Ale jen tehdy, pokud „bílé zlato“ jednou dokážeme výhodně těžit a pokud příjmy z těžby neprojíme.

Daň z příjmu právnických osob se počínaje příjmy za rok 2024 zvýší z 19 na 21 procent. Vláda tuto vyšší zátěž pro firmy obhajuje kromě jiného tím, že jim stát během covidu vydatně pomáhal. Měly by firmy tímto způsobem skutečně část pomoci „vrátit“? Nebudou kvůli tomu spíš Česko opouštět?

Vláda protlačila Sněmovnou konsolidační balíček, který v mnohém mění i podmínky pro české podnikatele. I když se pár drobností od května, kdy ozdravný balíček vláda představila, změnilo, to hlavní zůstává: zvýšit se má zdanění firem i odvody OSVČ. Změn z pohledu ponikatelů je ovšem mnohem víc. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

Vláda kouzlí s čísly. Škrtá dotace, ale dotovaný se nemusí bát, že o ně přijde. Tak jako v případě úspor v energetických dotacích. Zaplatíme je my všichni.

Vláda předkládá antibyrokratické balíčky. Česko ale potřebuje pořádný balík, který by přebujelé administrativě komplikující byznys uštědřil rozhodující úder.

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

Mnozí podnikatelé svůj byznys založili na pravidelném přísunu dotací a svou konkurenční výhodu, kterou tím získali, mají za samozřejmost. Zanedlouho, až na ně dopadnou předpokládané vládní škrty, se proto mohou ocitnout v nesnázích.

Odolá vláda tlaku zaměstnavatelů a odborů a zruší daňová zvýhodnění firemních benefitů? Zaměřit by se měla na ještě větší množství výjimek.

Program Oprav dům po babičce naznačuje, s jakou „nesnesitelnou lehkostí“ se dají utrácet dotační miliardy. Vypadnou z něj příliš drahé energetické úspory.

Česko začne konsolidovat veřejné finance. Pocítí to i mnozí z těch, kteří chodí do hospody na točené pivo. Má ale cenu zachraňovat výčepy pomocí daňových výhod pro pěnivý mok?

Nejsou lidi. V Česku scházejí desítky tisíc pracovníků. Také proto se naše ekonomika po covidu a energetické krizi tak těžce rozjíždí. Pomohli by pracovníci ze zahraničí. Vláda ale s podporou klíčového programu váhá.

V rámci úsporného balíčku vláda počítá se znovuzavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Slibuje si tím přísun dalších prostředků do státního rozpočtu. Je ale takový krok v současné chvíli ospravedlnitelný? A nedopadne nakonec tvrdě i na zaměstnavatele kvůli vyšším tlakům na zvýšení mezd? Zeptali jsme se expertů.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Nastává den daňové svobody, začínáme vydělávat sami na sebe – a to dřív než loni. Důvod bouchat šampaňské ale nemáme. Stát totiž s daněmi brzy přitlačí.

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Vláda chystá schvalování takzvaného druhého antibyrokratického baličku, který by měl ulevit podnikatelům. Zaměřit se v něm chce především na podmínky pro drobné a střední podnikatele. Co by měl takový balíček obsahovat? A přinesl ten první pozitivní změny? Zeptali jsme se odborníků.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.