Konec nechtěného obnažování. Adresy u datovek budou neveřejné, schválil Senát

Novelu zákona č. 300/2008 Sb., předložil vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Seznam byl dosud veřejně dostupný a obsahoval i adresu, údaje do něj se zapisovaly automaticky. Tento stav podle Bartoše nadměrně zasahoval do soukromí, a proto připravil novelu, podle níž se údaje do seznamu budou zapisovat přímo na žádost.

„Riziko nepřiměřeného zásahu do soukromí se trochu snížilo tím, že Digitální a informační agentura (DIA), která je za informační systém datových schránek od 1. dubna 2023 odpovědná, po konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů stáhla z open dat sestavu obsahující fyzické osoby. Podnikatele tam ale nechala, veřejný je i seznam všech držitelů, včetně fyzických osob,“ uvedl pro Finmag.cz František Nonnemann, místopředseda Výboru Spolku pro ochranu osobních údajů.

Shutterstock

Povinné datové schránky očima expertů. Pomoc podnikatelům, nebo šikana?

Datové schránky musí mít od letošního roku povinně všichni živnostníci, kteří mají IČO. Tato povinnost přitom platí i v případě, kdy už má podnikatel datovou schránku zřízenou jako soukromá osoba. V posledních dnech navíc systém datových schránek přinesl další potenciální problémy, například zveřejnění adres uživatelů. Je nastavený správně? Zeptali jsme se odborníků.

„Schválením zákona dojde k zastavení zpracování a zveřejňování osobních údajů několika milionů fyzických osob, respektive bude nadále pokračovat jen s jejich výslovným souhlasem,“ uvedl Bartoš. Novela vstoupí v platnost do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

„Tento posun od opt-out k opt-in principu podle mě více respektuje práva dotčených osob, jejich vůli a rozhodnutí a také výrazně lépe odráží základní principy GDPR,“ doplňuje Nonnemann.

Nabízí se však otázka, co se stane s údaji, které si někdo může stáhnout do začátku platnosti novely a třeba je zařadit do nějaké databáze. „V každém případě platí, že pro další zpracování těchto osobních údajů musí mít vlastní právní důvod, právní základ. Z těch, které upravuje GDPR, lze uplatnit jenom oprávněný zájem. To znamená, že zpracování osobních údajů je v zájmu toho dotyčného a zásah do práv dotčených osob je přiměřený a ne extenzivní. Pokud už ty údaje veřejné nebudou, tak by subjekty, které údaje dříve získaly, měly znovu posoudit svůj oprávněný zájem,“ říká Nonnemann.

„Oprávněný zájem podle mě bude svědčit jen malému počtu organizací, které tyto údaje zpracovávají za specifickým účelem. Pokud si držitel datové schránky nebude jistý, jestli konkrétní organizace tato data dále zpracovává, může požádat o vyjádření a potvrzení o (ne)zpracování osobních údajů podle GDPR. A pokud s odpovědí nebude spokojený, pak se může se stížností obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů,“ radí Nonnemann.

Datovky jsou od začátku roku zřizovány všem právnickým osobám, které je dosud nevyužívaly, například nadacím, spolkům či společenstvím vlastníků jednotek. Zároveň ji stát zřizuje živnostníkům a OSVČ. Ministerstvo vnitra letos zřídilo celkem dva miliony povinných schránek. Jejich celkový počet už přesahuje čtyři miliony.

Část uživatelů ale státem zavedenou schránku nechce, zejména kvůli dvěma důvodům. Buď proto, že si už dřív dobrovolně založili vlastní datovku na rodné číslo, nebo kvůli tomu, že aktivně nepodnikají.

Možnosti jsou ale v tomto případě omezené. „Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřizovanou ze zákona lze znepřístupnit pouze ukončením živnosti, nebo pak na základě dalších zákonem stanovených důvodů podle paragrafu 11 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,“ řekla už dříve webu Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Pokud lidé nechtějí mít dvě datové schránky, mohou tu zřízenou na rodné číslo znepřístupnit.

Dun & Bradstreet

I kvůli tomu došlo v letošním roce k nárůstu rušení živností. Z posledních statistik poradenské společnosti Dun & Bradstreet vyplývá, že jen za první čtvrtletí ukončilo živnost 178 tisíc podnikatelů, což je víc, než za předchozí tři roky dohromady.

„Hlavním spouštěcím impulsem pro ukončování podnikání se stalo povinné zavedení datových schránek,“ potvrzuje analytička společnosti Petra Štěpánová.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikatelský servis na Finmagu:

• Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce? Vše o nové povinnosti
• Pozor, konec mimořádných odpisů se blíží. Autosalony se chystají na nápor
• Hledáte „práci snů“? Tady máte návod, jak jí docílit
• Jednoduše a bez poplatků. Jak (a proč) v obchodě přijímat platby bitcoinem?
• Chcete rozjet podnikání? Výhody a nevýhody jednotlivých cest k byznysu

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag