Články na téma: úspory

Mnozí to nazývají revolucí a není pochyb, že energetika nyní prochází velkou změnou. Michal Hesek, COO slovenské společnosti KOOR, ve Finmag podcastu přibližuje, co přesně to znamená, co tomu předcházelo i proč je důležité této situace využít k investování.

Pracovní prostředí se s covidem výrazně proměnilo. Práce z domova je běžná a pro firmy to znamená mnoho výzev i z pohledu zajištění počítačů či tisku pro své zaměstnance. O tom, jak se z obyčejného tisku stává služba nebo o tom, jak se dají zabezpečit počítače pro práci z domova, mluví v novém díle Finmag podcastu Radim Nesvadba a David Lev ze společnosti HP.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.

Když se řekne umělá inteligence, řadě lidí vytane na mysl nějaký ten humanoidní robot ze sci-fi trháků. Sami při tom ani netuší, že se s ní už dnes a denně setkávají, nebo s ní dokonce i komunikují. Své o tom ví Mário Mitas, jeden ze zakladatelů pražské softwarové firmy Agnostix. Nadšenec, který si ovšem uvědomuje i rizika s touto technologií spjatá.

Inflace v březnu dle očekávání dále citelně zrychlila, a to z únorových 11,1 na 12,7 %. Odhad trhu činil 12,4 %. Za rychlením březnové inflace stalo především skokové zdražení pohonných hmot, ale také další zdražení cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Další vývoj lze přitom odhadovat jen těžko.

Vláda Petra Fialy stojí před klíčovým problémem, jak seškrtat návrh státního rozpočtu z pera Aleny Schillerové o osmdesát miliard korun. Pět už našla, chybí dalších 75. Kde je vzít, jsme se ptali expertů na slovo vzatých.

Inflace v červenci dosáhla nečekaně vysokých hodnot, každá koruna uložená v bance ztrácí na hodnotě. Češi si přitom během lockdownu naspořili nemalé částky. Co tedy s volnými penězi, aby člověk netratil? Na konkrétním příkladu jsme nechali odpovídat experty na slovo vzaté.

Chcete umřít chudí? Šetřte, škudlete a spořte! Inflace ukazuje zuby. Když za svoje peníze něco nekoupíte dneska, zítra budete moct koupit míň. Co proti znehodnocování peněz radí experti?

Jak co nejlépe chránit peníze před nenažranou inflací? A je šance, že úrokové sazby konzervativních finančních produktů v dohledné době pokryjí růst spotřebitelských cen?

Je skutečně potřeba definitivně utnout střídání letního a zimního času? A pokud ano, který z nich si mají Češi nechat?

Stala se nevídaná věc: Evropská komise vyslechla hlas evropského lidu. Podle všeho příští rok zazvoní umíráček pravidelnému střídání letního a zimního času.

Odborníci radí, jak letos ušetřit na energiích, potravinách, provozu auta, finančních produktech.

Střídání letního a zimního času přináší jen zanedbatelnou úsporu elektřiny: jedno posunutí hodin vám neušetří ani padesátikorunu. Stojí to za to?

Proč se nám nedaří dohánět západní ekonomiky a utíkají nám i země jako Slovensko, Polsko a Slovinsko? Máme při současném uspořádání Evropy šanci něco na tom změnit? A podaří se nám zbavit nálepky „montovna Západu“?

Evropa otevírá pobočky spořitelny denního světla. Spořitelna přijímá klienty, kteří od konce března do konce října vstávají o hodinu dřív než po zbytek roku a o hodinu dřív také chodí spát.

Druhý penzijní pilíř mohl být slušný nástroj k zajišťování na penzi. Místo toho se stal referendem o oblíbenosti Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Jeho případné zrušení ale nebude tragédie, píše ekonom Pavel Kohout.

Za poslední rok v průměru stouply vklady českých domácností na bankovních účtech o čtyři tisíce korun na osobu. Objem všech finančních aktiv českých domácností roste o poznání rychleji.

Konec plýtvání. Udělá se jasno v tom, kolik stát využívá budov, kolik metrů připadá na úředníka, kde se topí pánubohu do oken, co by se dalo prodat, koho by se vyplatilo sestěhovat… A začne se šetřit. Nový registr má uspořit stovky milionů ročně. Sám však zatím spolknul čtvrt miliardy. A úřad, který ho spravuje, čeká žaloba.

Škrty a úspory potápějí evropskou ekonomiku. Konečně se prokázalo, že zastánci stimulačních opatření měli pravdu, naopak zastánci škrtů se historicky znemožnili. Nebo je to trochu jinak?