Články na téma: energetika

Energii potřebujeme a také v budoucnu budeme potřebovat. Mění se požadavky, forma, technologie, ale byznys zůstává. Je stabilní a vnímají to i investoři. Navíc události posledních let ukazují, že je to i strategická oblast.

Letos končí zastropování cen energií a v posledních dnech se vyrojily spekulace, že by ceny měly v příštím roce vyrůst o desítky procent. Jaká bude realita? A jak by se na to měli připravit podnikatelé? Zeptali jsme se expertů.

Jde o jeden z největších skandálů na české energetické scéně posledních let. Hospodaření Energetického holdingu Malina (EHM) vyvolává podezření, že od začátku šlo o velký podvod. Za rok a půl na trhu EHM vytvořil ztrátu dosahující téměř 1,5 miliardy korun, na účtech má teď údajně pouze jednotky milionů.

Vláda kouzlí s čísly. Škrtá dotace, ale dotovaný se nemusí bát, že o ně přijde. Tak jako v případě úspor v energetických dotacích. Zaplatíme je my všichni.

Energetika představuje velkou investiční příležitost téhle dekády. Cest, jak na energetické revoluci zbohatnout, je víc. A překvapivě přichází i z méně očekávatelných oblastí, jako třeba z automobilového nebo chemického průmyslu.

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku.

Rok 2022 byl opravdu hodně náročný, a tak se mnozí dívají do budoucnosti s obavami. Jedna dobrá zpráva tu ale je. Po mnoha letech se začínají objevovat opravdu zajímavé investiční příležitosti.

Stane se příštím prezidentem Andrej Babiš, nebo Petr Pavel? Než půjdete v pátek a v sobotu volit, podívejte se, jak se oba finalisté prezidentské volby staví k ekonomickým otázkám, které bude Česká republika v příštích měsících a letech řešit. Vyzpovídali jsme je v rámci anketní série na Finmag.cz.

Už zítra, v pátek 13. ledna, se otevřou volební místnosti. Třetí přímá volba prezidenta nabízí možnost vybírat z celkem osmi kandidátů, jejichž seznam se v průběhu kampaně měnil. Připomeňte si, jak kandidáti na prezidenta odpovídali na pět klíčových ekonomických otázek v anketách na Finmag.cz.

Spotřebitelská inflace v prosinci v meziročním srovnání zvolnila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od roku 1993. Letos začne inflace zpomalovat až ve druhém čtvrtletí.

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Také v příštím roce budeme topit a svítit. Válka na Ukrajině však neskončí a drahé energie ani vysoká inflace neodezní. A dostaneme historicky první prezidentku, předpovídá hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Je to první krůček k totální revoluci lidstva, nebo jen plácnutí do vody? Čerstvé oznámení amerických vědců, že se jim pomocí jaderné fúze podařilo získat víc energie, než do ní vložili, může znamenat nebývalý průlom v historii lidstva. Pojďme si nastínit, co všechno by to přineslo.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Válka na Ukrajině naplno odkryla závislost Česka na ruském plynu. Jedním z hlavních politických témat posledních měsíců je tak energetická soběstačnost státu. Jak jí docílit? A máme se ještě víc spolehnout na jádro? Je tu druhý díl ankety prezidentských kandidátů 2023.

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volá po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Datová centra v Evropské unii mohou být při vyostření konfliktu s Ruskem slabým a zranitelným místem. Jejich provoz totiž vyžaduje velkou spotřebu energie. Kritikou navíc nešetří ani klimatičtí aktivisté, kteří blokují výstavbu nových areálů, a s regulací se přidává i Brusel. Jaká je tedy jejich budoucnost?

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Daň ze zisků, které „přivál vítr“ (windfall tax), je patrně nejlepším ze špatných řešení krize spojené se závratnými cenami energií a pádivou inflací. Může však být nebezpečná. A to tím, že si na ni stát zvykne.