Sociální pojištění OSVČ 2024. Na vyšší zálohy máte čas už jen pár dní

Nový rok přináší podnikatelům vždy řadu starostí. Pro letošek to platí dvojnásob, v minulém roce nám vláda a zákonodárci nachystali řadu změn, většina z nich patří do takzvaného konsolidačního balíčku. Shrnuli jsme je velkém přehledu změn pro podnikatele. Obecně jsme se věnovali i letošním změnám ve zdravotním a sociálním pojištění. Postupně je ale ještě připomínáme a rozepisujeme a hlavně: upozorňujeme na hořící termíny. Dnes se budeme věnovat sociálnímu pojištění, zejména pro ty, co platí nejnižší možné zálohy, a tady najdete základní info o pojištění zdravotním.

Nic z níž řečeného se samozřejmě netýká podnikatelů, kteří si zvolili paušální daň, pro ně jsou pravidla jinačí: Paušální daň. Komu se vyplatí. Kalkulačka paušální daně.

Jak se zvyšují minimální zálohy na sociální pojištění?

Jedna velká novinka letos platí pro početnou skupinu živnostníků, kteří platí jen minimální zálohy na sociální (důchodové) pojištění. Nebo přesněji novinky dvě.

Jedna je v tom, že minimální zálohy jsou zase vyšší. Tedy výrazně vyšší: zvedají se každý rok, s tím, jak roste průměrná mzda. Jenže letos se mění i minimální vyměřovací základ, ze kterého se počítají. Doteď byl vyměřovací základ 25 procent průměrné mzdy (ne skutečné průměrné mzdy, tuhle stanoví na rok dopředu vláda ve svém nařízení). Letos se zvedá o pět procentních bodů na 30 procent. A stejným tempem poroste až do roku 2026, kdy dosáhne 40 procent průměrné mzdy. Je na co se „těšit“.

Pro lidi, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, se vyměřovací základ zvedá taky. Býval 10 procent průměrné mzdy, od letoška je 11 procent.

Průměrná mzda pro letošní rok je stanovená na 43 967 korun. Minimální měsíční zálohy na sociální pojištění jsou nově 3 852 korun (zvýšení o 908 korun) pro ty, kteří mají podnikání jako hlavní činnost. 

Pro ty, kterým je podnikání činností vedlejší, je měsíční záloha 1 413 korun (o 235 korun víc).  

Pozor: Zvýšení se týká i živnostníků, kteří platí vyšší pojistné než minimální. Zatím se jim počítalo z vyměřovacího základu ve výši 50 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji, od letoška je to 55 procent.

Nové minimální zálohy na sociální pojištění zaplaťte už za leden

Druhá novinka se týká toho, kdy je potřeba minimální zálohy zvýšit. Zatímco u zdravotního pojištění platilo už dřív, že minimální zálohy se zvyšují od ledna, u sociálního pojištění si živnostník vždycky mohl ještě pár měsíců počkat a nové zálohy nastavit až po vyplnění přehledu o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení. Tyhle měsíce k dobru už ale letos nemáme. Stejně jako u zdravotního pojištění musíme nové minimální zálohy platit už za leden. 

Splatnost záloh na sociální pojištění je vždycky k poslednímu dni v měsíci, za který se má záloha zaplatit. Jinými slovy: záloha za leden je splatná do středy 31. ledna. Za splacenou se záloha má k datu, ke kterému dorazí na účet sociálky, ne k datu odeslání peněz. Pokud jste si tedy ještě nenastavili nové minimální zálohy, je nejvyšší čas to udělat. Pokud už platba odešla, doplaťte prostě rozdíl (tedy 908 korun při hlavní činnosti, 235 korun při vedlejší).

Pokud platíte vyšší než minimální zálohy, počkejte si, co vám vyjde z daňového přiznání a přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Nové zálohy si nastavte až potom. 

Kdo platí a neplatí minimální zálohy na sociální pojištění?

Sociální pojištění ve vypočtené výši platí podnikatel, pokud je jeho vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ. Vysvětlíme. Ale z praktických důvodů si rozdělíme podnikatele na ty, co mají podnikání jako činnost hlavní a vedlejší. A na nováčky, kteří s podnikáním začínají (nebo aspoň dvacet roků nepodnikali).

Hlavní činnost

Vyměřovací základ se stanovuje z hrubého zisku za rok, tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Výdaje můžou být skutečné, pokud si vedete jejich evidenci, nebo paušální: jak se rozhodnete při podávání daňového přiznání. Vyměřovací základ OSVČ je od letoška 55 procent hrubého zisku (loni byl 50 procent). Tenhle vyměřovací základ se porovnává s minimálním vyměřovacím základem. Ten je pro letošek stanovený na 13 191 korun měsíčně, tedy na 158 292 korun za rok (30 procent průměrné mzdy).

