Na 95 procent firem v Česku neumí zálohovat data, upozorňuje expert

Dá se zjednodušeně říct, že firmy, které přejdou na cloudové řešení, šetří náklady na pořizování a správu hardwaru?

Ano. Je jen problém, že český člověk stále uvažuje tak, že co je v domě, to se počítá. Řekne si třeba, že když si koupí za 150 tisíc korun server, tak má na šest let vystaráno.

A není to tak?

V některých případech to může být určitě pravda. Jen je třeba si uvědomit, že s provozováním serveru se pojí další náklady. Server vám musí někdo udržovat, platíte za podpůrné licence, software za zálohování, nemalé částky padají také za elektrickou energii a náklady na zajištění bezpečnosti.

Kolik takový server spotřebuje energie?

Když se budeme bavit o malé firmě, která spravuje třeba deset uživatelů, tak takový server spotřebuje na elektřině zhruba 35 tisíc korun ročně. S velikostí firmy se tyto náklady samozřejmě zvětšují. Proto říkám, že cloud je dnes nutnost. I z toho důvodu, že firmy by se měly věnovat především svému byznysu a neztrácet čas na řešení IT záležitostí.

Michal Koryčan

Zdroj: Asseco Solutions

Zkušený obchodní manažer s rozsáhlou IT praxí. Specializuje se na presale a business development. Má víceleté zkušenosti s vedením sturtupů a portfolio managementem v oblastech IT, Cyber Security a Big Data. Držitel titulu MBA z University College Dublin. V současné době zastává post obchodního manažera pro cloudová řešení v Asseco Solutions.

Máte spočítané, jak je cloudové řešení drahé oproti tomu hardwarovému, při srovnatelných podmínkách?

Je to případ od případu. Pro některé firmy může být určitě vlastní hardware dostačující. Na druhou stranu, takový hodinový výpadek může třeba u logistické firmy způsobit ztráty v řádu milionů korun. A výkon cloudu je takřka neomezený, takže jde také o to, jak vysokou dostupnost zákazník vyžaduje.

Pořád ale nevím, jestli cloud je dražší nebo levnější...

Zjednodušeně, cloud může být dražší. Ale pokud porovnáváme kvalitu služby se vším všudy, tak vyjde levněji, než kdyby si to vše zákazník pořizoval separátně.

Šalamounská odpověď obchodního manažera pro cloudová řešení.

Popíšu vám to ještě jinak. Představte si firmu o deseti zaměstnancích, s jedním serverem. Ten koupíte přes e-shop třeba za 60 tisíc korun. Nemáte ale jistotu zálohování, zato máte jisté náklady na jeho údržbu a správu. A když v této situaci klikne jeden ze zaměstnanců na nastrčený link v e-mailu, na který klikat neměl, třeba na nějaký škodlivý kód typu ransomware, tak vám tím zašifruje data na serveru. A váš externí ajťák za tisíc korun na hodinu vám řekne, že zálohu máte na disku serveru, který byl napaden, případně na úložišti NAS ve stejné síti. A máte po datech. Víc nenadělá. Oproti tomu cloud bude správně zálohovaný a celkově je tu mnohem větší bezpečnost. A ta je těžko vyčíslitelná. Nehledě na to, že hardware budete muset zhruba po třech až pěti letech vyměnit za novější. Třeba Asseco nabízí svým zákazníkům cloudovou službu Erport pro provoz informačních systémů Helios, ale i dalších aplikací.

Jakou můžu mít jistotu, že se mi zkušenější hacker nenabourá do systému na cloudu?

Když to řeknu zjednodušeně, tak dostat se někam může kdokoliv kdykoliv. Jen u cloudových providerů je to výrazně méně pravděpodobné. A to i díky certifikovaným a vyškoleným zaměstnancům, kteří se věnují třeba právě jen bezpečnosti.

Přesto mediálně probíraných případů hackerských napadení velkých institucí není málo, většinou jde o nemocnice nebo státní instituce. Ty tedy nemívají data uložená na cloudu?

Přesně tak, velké státní či polostátní instituce jako například nemocnice, dělají často největší bezpečnostní chyby. Vysvětluji si to tím, že státní aparát nemá takové finanční možnosti, jako soukromé firmy a mívají zastaralá bezpečnostní řešení i z důvodu zdlouhavého zavádění nových opatření. A to přitom mluvíme i o institucích, které jsou napřímo řízené NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pozn. red.).

Máte nějaké statistiky k tomu, jak často u nás čelí firmy bezpečnostním napadením?

To úplně nemám, ale třeba server, který je otevřený do internetu a není schovaný za VPN (virtuální privátní síť, pozn. red.) tunelem, čelí za jeden den 45 000 pokusům o prolomení hesla. Alespoň podle informací, které mám od našich techniků.

Stoupá zájem o cloud?

Jednoznačně. V Assecu pracuji přes šest let a řeším především cloud a bezpečnost. Před těmi šesti lety jsme museli klientům vysvětlovat, jak je cloud bezpečný, dnes o bezpečnosti vůbec nemluvíme. Lidi za námi většinou přijdou ve chvíli, kdy se jim něco přihodilo, a bezpečnost chtějí nechat na někom jiném. A pak máme zákazníky, kteří mají majitele v zahraničí, kteří už cloud vyžadují. Jinými slovy zakazují svým dceřiným firmám v Česku provozovat data na vlastním hardwaru. V tomto ohledu jsme tak pět let za západem. To, co dnes vidíme ve Spojených státech, uvidíme za pět let tady.

Co dnes vidíme ve Spojených státech?

Z top 500 nejbohatších firem v USA již 93 procent provozuje svoje systémy a aplikace v cloudu. To znamená, že většina z nich se snaží vlastnit servery již jen pro služby, které to vyloženě vyžadují. Je to tam standard.

Znáte to procento i u firem v Česku?

U nás využívá cloudové služby alespoň částečně asi 50 procent firem. To procento se pomalu zvyšuje, převážně mladé firmy si berou čím dál častěji automaticky nabídky na cloud. Chtějí se věnovat hlavně svému byznysu, potřebují mít jistotu, že mají data v bezpečí a nechtějí se starat o to, jestli nemají pomalé disky, nedostatek paměti RAM, zkrátka jestli něco nejede. Zároveň platí, že 95 procent českých firem pořád neumí správně zálohovat.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag