Články na téma: anketa

Letos končí zastropování cen energií a v posledních dnech se vyrojily spekulace, že by ceny měly v příštím roce vyrůst o desítky procent. Jaká bude realita? A jak by se na to měli připravit podnikatelé? Zeptali jsme se expertů.

Daň z příjmu právnických osob se počínaje příjmy za rok 2024 zvýší z 19 na 21 procent. Vláda tuto vyšší zátěž pro firmy obhajuje kromě jiného tím, že jim stát během covidu vydatně pomáhal. Měly by firmy tímto způsobem skutečně část pomoci „vrátit“? Nebudou kvůli tomu spíš Česko opouštět?

České firmy se potýkají s poklesem poptávky, vysokými cenami energií i vysokou inflací. Většina z nich letošní rok dokonce označuje za horší než covidová léta. Přesto odbory přicházejí s doporučením, aby mzdy zaměstnanců rostly v příštím roce o osm až deset procent. Je to vůbec reálné?

Novela zákoníku práce, kterou minulý měsíc schválili poslanci, upravuje kromě jiného pracovní podmínky takzvaných dohodářů, které se víc přiblíží klasickému pracovnímu poměru. Jak tyto změny dopadnou na firmy a podnikatele? Zeptali jsme se expertů.

Stát chystá v rámci takzvané velké mediální novely rozsáhlé změny v platbách koncesionářských poplatků. Na jedné straně vyhověl námitkám podnikatelů a opouští povinnost platit koncesionářské poplatky z každého přijímače v provozu, na straně druhé zavádí povinné odvody jen na základě počtu zaměstnanců. Je ale taková úprava pro firmy férová? Zeptali jsme se expertů.

Výnosy z nemovitostí v prvním pololetí letošního roku klesly. Proč tomu tak je a je snad důvod k úprku? V pravidelné anketě Očima expertů jsme se ptali portfolio manažerů i nezávislých analytiků.

Při debatách o zajištění důstojného důchodu podnikatelů se delší dobu zmiňuje potřeba našetřit si na penzi alespoň dva miliony korun. Platí ale tenhle cíl i dnes? Není potřeba už vyšší naspořená suma? A může v tomto směru pomoci vládní plán zvýšení záloh na sociální pojištění? Zeptali jsme se odborníků.

Stále víc Čechů si v posledních týdnech stěžuje, že na řadě míst nemůže zaplatit kartou. Jde jen o sezónní jev, nebo se vrací „doba hotovostní“? Měl by stát zavést povinnost přijímat bezhotovostní platby? A jaký vliv (jestli vůbec nějaký) na současnou situaci mělo zrušení EET? Zeptali jsme se odborníků.

V rámci úsporného balíčku vláda počítá se znovuzavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Slibuje si tím přísun dalších prostředků do státního rozpočtu. Je ale takový krok v současné chvíli ospravedlnitelný? A nedopadne nakonec tvrdě i na zaměstnavatele kvůli vyšším tlakům na zvýšení mezd? Zeptali jsme se expertů.

Při jednáních o navyšování minimální mzdy se znovu debatuje o institutu takzvané zaručené mzdy, která určuje minimální míru výdělku podle složitosti či namáhavosti vykonávané práce. Odbory požadují její navýšení napříč všemi stanovenými skupinami, zaměstnavatelé zase už dlouho volají po jejím zrušení. Měl by stát určovat soukromému sektoru výši mezd? Zeptali jsme se expertů.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Vláda chystá schvalování takzvaného druhého antibyrokratického baličku, který by měl ulevit podnikatelům. Zaměřit se v něm chce především na podmínky pro drobné a střední podnikatele. Co by měl takový balíček obsahovat? A přinesl ten první pozitivní změny? Zeptali jsme se odborníků.

Součástí takzvaného konsolidačního balíčku, kterým chce vláda uzdravit veřejné finance, je i zrušení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů nad 40 milionů korun, které se týká fyzických osob. Jak se takový krok promítne do českého podnikatelského prostředí? A neztíží pozici začínajících startupů? V rámci pravidelných anket Očima expertů jsme se zeptali za vás.

Veřejný i soukromý sektor bude od příštího roku řešit velkou změnu, která přinese náklady ve výši desítek miliard korun. Rodná čísla by totiž měly nahradit obecné identifikátory. Jak velkou komplikaci bude tento krok znamenat pro stát a pro firmy? A je opravdu nezbytně nutný? Zeptali jsme se odborníků.

Když do hry vstoupí inflace, jako spotřebitel máte možnost upravit svůj nákupní košík a některé položky omezit nebo zcela vyjmout. Jak se k tomu ale má postavit (dlouhodobý) investor? Nikdo přece nechce nechat svoje peníze zahálet, natož je dát všanc inflaci. Zeptali jsme za vás expertů z oboru.

Jedním z mnoha opatření pro ozdravení veřejných financí, která ve čtvrtek představila vláda, je i přesunutí čepovaného piva ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Vyšší DPH čeká navíc i celé stravovací služby. Jak to dopadne na hospody a restaurace, kterým poslední léta zrovna nepřála?

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Na nový třípokojový byt v Praze dnes rodina potřebuje příjmy vyšší než 120 tisíc měsíčně. Vzhledem k průměrné mzdě je to jen těžko dosažitelná meta. Dostupnost bydlení se tak opět prohlubuje a Česko se dostává na chvost světových žebříčků. Zlepší se to vůbec někdy? A má smysl s koupí čekat?

Populární čínská mobilní aplikace TikTok je v posledních měsících terčem stále silnější kritiky, před jejím používáním varují odborníci v USA i Evropské unii, někde už dokonce sahají k zákazům na oficiálních zařízeních. Představuje skutečně velké bezpečnostní riziko? A mají se bát i „běžní“ uživatelé? Zeptali jsme se expertů.

Debaty o zdanění kryptoměn patří ke každoročnímu evergreenu. Stále vyšší počet držitelů digitálních aktiv je však víc než kdy dřív posouvá do věcné a především i politické roviny. Je tedy na čase pravidla, jak se v Česku daní kryptoměny, změnit? A jak? Zeptali jsme se za vás expertů.

Datové schránky musí mít od letošního roku povinně všichni živnostníci, kteří mají IČO. Tato povinnost přitom platí i v případě, kdy už má podnikatel datovou schránku zřízenou jako soukromá osoba. V posledních dnech navíc systém datových schránek přinesl další potenciální problémy, například zveřejnění adres uživatelů. Je nastavený správně? Zeptali jsme se odborníků.