Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč to stále nejde, když tu máme paušální daň? Jedno inkasní místo očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
2. 2. 2024
očima expertů

Projekt jednoho inkasního místa (JIM), který by měl významně usnadnit administrativu spojenou s přiznáním k dani z příjmu, se s různými přestávkami chystá přes sedmnáct let. Ke sloučení výběru daní, zdravotního a sociálního pojištění pod jedno místo ale zatím nedošlo. Jak moc by takový krok pomohl firmám? A co si o něm myslí odborníci?

Projekt JIM, v původním záměru zjednodušující kromě výběru daní a pojistného i výběr cel, byl schválen jako usnesení vlády už v prosinci 2006. Během následujících let se několikrát „schylovalo“ k jeho zavedení, vždy z něj ale sešlo. Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2016 spočítal, že projekt spolykal 3,5 miliardy, s prakticky nulovým výsledkem.

Nadále tak platí, že daně odvádí zaměstnavatelé a podnikatelé prostřednictvím Generálního finančního ředitelství, sociální pojištění prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění přes jednu ze zdravotních pojišťoven.

Na zavedení JIM apelovala v roce 2022 i Hospodářská komora (HK). Podle tehdejšího prezidenta HK Vladimíra Dlouhého by systém JIM fungoval podobně jako paušální daň pro živnostníky. Jak se do režimu paušální daně přihlásit a komu se vyplatí jsme na Finmag.cz rozebírali začátkem ledna.

„Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ uvedl tehdy viceprezident komory Zdeněk Zajíček, který je dnes prezidentem HK.

Nyní toto téma znovu ožívá díky Národní ekonomické radě vlády (NERV). Ta vydala seznam 37 doporučení, která by měla vést k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu. Konkrétní doporučení NERV rozdělila do čtyř oblastí: trh práce, vzdělávání, správa, bydlení a investice. Pod oblast správy spadá právě i zavedení jednoho inkasního místa pro daně a sociální a zdravotní pojištění.

Promo

Informace

Přiznáváte se? Využijte chytré formuláře, které vás při vyplňování samy povedou. Nebo si rovnou domluvte spolehlivého poradce:

NERV uvedl, že vítá kroky ministerstva financí a dalších veřejných institucí směřujících v posledních dvaceti letech k tomuto opatření. „Podporujeme zintenzivnění těchto příprav, které vidíme v posledním roce například u Generálního finančního ředitelství. Nejpřirozenějším jedním správcem daně z příjmů fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění by nejspíše bylo Generální finanční ředitelství,“ píše NERV v dokumentu.

NERV připouští, že zavedení JIM by přechodně zvýšilo výdaje veřejných rozpočtů v rámci několika prvních let. Následně by ale došlo k „výraznému snižování výdajů v rámci úspory nákladů veřejných institucí a uvolňování jejich zaměstnanců na jinou činnost či pro jiné zaměstnavatele“.

Ruku v ruce by se podle NERV snížila i komplikovanost a časové náklady na straně daňových poplatníků, což by vedlo i k uvolnění kvalifikované pracovní síly.

Jste pro zavedení Jednoho inkasního místa (JIM) a pokud ano, proč? Nakolik by podle vás takové opatření ulevilo firmám, potažmo státu (máme pro to nějaké mezinárodní srovnání)? A pokud už podobný institut funguje v podobě paušální daně pro OSVČ, kde leží překážky pro zavedení JIM?

Simona Hornochová

Simona Hornochová

generální ředitelka Generálního finančního ředitelství

Souhlasíte s názorem?

-
-4
+

Finanční správa aktuálně spolupracuje s MPSV a dalšími institucemi na projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které je v podstatě předvojem Jednotného inkasního místa. Cílem projektu je, aby firmy reportovaly státu data za své zaměstnance pouze jednou do jednoho centrálního úložiště, ze kterého si poté ostatní státní úřady budou samy tahat data potřebná pro jejich činnost. Firmy tak už nebudou muset opakovaně posílat stejná data různým státním institucím, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správa a Český statistický úřad. Očekává se, že projekt JMHZ by měl být pilotně spuštěn ve druhé polovině letošního roku a Finanční správa by se mohla připojit v roce 2026 v rámci budování nového daňového informačního systému (nDIS), který umožní hlubší integraci státních IT systémů.

Myšlenka jednotného inkasního místa byla jedním ze zásadních důvodů, proč je při budování nDIS hned v 1. etapě zařazena individualizovaná správa dat zaměstnanců pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti. Díky tomu budeme rovněž schopni využívat informace z centrálního uložiště k předvyplňování údajů v daňových přiznáních. Vedle významného snížení administrativní zátěže firem a opravdového zefektivnění přenosu dat mezi firmami a státem tak budou benefitovat i občané zjednodušením práce při vyplňování daňových přiznání.

Pokud jde o projekt paušální daně, jedná se o určité prvotní a zjednodušené naplnění myšlenky jednotného inkasní místa, nicméně ve velmi úzce vyměřené oblasti a na omezeném počtu poplatníků. Prostředí v rámci stávajícího systému ADIS, které slouží ke správě paušální daně, proto není možné pro obecnou správu daní v celé její šíři použít.

František Boháček

František Boháček

ústřední ředitel ČSSZ

Souhlasíte s názorem?

-
+3
+

Co to vlastně je jedno inkasní místo? Na otázku, zda bych osobně byl pro jeho zavedení nebo nikoliv, není jednoduché odpovědět, pokud nemáme jasnou představu, jak by takové jedno inkasní místo mělo vlastně vypadat. Určitě vnímám administrativní zátěž spojenou s výběrem daní, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Otázkou ale je, jaká podoba jednoho inkasního místa tuto administrativu firmám opravdu zjednoduší.

Z mého pohledu je bezpředmětné, jak takovému systému budeme říkat, jestli to bude jedno inkasní místo, nebo jedno měsíční hlášení, nebo jakkoli jinak. Rozhodně bych byl ale velmi opatrný na srovnání paušální daně u osob samostatně výdělečně činných s jedním inkasním místem.

Domnívám se, že administrativa spojená s vlastní úhradou finančních prostředků vůči státu není to, co firmy zatěžuje v tuto chvíli nejvíc, proto se domnívám, že jedno inkasní místo firmám zásadně neuleví. Naopak jsem přesvědčen, že nejvíce firmy zatěžuje opakovaný sběr stejných nebo obdobných informací ze strany různých státních institucí. Tam je z mého pohledu největší prostor pro zlepšení například v podobě jednoho měsíčního hlášení.

Petr Janský

Petr Janský

ekonom, Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-
+1
+

Ano, rozhodně jsem pro zavedení Jednoho inkasního místa – již více než deset let. A snad se jej za méně než deset let dočkáme.

Stát by měl usnadnit placení daní. V současnosti je zbytečně složité. Každý zaměstnavatel a podnikatel odvádí státu daně a sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím třech veřejných institucí. Tento současný stav je relativně komplikovaný a nákladný pro každého daňového poplatníka i veřejné instituce jako celek.

Jedno inkasní místo je symbol pro potenciál výrazného zjednodušení systému placení daní a úspory nákladů na straně plátců daně i státu. Jak popisujeme v jednom z prorůstových doporučení NERV, zaveďme JIM pro daně a sociální a zdravotní pojištění placené najednou všemi poplatníky včetně zaměstnavatelů, zaměstnanců a podnikatelů. 

Vítám kroky Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství a dalších veřejných institucí směřujících během posledních téměř dvaceti letech k tomuto opatření. Rozumím, že je zásadní a zároveň náročné sjednocení procesů a pravidel pro vyměření, opravy, vymáhání a kontroly v uvedených oblastech. Podporuji zintenzivnění těchto příprav, které vidím v posledním roce například u Generálního finančního ředitelství. Tak snad se brzo jako daňoví poplatník – a příznivec funkčního a pro lidi přívětivého státu – dočkám.

Josef Jaroš

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+3
+

Pro zavedení JIM jsem, zatím však připomíná spíše yettiho. Od roku 2006 o něm každý mluví, ale ještě ho nikdo neviděl.

Očekáváme od toho zjednodušení a další digitalizaci daňového a pojistného systému. To podporují v podstatě všichni podnikatelé a živnostníci bez ohledu na velikost podnikatelských aktivit. Snížení náročnosti administrativních úkonů má pozitivní dopad především na menší podnikatelské subjekty, protože v jejich nákladové struktuře jde často o důležité položky. Je nutné chápat i nefinanční část problému, tedy čas strávený s řešením problematiky. JIM jsme od počátku myšlenky podporovali, a nadále se domnívám, že se současnými technologickými možnostmi by to neměl být pro stát až takový problém. 

O JIM se hovoří skutečně dlouho, ani po skoro dvaceti letech není jasné, jaké funkce by systém plnil. Přáli bychom si plně elektronickou komunikaci, jejímž výsledkem by bylo v jednom kroku komplexní splnění všech povinnosti souvisejících s daněmi a pojistnými, a to včetně toho, aby podnikatelský subjekt získal veškerá potřebná potvrzení a další dokumenty. Předpokládáme samozřejmě zrušení nebo redukci agend, které se stanou duplicitními.

Nevíme, kde na straně státu leží překážky zavedení skutečně efektivního systému správy daní a pojistných. Z pozice AMSP ČR můžeme říct, že podnikatelské subjekty i živnostníci ve své naprosté většině přijmou s radostí každé racionální řešení, které bude znamenat snížení administrativy.

Alena Šafrová Drášilová

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knihy Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+13
+

O zavedení Jednoho inkasního místa se v nějaké podobě mluví přibližně od roku 2006. Naprosto neúčelně bylo vyhozeno několik miliard. A realita?

Z vlastní loňské zkušenosti – daňové přiznání zaměstnance a OSVČ se dvěma různými paušálními sazbami, hypotékou, darováním krve a rozpočítáním tří dětí mezi dva rodiče = cca 20 minut i s platbou. Přehled pro zdravotní pojišťovnu = cca 4 minuty i s platbou a potvrzením jejího přijetí v e-mailu. Přehled pro ČSSZ = 45 minut včetně absurdního hledání odkazu na webu, opakovaného načítání už jednou vyplněného formuláře z xlm souboru – jednou kvůli odeslání online, jednou kvůli QR kódu s platebními údaji. Nekonečno sprostých slov a dvě skleničky vína za odměnu po (skoro) úspěšném dokončení akce. Žádné potvrzení, žádná informace o nové povinnosti platit zálohy při vedlejší činnosti. Přehled plateb je v systému až letos, ale rozhodně ne tam, kde byste ho hledali.

Jakákoliv změna, která povede alespoň ke sloučení platby daně z příjmu s odvody na sociální pojištění, bude k lepšímu. Zejména proto, že rozdělování daní a odvodů je prostě podvod – všechny peníze stejně nakonec končí na jedné hromadě, jen se jim jinak říká a po cestě to stojí několik zbytečných administrativních úkonů, čas a nervy. Jediná skutečná překážka zlepšení je neschopnost státu implementovat funkční řešení. Jako inspirace se jako obvykle nabízí systém v Estonsku, který dokáže jednou zadaná data sdílet a využívat ve prospěch rychlé a bezproblémové administrace daňových povinností občanů.

Alena Wágner Dugová

Alena Wágner Dugová

senior manažerka v oblasti správy daní a daňové litigace v advokátní kanceláři Deloitte Legal

Souhlasíte s názorem?

-
+16
+

Každý krok vedoucí ke snížení administrativy, kterou obvykle lidé nemají rádi, je vítaný. Koncept JIM může být správným příkladem pro snížení administrativy. Za zavedeném JIM by však bylo spoustu práce ze strany státu zejména co do legislativních změn a také by bylo třeba proškolení zaměstnanců na daných úřadech. Pro zavedení existuje několik překážek, ale nemyslím si, že by nešly překonat. Jedná se například o odlišná pravidla pro jednotlivé platby jako jsou doba prekluze, udělované sankce, termíny pro podání a úhradu, rozdílné variabilní symboly nebo odlišné informační či IT systémy. Finanční náročnost investice do nových systémů se však vyplatí.

V praxi by šla realizovat i jednodušší opatření bez nutnosti komplexní změny legislativy. Kupříkladu jde o sjednocení portálu pro podávání tiskopisů na různé úřady, jeden online náhled na úhradu všech plateb, sjednocení vydávání potvrzení o bezdlužnosti od všech úřadů přes jednu žádost. Pokud totiž dnes subjekt žádá o takové potvrzení, které je požadováno jiným úřadem či soukromou institucí, tak musí často požádat až pět různých úřadů, zaplatit na různé účty poplatek a poté čekat na pět různých potvrzení a ty případně ještě konvertovat do písemné verze.

Také by šlo zavést jednotný formulář zahrnující jak daně, tak sociální a zdravotní pojištění a jednu platbu s tím, že na jednotlivé úřady by šly příslušné části tiskopisu a poté by si částku úřady rozdělily. Dobrým příkladem je paušální daň pro OSVČ nebo jednotný registrační formulář při začátku živnosti. JIM je velká výzva a uvidíme, zda se jednou dočkáme.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
-1
+

Čerstvě plnoletí lidé jsou dnes stejně staří jako první plány na zavedení JIM. To, že jej ani po osmnácti letech nemáme, je názornou ukázkou vzdorovitosti tuzemské byrokracie. S úřednickou hradbou zatím nehne ani vzácná politická shoda napříč spektrem. Na přínosnosti a ekonomické prospěšnosti JIM se shodne nejen pětikoaliční vláda s opozicí, ale také prakticky všichni ekonomové, jejichž tak široká shoda je rovněž vzácností.

Úřednictvo je ale proti. Zjednodušení byrokracie totiž znamená ohrožení některých – možná i celé řady – úřednických pracovních míst. Na nich si lidé celkem pohodlně lebedí už třeba desítky let. Obídek se jim nezřídka protáhne na dvě hodinky, v pátek mají ve dvě hodinky „padla“. Proč se o tuhle pohodu nechat připravit?

Sabotovat se však musí důsledně. Takže kdykoli politik nastolí agendu zavedení JIM, přičinliví úředníci mají po ruce tisíc a jeden důvod, proč „to nejde“. V máločem je úředník tak vynalézavý jako v hledání a nalézání zdůvodnění své nepostradatelnosti a současně hanění jakýchkoli kroků a opatření, které by mohly dát na odiv naopak jeho postradatelnost. Politik nakonec zpravidla sezná, že boj s úředníkem nemá smysl. Ze svého jej neplatí a z cizího krev neteče a proč nakonec dělat zlou krev – vždyť úředník má také nějakou rodinu, a to všechno mohou být užiteční voliči v dalších volbách.

Kdo to zhodnotil nejlíp?

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
3
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

administrativaanketadaněočima expertůsociální pojištěnístátní správazdravotní pojištění
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo