Administrativa

Odstraňujeme byrokracii, chlubí se odcházející vláda. Data však naznačují, že povinností spojených s podnikáním v této zemi setrvale přibývá. V Česku vyrostla byrokratická džungle, která vysává z firem desítky miliard a brzdí je v digitalizaci a růstu.

Byrokracii jen tak neporazíme, i kdybychom nakrásně chtěli. Tak nějak zní pohled největších podnikatelských svazů na současnou situaci na poli podnikatelského prostředí v Česku. Těch pár škrtů, které vídáme v posledních letech, to prý nezmění. „Je to o změně paradigmatu toho, jakým způsobem se regulace zavádějí,“ tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A zdaleka není sám.

Tři dekády marných slibů o snížení či odstranění zbytečné byrokratické zátěže pro podnikatele v Česku vyústily do až absurdní situace. Zatímco stát není schopen své sliby dlouhodobě naplnit, největší podnikatelský svaz v zemi nabízí pomocnou ruku. Zadarmo to ovšem nebude.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zvedá v Česku vlnu nejistoty. Co když na to nemáme lidi? Co když to nestihneme? Co když nás někdo natáhne? Podle Lukáše Kintra, ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ale není třeba propadat panice. Klíčem je selský rozum, realistický plán a zapojení vlastních lidí.

Rozhlasové a televizní poplatky podle počtu zaměstnanců jsou byrokratickým nesmyslem roku. Naopak nejpřínosnější změnou je podle hlasování veřejnosti konec povinných vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí. Vyplývá to z tradiční ankety Absurdita roku a jejího protipólu Paragraf roku.

Přebujelá byrokracie, nedostatek zaměstnanců či složitý přístup k financím. Nejčastější překážky v podnikání asi nepřekvapí, přesto lze nalézt i takové, se kterými se jen tak běžně nesetkáte. S řadou z nich se každopádně zcela jistě dá něco dělat. Využili jsme desítek podnikatelských zpovědí z projektu Podnikavé Česko a pomocí AI analyzovali, co malé a střední podniky nejčastěji trápí.

Přemíra úřadování, vykazování a hlášení zajisté dusí české firmy a patří k největším překážkám v podnikání. Nezvykli jsme si ale na ni svádět i to, za co nemůže? Už jsme mohli mít o milion víc, už jsme mohli mít další provozovnu, už jsme mohli podnikat za hranicemi – ale znáte to, ta byrokracie. Jak často jsou to jenom výmluvy?

Flexibilnější pracovní úvazky, lepší přístup ke kapitálu, méně administrativy a byrokracie. Vedle funkčních programů pro zaměstnanecké akcie to jsou hlavní věci, po kterých už léta volají mladé a rychle rostoucí firmy nejen v Česku. Nyní se zdá, že se konečně dočkají: v tuzemsku se rodí nový startupový zákon, který by měl dosavadní neduhy minimálně zčásti napravit.

Česko by se mohlo stát přívětivější zemí pro byznys. Pokud ovšem dotáhne do konce další digitální projekt, kterým je revoluční zjednodušení administrativních povinností pro firmy, a neutopí v něm miliardy korun.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dostalo zelenou. Návrh zákona, jehož cílem je především pomoci zaměstnavatelům, kteří musí pravidelně odesílat až 25 různých měsíčních hlášení na více úřadů, schválila vláda na svém středečním jednání. Hospodářská komora ho označila za průlomovou změnu.

Jak moc jsou pro mladé podnikatele důležité granty a dotace? Na první pohled to vypadá, že není co řešit: pokud se finanční podpora nabízí, proč si o ni neříct? Když ale podnikatel zjistí, co to celé obnáší, podruhé už si to raději rozmyslí, píše v komentáři pro Finmag.cz partner venture fondu Presto Tech Horizons Vojta Roček. Problém podle něj je, že stát neumí peníze rozdělovat tak, aby to mělo smysl.

Ministerstvo práce odpálilo počátkem roku další vlnu digitalizace. Týká se dávek nemocenského pojištění a je kulišárnou na firmy, kterým přidává práci. Pro stát ji musí dělat zdarma.

Když jsme se v roce 1990 nadšeně pustili do budování kapitalismu, měli jsme všelijaké iluze. Domnívali jsme se (alespoň někteří z nás), že končí doba všemocného státu. Věřili jsme, že jeho aparát bude redukován na minimum potřebné pro zachování základních funkcí: udržení bezpečnosti, spravedlnosti a infrastruktury. Dneska už víme, že to tak není. Proč? A existuje šance, že se to změní?

Pětadvacet různých pravidelných měsíčních hlášení nahradí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Vláda ho prezentuje jako „revoluční digitalizační projekt“, který firmám výrazně zjednoduší administrativu.

Češi by měli sledovat, zda a jak se Elon Musk vypořádá s úkolem navrhnout efektivnější a úspornější formu americké vlády. Tento cíl tady hlásala Babišova i Fialova vláda. Zůstává ale v nedohlednu. Vypustí snad nejbohatší člověk planety na americkou byrokracii svou umělou inteligenci?

Česko je zemí dotací a dávek. Pro peníze se tady chodí na vládu. Sotva proto můžeme čekat, že nás vlády nebudou zadlužovat a že se dnešní dluhy jednou nepromění v zítřejší (vyšší) daně.

Provozujete rostoucí podnik a řešíte, zda se při rozšiřování týmu zaměřit na nabírání lidí na částečný nebo plný úvazek? Nebo bude lepší jen dohoda o provedení práce? V rámci seriálu Jak na podnikání se dnes zaměříme na různé možnosti zaměstnávání a typy pracovních smluv.

Vláda schválila návrh, který začínajícím podnikatelům umožní odložit si platby sociálního pojištění. Chce jim tak do začátku nechat možnost peníze směřovat do jejich byznysu.

Čerství podnikatelé mají mít podle koaličních poslanců možnost odložit si placení sociálního pojištění na později. Aby mohli kapitál namířit do byznysu. Pěkné, ale je to málo, komentují návrh experti. A ministerstvo práce varuje před riziky, která s sebou chystaná novelizace nese.

Kabinet Petra Fialy v čele s ODS přichází s návrhem na zmírnění povinnosti plateb sociálního pojištění hned od začátku podnikání. Pokud projde, začínající živnostníci nebudou muset hradit zálohy na sociální pojištění v minimální výši hned od začátku.

Projekt jednoho inkasního místa (JIM), který by měl významně usnadnit administrativu spojenou s přiznáním k dani z příjmu, se s různými přestávkami chystá přes sedmnáct let. Ke sloučení výběru daní, zdravotního a sociálního pojištění pod jedno místo ale zatím nedošlo. Jak moc by takový krok pomohl firmám? A co si o něm myslí odborníci?