Spolupracujeme jen s těmi, kteří spolupracovat chtějí, říká šéf energetické firmy

Jak firmy na Slovensku vnímají tlak na snižování uhlíkové stopy? V Česku mají témata spojená s ESG dost odpůrců. Podniky s tím mají administrativu navíc, banky dávají jiné úroky zeleným a nezeleným firmám...

Ten sentiment, o kterém mluvíte, je na Slovensku podobný. Ale ono nejde o nic převratného. To "S", tedy social ve zkratce ESG, tedy sociální ohleduplnost, se aspoň v evropských společnostech prosazuje už dlouhodobě. "G" si můžeme volně vyložit jako transparentnost, to také není nic nového. Takže jde teď hlavně o to vše propojit s tím "E", tedy environmentálním přístupem. To je to, co je náplní naší práce.

Co je náplní vaší práce?

Snižování energetické náročnosti budov. Přicházíme s jednoduchými, funkčními řešeními, která jsou dlouhodobá. Nejsme zastánci velkých technologií za velké peníze. Snažíme se jít tou nejjednodušší cestou. Když použiju příměr s automobily, tak my jsme ti, kteří partnerovi vyhledají správné auto na to, co potřebuje, a snažíme se pak dodržet spotřebu, kterou má napsanou v techničáku. Protože náš dispečer rozhoduje o dodávce energií a dalších věcech.

Proč jste se rozhodli založit investiční fond dřív v Česku než na Slovensku?

Na Slovensku pořádně neexistuje investiční trh v takové formě jako v Česku, legislativa je pro takové fondy velmi nepřející. Tak jsme hledali jinde. Po Česku bychom se rádi vydali příští rok na Slovensko a také na maďarský trh.

Milan Orlovský

Zdroj: Koor

Spoluzakladatel a CEO společnosti KOOR, která působí na slovenském a českém trhu. Zrealizovala už více než 300 projektů, v rámci kterých snížila energetickou náročnost budov a areálů. Zaměřuje se i na elektroenergetiku. Má vlastní ESG SICAV fond.

A proč fond typu SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem, pozn. red.)?

Byla to odpověď na možnosti, které jsou na trhu. Nechtěli jsme se prodávat finančním skupinám a podřizovat se jejich podmínkám. Chceme firmu dál rozvíjet po svém, potřebujeme investice na expanzi. SICAV jsme si vybrali proto, že všechny peníze, které se do něj nalijou, můžeme investovat pouze do našich projektů a pouze do energetické efektivity.

Jste fondem pro kvalifikované investory, takže pro investice od milionu korun. Máte ještě jiné limity?

Finanční limit, o kterém mluvíte, vyplývá z podmínek České národní banky, jiné limity nemáme.

Fond je stavěný na pět let, jaký mohou investoři po této době očekávat výnos?

Máme dva typy akcií, které nabízíme v Česku i na Slovensku. V prvním případě garantujeme šest procent ročně na tři roky, ve druhém typu akcií šest procent plus tři procenta, když se bude dařit, čili devět procent ročně na pět let. Devítiprocentní výnos nabízíme pro investory v korunách i v eurech.

Proč bych měl jako investor chtít podporovat zrovna energetické úspory?

Investice do energetické efektivity se dobře vracejí, to platí v Česku i na Slovensku. Témata související s životním prostředím čím dál častěji vstupují i do rozhodování investorů. Na Slovensku stále dokola slýcháme „investujte do nemovitostí, je to jistota“. Já bych to upřesnil v tom, že nemovitost s dobrou energetikou je dnes jistota. V technologiích zajišťujících energetickou efektivitu budov je rozhodně budoucnost.

Na co peníze od investorů potřebujete?

Konkrétní příklad. Vyhrajeme zakázku na rekonstrukci nemocnice za tři miliony eur. Abychom získali peníze na výstavbu a technologie, jdeme pro peníze do banky. A oni řeknou: dejte 600 až 700 tisíc ze svého, doložte to, a my vám pak půjčíme na zbytek. To je ale přesně to, co nepotřebujeme. My instalujeme drahé technologie: kotelny, tepelná čerpadla, fotovoltaiku a podobně. Ty potom provozujeme a z toho teprve máme peníze. Garantujeme výnosnost, návratnost, funkčnost. V Česku dělá něco podobného třeba ČEZ Esco. Ale my za sebou nemáme zahraniční matku nebo velký kapitál jako ČEZ a na začátek každé zakázky potřebujeme velký kapitál. Přesně k tomu by měl sloužit fond. Abychom mohli překlenout nějaké období, než se nám investice do zakázky vrátí.

Dá se nějak vyčíslit zájem investorů?

Momentálně jsme ve fázi, kdy máme naraisovaných asi 5,5 milionu eur s tím, že do čtyř až pěti let bychom rádi měli nějakých 40 milionů eur. Dnes je hodnota fondu i se započítaným vkladem majetku asi 40 milionů eur a předpokládáme, že do pěti let to bude 120 až 150 milionů. V Česku a na Slovensku. Zájem o fond tedy určitě cítíme, i když investoři jsou v dnešní době spíš opatrnější.

Jak svým investorům vysvětlujete, že to s ESG myslíte vážně a nelakujete své aktivity nazeleno?

Vytvořili jsme si vlastní ESG rating. Ne proto, že bychom museli, ale proto, abychom vlastně pochopili, o co jde a co tedy naši klienti budou chtít a potřebovat. Snažíme se, abychom pro lidi zvenku byli uvěřitelní.

A to vám vychází?

Máme jednu hlavní zásadu, která se nám osvědčila už mnohokrát – spolupracujeme jen s těmi, kteří s námi spolupracovat chtějí. Nechceme nikomu nic nalhávat, nechceme přesvědčovat. Takových firem, které chtějí aktivně řešit snižování uhlíkové stopy, je podle našich odhadů asi deset procent.

Pociťujete to zdůrazňování environmentálních témat i na poptávce?

Díky tomu, že se nám podařilo sehnat finanční zdroje, tak jsme za poslední dva roky vyrostli asi na dvojnásobek. Abychom to ale zvládali a firmu nepřehřáli, bylo by pro nás optimální růst maximálně o 20 až 30 procent ročně. Takže se dnes věnujeme jen těm největším společnostem. Jako nejsilnější segment v těchto tématech vidím do budoucna oblast malých a středních firem. Tlak shora, tedy ze strany evropské taxonomie, která se připravuje, bude čím dál silnější a firmy na potřebu snižovat uhlíkovou stopu budou muset reagovat. Budou si muset vybrat, kde chtějí být. A zároveň to budou zákazníci, kteří je budou nutit, aby se přizpůsobovaly. Čím dál významnější tedy bude i tlak odspodu.

Jaká jsou úskalí vašeho fondu, kde by měl investor zpozornět?

Výhoda investice do fondu typu SICAV je v tom, že po třech letech je investor osvobozený od daňové zátěže. Proto máme investiční horizont nastavený právě na tři roky. Takže odpověď je, že je tu nanejvýš časové riziko investice.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Energetický sektor prochází obrovskými změnami. Vyplatí se investovat do energetiky?

• Dotace na elektromobily jsou tu, firmy a živnostníci si rozdělí dvě miliardy

• Energetika je priorita. Teď je ideální čas do ní investovat, říká expert na energetické úspory

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag