Články na téma: datové schránky
Datová schránka je schránka elektronické pošty, která se od běžné mailové schránky liší v jednom podstatném rysu. Stát garantuje, že konkrétní datová schránka má konkrétního majitele, osobu fyzickou či právnickou, a že zpráva správně poslaná do té schránky doputuje. Před vydáním přístupových údajů k datové schránce tedy musí stát (nebo autorita, kterou k tomu zmocnil) ověřit identitu toho, komu se schránka zprovozňuje. Díky tomu má pak doručení dokumentu do datovky stejný právní účinek jako doručení písemnosti do vlastních rukou adresáta.
K čemu jsou datové schránky?
Datová schránka je moderní forma korespondence s garantovaným dodáním konkrétní osobě (fyzické či právnické). Slouží především ke komunikaci státu a veřejných orgánů s firmami podnikajícími na jeho území a s občany. A samozřejmě taky naopak. Z datové schránky může podnikatel například podat elektronicky daňové přiznání nebo přehledy o příjmech a výádajích pro OSVČ, k některým druhům podání ostatně dnes jinou než elektronickou příležitost firm nemají, například hlášení o zaměstnancích pro sociálku už se jinak nedělají. Kromě samotného posílání a příijímání pošty datovka, respektive přihlášení do ní, slouží i jako prostředek autentizace, prokázání totožnosti, když chcete třeba elektronicky získat výpis z některého z veřejných registrů, například z rejstříku trestů, živnostenského a insolvenčního rejstříku nebo výpisu bodového hodnocení řidiče.
Prostřednictvím datových schránek spolu samozřejmě můžou komunikovat i jednotliví jejich vlastníci.
Kdo musí využívat datovou schránku povinně
Stát, tedy orgány veřejné moci, má povinnost přednostně s držiteli datových schránek komunikovat jejich prostřednictvím. Pokud si adresát neřekne jinak. V opačném směru taková povinnost neexistuje, nicméně komunikace se státními orgány datovou schránkou je zdarma…
Pokud si povolíte příjem poštovních datových zpráv (PDZ), můžou vám do datové schránky zasílat písemnosti i soukromoprávní subjekty, jako jsou banky, pojišťovny, dodavatelé energií a podobně, nicméně povinné to není.
Kdo musí mít datovou schránku
Datovou schránku mají povinně zřízenou všechny státní úřady, všechny právnické osoby, živnostníci i další osoby samostantě výdělečně činné.
Co je to fikce doručení
Fikce doručení znamená, že po určité době se zaslaná písemnost považuje za doručenou, bez ohledu na to, jestli ji adresát skutečně přijme. Datové zprávy posílané datovou schránkou se považují za doručené deset dní po dodání do datové schránky. Aby vám neunikly zákonné lhůty, je proto dobré zapnout si notifikaci nových zpráv v datové schránce. Už před desetidenní lhůtou se zprávy považují za doručené v okamžiku otevření datové schránky.
Další články na téma datové schránky najdete na Peníze.cz.
Podnikatelů letos přibylo nejvíc za posledních čtrnáct let. Stále víc jich ale i končí
Za první tři čtvrtletí letošního roku zahájilo v Česku podnikatelskou činnost víc než 65 tisíc lidí. Je to nejvíc od rpku 2011. Čistý přírůstek podnikatelů je ale nízký, víc než 57 tisíc jich totiž naopak skončilo. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Elektronických daňových přiznání letos budou už tři čtvrtiny. Na podání zbývá jen pár dní
Finanční úřady letos obdržely od fyzických osob zatím přes dva miliony přiznání k dani z příjmů. Jde o zhruba 72 % odhadovaného počtu. Podíl elektronicky podaných přiznání by měl letos poprvé překonat hranici sedmdesáti procent. Na podání je čas do 2. května.
Pozor na neotevřené datovky. V každé druhé je zpráva od exekutora nebo finančního úřadu
Stát od loňského ledna zřídil datovou schránku více než dvěma milionům živnostníků, spolků, nadací a dalším nepodnikajícím právnickým osobám. Přes 450 tisíc z nich ji však aktivně nevyužívá. A v tom může být velká potíž. V každé druhé neotevřené datovce jsou totiž dopisy od finančního úřadu nebo exekutora, vyplývá ze statistik odesílatelů zpráv do datových schránek.
Z moci úřední informujeme, že tohle dělat nemusíte. A na datovku pečeme
Netradiční titulek věští netradiční newsletter. Ovšem postavený na reálné situaci, která víc než co jiného ukazuje, jak „úspěšně“ stát debyrokratizuje podnikatelské začátky. Tak pojďme na to.
Daně aneb To nejhorší na začátek. Máme pro vás užitečný přehled
Dnešní výběr z toho, co se nám minulý týden přihodilo na Finmagu, nebude veselý. Nebude ani inspirativní. Ouřad, ouřad, daně, práce. Vyhazov z práce. Ale stejně se vyplatí číst. Protože jsme jednoduše – užiteční.
Budíček! Finanční správa burcuje „spící“ podnikatele kvůli daním
Finanční správa ve čtvrtek rozeslala přes 30 tisíc e-mailů a SMS zpráv podnikatelům. Upozorňuje v nich „spící datovkáře“, tedy neaktivní majitele datových schránek, na povinnost podat daňové přiznání elektronicky.
O 277 tisíc méně. Loni ukončilo činnost nejvíc živnostníků od vzniku samostatného Česka
Že byl loňský rok pro firmy náročný, je už všeobecně známo. S příchodem nového roku to už jen potvrzují i tvrdá data. Nejistá ekonomická situace, růst nákladů a především zavedení povinných datových schránek znamená, že loni ubyl rekordní počet živnostníků: podnikání ukončilo téměř 277 tisíc z nich, což je nejvyšší počet od roku 1993.
Konec nechtěného obnažování. Adresy u datovek budou neveřejné, schválil Senát
Údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) už nebudou automaticky veřejné. Vyplývá to z novely zákona o elektronických úkonech, kterou dnes schválil Senát. Údaje budou nově zveřejňovány výhradně na základě individuální žádosti držitele datové schránky.
Jiří Skuhrovec: U veřejných zakázek nejde o to ušetřit, ale neudělat formální chybu
Státní instituce při hledání dodavatelů dbají především o to, aby splnili formální náležitosti. Výsledek soutěže, tedy výhodný nákup kvalitního zboží či služeb, už není tak podstatný. Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie, který se zakázkami zabývá už pět roků, o tom ví své.
Očima expertů: Jak si má Česká pošta vydělávat na živobytí?
Prodej bankovních produktů a pojistek. Prodej spotřebního zboží, vymáhání pohledávek, Poštovní lékárna… Česká pošta dostane občas sodu, že se věnuje i jinému byznysu než doručování. Nebo spíš za to, jak se mu věnuje. Pošta říká, že by byl hřích nevyužít sítě, kterou má k dispozici, a především – že se jen poštovními službami neuživí. Jak by si na sebe měla vydělávat?
