Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kde vzít na úložiště jaderného odpadu? Hledají se desítky miliard, zn. Rychle

Martina Patočková
Martina Patočková
13. 2. 2023
 6 054

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

Kde vzít na úložiště jaderného odpadu? Hledají se desítky miliard, zn. Rychle
Úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout už do roku 2050, dosud ale není vybráná ani lokalita a jasno není ani kolem jeho financování (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

„Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci,“ přiznává za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá.

Mluvčí zdůrazňuje, že je to cena nejen za přípravu úložiště a jeho výstavbu, ale i sto let provozu a jeho následné uzavírání. Odhad navíc počítá i se spuštěním nových jaderných zdrojů, a to rovnou se třemi. Vychází přitom z dat z roku 2011 a z dnes už neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

Není to ovšem jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Oproti odhadům SÚRAO přitom vyšší suma počítá s tím, že přibudou pouze dva jaderné bloky.

Z posledních zkušeností v zahraničí vyplývá, že vybudování nových bloků obvykle stojí víc, než se plánovalo, a dokončeny bývají později.

Čím víc odpadu, tím větší úložiště

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se částečně odvine i cena úložiště. Čím víc bude reaktorů, tím víc bude jaderného odpadu. „Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány,“ uvádí analýza ČVUT.

Evropská energetika je postavená na hlavu
Shutterstock

Víc napětí než v bondovce. Evropská energetika je postavená na hlavu

Klimatická politika Evropské unie počítá s tím, že klimaticky nejšetrnější zdroj energie bude v budoucnu utlumen a vyřazen z energetiky. Dává to smysl?

Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) přitom tvrdí, že „hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje“. Pokud Česko nakonec přistoupí k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Že se aktuální plány skutečně změnit mohou, naznačuje ostatně sám ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten začal mluvit dokonce o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech. „Korektní by tedy bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu,“ namítá Edvard Sequens ze spolku Calla - Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště navíc nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku. Z posledních zkušeností v zahraničí přitom vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí víc, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Například loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017.

Peněz zatím není ani třetina

Podobné problémy ostatně provázejí i odhady nákladů na úložiště jaderného odpadu. Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

Rychlejší výstavbu nikdo nebere v potaz

Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do už zmíněného roku 2050. Původní termín přitom byl 2065. Tato změna sice nemá dopad na celkové náklady, ale dotýká se jejich rozložení v čase a tedy i dřívější potřebě.

„Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu,“ míní Sequens. Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu.

„Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování,“ vysvětluje Vošahlík.

„Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady,“ uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně.

Ten hlavní problém ovšem je, že na jaderném účtu, který má náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring v Česku pokrýt, je zatím necelá třetina potřebných financí. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za MWh, kterou navrhovala vláda spolu se SÚRAO. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

I když tak na zmíněný účet posílá ČEZ každý rok asi 1,7 miliardy, elementární matematika velí, že do roku 2050, kdy má být úložiště hotové, potřebných financí nedosáhne ani při očekávaném zhodnocení peněz na účtu. Kde je tedy vzít?

Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti.

Zvýšení poplatku jako řešení

První, co napadne asi každého, je zvýšení zmíněného poplatku. Otázkou ovšem je, o kolik přesně by to mělo být. I ze zmíněné analýzy ČVUT totiž vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. „Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem,“ uvádějí její autoři.

Jaderné úložiště

Text ve své původní podobě vyšel na serveru Ekonews a je součástí speciální série Kam s jaderným odpadem věnované problematice úložišť jaderného odpadu nejen v Česku. Jeden z dílů například ukazuje, jak vypadá jaderné úložiště ve Finsku, další popisuje postoj obcí, kterým hrozí nechtěný soused. A mají jich tam víc! V jejich usilí je můžete podpořit i na serveru Darujme.cz.

Nové zdroje totiž budou znamenat nejen víc odpadu, ale i peněz z poplatků. Tím by se měla stávající díra ve financích zalepit. Ve variantě bez nového reaktoru by však měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

„V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti,“ doporučuje analýza ČVUT.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek také upozorňuje, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na změny koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny.

„Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době,“ dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO v současnosti nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo. „Jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona,“ sděluje Vošahlík. Sdílnější nebyl ani SÚRAO jako gestor atomového zákona a ani samotný ČEZ.

Ve finální lokalitě budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu.

Obce úložiště nechtějí

I kdyby se ale optimální nastavení poplatku podařilo najít, celá problematika výstavby jaderného úložiště naráží na ještě jednu podstatnou věc: odpor samotných obcí v okolí vytipovaných lokalit. Konkrétně by hlubinné úložiště jaderného odpadu mělo podle vládou zúženého seznamu z roku 2020 vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Vadilo by vám úložiště jederného odpadu v okolí?

Do odhadované sumy nákladů, které má hlubinné úložiště stát, přitom patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun. Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokalitách takzvaná „průzkumná území“. Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde na miliony korun za rok. Tyto peníze navíc dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude. Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu.

Ani přísun financí ovšem pohled dotčených obcí příliš nemění. „Když někdy v roce 2016 přišly první peníze, všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět,“ vzpomíná Václav Zábranský, starosta Velkého Boru na Klatovsku. Peníze tak podle něj obce drží na zvláštním účtě a nesahají na ně.

Peníze určené pro obce navíc tvoří jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Kam dál? Jaderná energie na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
11
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martina Patočková

Martina Patočková

Víc než dvacet let se věnuje ekonomické novinařině. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, píše pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou Němcovou web Ekonews, který se věnuje... Více

Související témata

ČEZdomácí politikaDukovanyenergetikajaderná energieodpadpalivoTemelín
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo