Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Doba uhelná končí, ale co dál? Česko je zoufale nepřipraveno

Pavel Jégl
Pavel Jégl
5. 3. 2024
 6 361
komentář

Nejisté vyhlídky na trhu s energiemi brzdí český průmysl a s ním celou ekonomiku. Přitom může být hůř. Upozornil na to druhý největší výrobce elektřiny v zemi.

Doba uhelná končí, ale co dál? Česko je zoufale nepřipraveno
Hnědouhelná elektrárna Počerady. Její majitel, skupina Sev.en, upozorňuje, že ji už příští rok může odstavit. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Skupina Sev.en Pavla Tykače varuje, že už za rok zastaví své dvě uhelné elektrárny ve Chvaleticích a v Počeradech a s nimi hnědouhelné lomy ČSA a Vršany. Upozorňuje, že vyrábět elektrickou energii se v nich už v příštím roce patrně nevyplatí.

Uhlobaron tím naznačuje, že konec uhelné energetiky v této zemi může být dobrodružný.

Poručíme slunci, větru

Pokud budou Tykačovy elektrárny příští rok skutečně odstaveny a lomy zavřeny, vypadne deset terawatthodin, což je zhruba 15 procent elektrické energie vyrobené v Česku. O práci přijdou tři tisícovky lidí a do potíží se v takovém případě dostanou teplárny, které ze zmíněných lomů odebírají uhlí.

Má snad vláda nechat věcem volný průběh?

Na první pohled to nijak děsivě nevypadá. Bez deseti terawatthodin, které Tykačovy elektrárny ročně vyrobí, bychom se ještě mohli obejít, protože téměř stejné množství energie vyvezeme. Jenže pouze v případě, že se pravidelné odstávky elektráren nesetkají s nějakými nepravidelnými poruchami.

Věc je nicméně ještě zapeklitější. Uhelné elektrárny zajišťují v Česku stabilitu energetické soustavy, vyrovnávají výkyvy, které v ní nastávají. Tím také pomáhají stabilizovat ceny energií pro firmy i domácnosti.

V budoucnu, kdy se zvýší podíl energie z „občasných“ (solárních a větrných) zdrojů, by potom mohly sloužit jako záložní zdroje, které se spustí pouze v době, kdy nesvítí a nefouká.

Byla by to ale zpropadeně drahá záloha, kterou by stát musel kompenzovat. V omezeném provozu si na sebe uhelné elektrárny nemohou vydělat.

Když nesvítí a nefouká

Tykač má s takovým provozem zkušenost. V době, kdy jsou pro solární a větrné zdroje příznivé podmínky, se uhelné elektrárny odstavují. Občasná zelená elektřina je prostě levnější. Loni v létě proto byly Chvaletice „mimo hru“ dokonce několik týdnů. Po jejich elektřině nebyla poptávka.

Uhelné elektrárny si však na sebe zanedlouho nemusí vydělat ani při plném provozu. Bude to důsledek Green Dealu a emisních povolenek.

ESG
Shutterstock

ESG jako bič na velké i malé. Brusel dál přitvrzuje, chystá se uregulovat firmy k smrti

Ve jménu ušlechtilých cílů, jakými jsou uhlíková neutralita a sociální pokrok, se Evropská komise rozhodla nadělit firmám další příděl administrativy a povinných hlášení. Čtěte další komentář Pavla Jégla.

Ceny emisních povolenek stoupají, ale i klesají. Vývoj je přitom takřka nemožné předvídat. „Chovají se jako kryptoměna,“ upozornil v Otázkách Václava Moravce Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Dlouhodobě však jejich ceny vzrostou. Jedna povolenka opravňuje vypustit jednu tunu CO₂, případně ekvivalentní množství jiných skleníkových plynů, a množství vydávaných povolenek se snižuje.

V současnosti se prodává megawatthodina elektrické energie za cenu kdesi nad sedmdesáti eury (1700 korun). Za „špinavou“ elektřinu si musí uhelná elektrárna koupit „klimatický odpustek“ (povolenku) za zhruba padesát eur (1300 korun) plus nějaké drobné. K němu si pak připočítá provozní a mzdové náklady. Sečteno a podtrženo je patrné, že vykřesat z takového byznysu zisk nemusí být vůbec snadné.

Podpoříme špindíry?

Nasnadě je otázka, zda se vyplatí emisní špindíry dotovat. Dá se snad spolehnout na to, že v čím dál zelenější Evropě bude k mání elektřina z dovozu? A to i za situace, kdy nebude svítit a foukat?

Pokud by stát chtěl elektřinu z uhlí v dalších letech zachovat, musel by výrobce podpořit. Na tuto strunu Tykač hraje. A nepochybně není posledním uhlobaronem, který bude upozorňovat, že Česko nemá potřebnou plynovou infrastrukturu, nové jaderné bloky jsou v nedohlednu, a proto je nutné uhelné elektrárny zachovat a dotovat.

Měl by stát podpořit uhelné zdroje?

Problém, před kterým česká vláda stojí, už řešili Němci. Spolková agentura pro sítě zakázala až do roku 2031 odstavit 26 uhelných elektráren. Prohlásila je za systémově důležité, což znamená, že bez nich není možné zajistit stabilní dodávky elektřiny a musí zůstat v záloze. Těmto elektrárnám bude poskytovat kompenzaci – kapacitní platby.

Jenže Němci si takový systém, který je ve zjevném rozporu s Green Dealem, dali posvětit Evropskou komisí a dohodli se s provozovateli elektráren na kompenzacích. Česku obojí chybí.

Patrně bychom se měli ptát, jak to je možné. Vždyť státní energetická koncepce už v roce 2015 vyhlásila za jeden z hlavních cílů soběstačnost ve výrobě elektřiny a upozorňovala, že k přechodu na bezemisní energetiku potřebujeme záložní zdroje.

Tato trestuhodná lehkomyslnost nás může stát majlant.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

ceny energiíelektřinaenergetikaenergiekomentářsolární energieuhlívětrná energie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo