Daně aneb To nejhorší na začátek. Máme pro vás užitečný přehled

Takže k těm daním. Jasně, nikdo to nemá rád. Ale popravdě, přiznávání – i když si k němu nepřizvete odborníka – je fakt jednodušší, než bývalo. A aby to bylo ještě jednodušší, udělali jsme pro vás rozcestníček s přehledem, linky na formuláře, kalendářem a vším možným. Račte tudy: Daň z příjmů 2024.

Daň z příjmů je ale jenom jedna ze tří daní, se kterými se musí poprat každý živnostník. Další dvě jsou převlečené za pojištění – zdravotní a sociální.

Živnostníci, kteří loni platili na zdravotní a sociální pojištění minimální zálohy, v tom budou pokračovat minimálně do podání přehledů o příjmech a výdajích. Jenže ty minimální zálohy jsou od ledna vyšší. Je tedy potřeba přenastavit trvalé příkazy, případně doplatit rozdíl, pokud už peníze odešly.

U zdravotního pojištění je mezní termín osmého února. U sociálního pojištění už je po něm, to je letošní novinka, loni to vydrželo až do podání přehledu pro sociálku. Jestli jste nestačili reagovat včas, pusťte se do toho bez zbytečného odkladu; když to spravíte hned, sankce nebude bolet.

Přehled povinností a novou výši minimálních záloh pro letošní rok najdete v našich článcích:

• Zdravotní pojištění OSVČ 2024. Jak se počítá, kolik si letos připlatíte a na co dát pozor?

• Sociální pojištění OSVČ 2024. Minimální zálohy, pravidla, termíny

Nad touhle změnou v termínech člověka napadnou dvě věci. Zaprvé: jestli by neměl život jednodušší s paušální daní, kdy se jedním trvalým příkazem za rok vyřeší daň z příjmů, sociálka i zdravotní. A zadruhé: proč když se taková změna provádí, nezamyslí se někdo a datum se jednoduše nesladí? Ideálně k nějakému poslednímu dni v měsíci, protože osmička je číslo na nic, leda byste byli fandové do kulečníku.

Co yetti? Ale nic

Příbuznou otázku si klade Pavel Jégl v zamyšlení nad nucenou digitalizací živnostenského podnikání, rozdáváním datových schránek a daňovým přiznáním podávaným povinně výhradně elektronicky. Daně se samozřejmě mají digitalizovat a datovka není vynález Luciperův, ale trochu té empatie ke starým harcovníkům, co prostě nechtějí nebo neumějí žít online, se dala najít: Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?

Trochu optimismu by člověku mohl do žil vlít plán zřízení jednoho účtu pro platby daní a záloh na povinná pojištění. Jenže to by ten člověk musel vlastnit jednu slušně vyvinutou sklerózu. Ve skutečnosti ten plán vzniknul v roce 2006 – a od té doby jsme nebyli s to proměnit myšlénku takzvaného jednoho (nespravně jednotného) inkasního místa ve skutek. Zeptali jsme se v anketě: Jedno inkasní místo očima expertů. Sloučí se konečně výběr daní, zdravotního a sociálního?

Jako návnadu k otevření ankety si dovolím ocitovat z odpovědi šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josefa Jaroše: „Pro zavedení jednotného inkasního místa jsem, zatím však připomíná spíše yettiho. Od roku 2006 o něm každý mluví, ale ještě ho nikdo neviděl.“

Takže čekáme, až nějaká sázkovka vypíše kurzy, jestli se yettnotného inkasního místa dočkáme do roku 2026, kdy bude jeho idea slavit dvacet. Vsadili byste na to?

Výpovědi snadno a rychle. Ale draho

Za jedno inkasní místo oroduje i Národní ekonomická rada vlády ve svých 37 nápadech, jak nastartovat domácí hospodářství. Jedním z nich je taky nápad okopírovat z Dánska systém, kterému tam říkají flexicurity. Tamní pracovní právo prý umožňuje zaměstnavatelům velice a snadno rozdávat rychlé výpovědi – to je ta první půlka cizího slova, pracovní trh je mnohem flexibilnější než ten náš. Našim zaměstnavatelům by se určitě tahle možnost taky líbila.

Jenže to slovo má ještě druhou půlku, ve které se schovává slovo security, tedy bezpečí. Míněno bezpečí a ochrana těch vyhozených zaměstnanců. Těm stát poskytuje dlouhodobé vysoké podpory, pomáhá jim s rekvalifikací a kvalifikovaně radí s výběrem povolání. A na to tady fakt nejsme zařízení, nemáme na to peníze ani zaplacené lidi. Takže buď budeme flexi, bez security, nebo budeme muset ty peníze někde sehnat. A kdo je asi zaplatí jiný než firmy?

Srozumitelně a s čísly vám to poví Marek Hudema: A dost, letíš! Snadný vyhazov trhu pomůže, ale těžce za něj zaplatíme.

Na začátku jsme měli to nejhorší. Marně ale přemýšlím, co by mělo být za uplynulý týden na konci. Jakože to nejlepší. Máte tipy? Ale když není nic nejlepšího dneska, vždycky můžeme aspoň vzpomínat na doby, kdy jsme to světu nandávali. Nebo jsme si to mysleli. Nebo to tak, optikou pokaženou nostalgií, myslíme dneska.

Ve kvízu jsme se takhle ohlíželi za firmami a značkami, které kdysi bývaly slavné (a některé pořád jsou). Dáte aspoň sedmdesát procent? Víte, odkud jsou slavné české firmy a značky? Veliký retro kvíz.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Neházejme to na Brusel, snížit byrokracii můžeme i sami

• Bitcoin, Čína a daně aneb Jak přežít nejistou dobu? S kontextem v kapse to půjde líp

• Vyšší daně, inflace i málo lidí a peněz. Firmy věští další nelehký rok

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag