Domácí politika

Oznámení Andreje Babiše, že se plně vzdá kontroly nad svým po dekády budovaným impériem, a to bez jeho prodeje a bez role beneficienta, nemá dosud ve světě obdoby. Jestli šéf hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér svůj krok dotáhne, nastaví tím celosvětový precedent. Všechny pochyby ovšem ani tímhle megalomanským krokem nezmizí.

Nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se výměnou za zavedení elektronické evidence tržeb (EET) chystá podnikatelům taky ulevit, hlavně pak těm v gastronomii. Jedním z revolučních opatření má být přístup státu ke spropitnému: takzvaná dýška budou legální příjem, ale osvobozený od daní. Je to dobrý nápad? Zeptali jsme se za vás.

Máloco v poslední době budí takovou pozornost jako evropské emisní povolenky druhé generace, takzvané ETS2 povolenky, nebo také „emisní povolenky pro domácnosti“. Nejčastěji se diskutuje, zda průměrnou domácnost vyjdou na stovky, nebo tisíce korun měsíčně. Jaksi se ale zapomnělo, že je v první řadě zaplatí podnikatelé. Proč se vůbec zavádějí a proč je s nimi třeba počítat už teď?

Alea iacta est – kostky jsou vrženy. Ať už do volebních místností teprve míříte, nebo už jste svůj hlas odevzdali, pravděpodobně už je stejně rozhodnuto. Není tak od věci si zopakovat, co že nám to ti politici slíbili. Poznáte podle konkrétních slibů, kdo vám ho dal? Pojďme si to vyzkoušet.

Poslední předprázdninové jednání Sněmovny bylo jiné. Během několika hodin poslanci vychrlili tolik legislativních změn jako nikdy předtím. Důvod byl jediný: chyběli největší žvanilové a poslanci tak mohli skutečně pracovat. Mimo jiné tím ukázali, jak moc tyhle politické hry Česku fakticky ubližují.

Zvyšování cel, války a nejistá politická situace – to vše se promítá do strategie firem a nutí je vymýšlet nové postupy. Společnosti se tak častěji obracejí k lokálním trhům a hlídají si cash flow. O deglobalizaci i nadcházejících českých volbách jsme si povídali s Adamem Šoukalem, spoluzakladatelem a CEO platební instituce Roger.

Na první pohled to zní neuvěřitelně: děti raději studují gymnázia a následně humanitní obory na vysokých školách, než aby šly na učňák, průmyslovku nebo alespoň na technicky zaměřenou vysokou školu. Výsledkem prý je, že ze škol vycházejí lidé, které firmy nepotřebují. Jenže realita je o pořádný chlup složitější. A řešení existuje už léta.

V Česku vzniká nový subjekt, který si klade za cíl sjednotit dosud roztříštěný startupový a investorský sektor. Hlavním cílem České startupové asociace je jasně komunikovat politikům potřeby a poptávku mladých českých firem a pomáhat je prosazovat do praxe. „Když vedle stížnosti donesete i návrh, jak z toho ven, je rázem o čem mluvit a výrazně se tak zvyšuje šance na dosažení změny,“ říká pro Finmag.cz odborník na politiku a lobbing Martin Jiránek, který stojí v čele asociace.

Letošní Broumovské diskuse, už jedenácté v pořadí, přivítaly řadu významných hostů včetně prezidenta Petra Pavla, který se zapojil do debat o regionálním rozvoji a otázkách smíření a naděje v politice. Akce se tradičně konala v broumovském klášteře a nabídla několik diskusních panelů, tematických workshopů a setkání se studenty i místními zástupci. Magazín Finmag byl jako hlavní mediální partner u toho.

Tématem posledních týdnů je digitalizace stavebního řízení, respektive spory kolem tohoto projektu. Nechme teď ale stranou diskusi mezi Piráty a premiérem a zabývejme se podstatnou otázkou, zda stavební řízení musí být tak složité, jak v současnosti je. A zda se vůbec někdy dočkáme skutečně efektivního systému povolování staveb.

Může konec Pirátů ve vládě dodat nový impulz mátožnému kabinetu? Možné to je, ale za podmínky, že si Petr Fiala pozorně přečte sliby, které dala koalice ve vládním prohlášení a které hodila za hlavu. Třeba ty, které se týkaly zdravých financí nebo podpory podnikání.

Zaměstnanců státu v Česku přibývá, zato podnikatelů ubylo. Vláda přitom na začátku slibovala efektivní stát. Kde se stala chyba a může snad taková země růst?

Volby do Evropského parlamentu jsou povětšinou na první pohled nuda, které většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tentokrát to ale může být jiné. Nejenže se do Evropy tlačí strany, které by ji rády „rozředily“ či změnily její zahraničně-politický kurz, ale po změně volají i ty zavedené. A hraje se o budoucí podobu Green Dealu, konkurenceschopnost Evropy, ale i podmínky pro podnikání.

Pouhá administrace evropských programů z let 2014 až 2020 stála daňové poplatníky bezmála třicet miliard korun. Přispěli tím do kapes především velkým firmám, protože ty malé, na něž dotace sice primárně cílíí, odrazuje nehorázná byrokracie. Řešení přitom existuje, ale chce se do něj někomu?

Se začátkem příštího roku se domácnostem i firmám vrátí na účty poplatek za obnovitelné zdroje, který stát v plné výši platil od loňského října. Na firmy přitom stát přenese ještě vyšší část nákladů na podporu elektřiny vyráběné zejména ze solárů, než byla ta, kterou platily v minulosti. Udrží si tak svou konkurenceschopnost?

V parlamentu čeká na schválení další změna zákona o investičních pobídkách. Už několikátá za poslední léta. Paradoxem přitom je, že i když je nyní systém investičních pobídek přátelštější vůči menším podnikatelům, co se týče rychlosti a průhlednosti udělování pobídek zamířil zpět ke svým počátkům před čtvrtstoletím. A nový zákon to vylepší jen částečně.

Už brzy budeme znát výsledek analýzy případné investice do těžby lithia pod Cínovcem. Jeho naleziště může být pro Česko požehnáním. Ale jen tehdy, pokud „bílé zlato“ jednou dokážeme výhodně těžit a pokud příjmy z těžby neprojíme.

Údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) už nebudou automaticky veřejné. Vyplývá to z novely zákona o elektronických úkonech, kterou dnes schválil Senát. Údaje budou nově zveřejňovány výhradně na základě individuální žádosti držitele datové schránky.

Vedení detailní evidence knihy jízd je nadbytečné a pro firmy administrativně velmi náročné. Pokud nebudou muset striktně rozlišovat pracovní a soukromé cesty, podnikatelům to výrazně sníží byrokratickou zátěž, tvrdí ve svém nejnovějším návrhu Hospodářská komora. Jde o jednu ze 411 dílčích změn vedoucích ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů.

Vláda kouzlí s čísly. Škrtá dotace, ale dotovaný se nemusí bát, že o ně přijde. Tak jako v případě úspor v energetických dotacích. Zaplatíme je my všichni.

Pokud bychom hledali, na co si nejčastěji stěžují v Česku podnikatelé a šéfové firem, odpovědí by bylo jediné slovo: byrokracie. Jenže podle některých statistik zároveň není jednání s úřady v Česku tak hrozné, zákony u některých věcí nařizují poměrně rychlé lhůty k vyřízení a navíc na tom nejsme zdaleka tak zle ani co se digitalizace týče. Tak kde je tedy ten hlavní problém?