Pokud máme vyměřovací základ vyšší než ten minimální, budou se nám zálohy na povinná pojištění počítat z něj. Pokud je nižší, platíme minimální zálohy vypočtené z minimálního vyměřovacího základu. Pokud jsme nepodnikali celý rok, počítáme si vyměřovací základ jen z odpracovaných měsíců.

Vedlejší činnost 

Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši. A to jen tehdy, pokud jeho příjmy překročí rozhodnou částku, která zakládá povinnost účastnit se důchodového pojištění. Pro letošní rok je stanovená na 105 520 korun.

Minimální vyměřovací základ je u vedlejší činnosti podstatně nižší než u hlavní. Odpovídá 11 procentům průměrné mzdy (při hlavní činnosti je to 30 procent). Pro rok 2024 je minimální vyměřovací základ pro OSVČ s vedlejší činnosti 4 837 korun měsíčně, tedy 58 044 korun za rok. Kdo nepodnikal celých dvanáct měsíců, násobí opět měsíční vyměřovací základ jen počtem měsíců, kdy se podnikání věnoval. 

Nováčci

Ten, kdo se letos přihlásí k hlavní samostatné výdělečné činnosti a dvacet let před tím ji nevykonával, má vlastní vyměřovací základ. Ten je stanovený jako čtvrtina průměrné mzdy (10 992 korun). Měsíční záloha pak vychází na 3 210 korun. Takhle nízký vyměřovací základ bude mít letos a ještě další dva roky, pokud bude dál podnikat a bude mít podnikání jako hlavní výdělečnou činnost.

Kdy přijde přehled o zaplacených zálohách na sociální pojištění?

Nepřijde. Sociálka už státní podnik Česká pošta hromadným rozesíláním vyúčtování nepodporuje. Prakticky všichni máme povinné datovky, k dispozici jsou i jiné identity občana (například nejrozšířenější bankovní identita) – a s nimi se každý může přihlásit na ePortál ČSSZ a stáhnout si přehled, podívat se na svoje konto, zjistit případné nedoplatky a rychle zaplatit. Sociální správa k tomu nabízí i vygenerování QR kódu pro jednoduchou a rychlou platbu telefonem. 

Mimochodem – když už tam budete, můžete se podívat také na Informativní důchodovou aplikaci. Tam můžete získat hrubou nebo i jemnější (podle toho, jak daleko nebo blízko máte k důchodovému věku) představu o tom, jaký důchod vám jednou z minimálních záloh můžou vyměřit.

Jak se platí sociální pojištění OSVČ?

Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit každý podnikatel, tedy všichni živnostníci i další OSVČ. Pokud podnikatel platí daň z příjmů v paušálním režimu, sociální i zdravotní pojištění odvádí v jediné platbě na účet finanční správy. Počet takových podnikatelů sice roste, letos už jich bude kolem 125 tisíc, většina podnikatelů ale podává klasické daňové přiznání. A pak platí daně finanční správě, zálohy na zdravotní pojištění zdravotní pojišťovně a zálohy na sociální pojištění správě sociálního zabezpečení, které taky do měsíce po podání daňového přiznání musí poslat přehled o příjmech a výdajích za minulý rok. 

Pojistné se hradí na účet správy sociálního zabezpečení, kam člověk územně spadá. Každá okresní (v praže Pražská a v Brně Městská) správa sociálního zabezpečení má svoje číslo účtu. Platbu je potřeba označit i přiděleným osmimístným variabilním symbolem, který podnikatel dostává, když správě sociálního zabezpečení podává oznámení, že začíná podnikat. Pokud se člověk stěhuje do působnosti jiné okresní správy sociálního zabezpečení, dostane nové číslo.

Pojistné je splatné vždy do konce měsíce, na který je určeno. Počítá se den, kdy skutečně dorazí na účet sociální správy, hodí se proto mít rezervu.

V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění doplatí podnikatel teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled musí odevzdat správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.

Promo

Přiznáváte se? Využijte chytré formuláře, které vás při vyplňování samy povedou. Nebo si rovnou domluvte spolehlivého poradce:

• Formulář přiznání k dani z nemovitých věcí
• Formulář přiznání k dani z příjmů

Co po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ?

Na sociální pojištění platíme zálohy. V přehledu o příjmech a výdajích nám pak vyjde, kolik jsme měli zaplatit skutečně. Pokud se nám dařilo a měli jsme vyšší zisky, budeme muset pojištění doplatit. Ovšem pokud se nám loni nedařilo tak jako předminulý rok, ze kterého jsme měli zálohy vypočítané, jako cenu útěchy obdržíme přeplatek na pojistném.

Nemocenské pojištění OSVČ a kalkulačka nemocenského pro podnikatele

Za zaměstnance odvádí nemocenské pojištění povinně zaměstnavatel a je součástí pojištění sociálního. Pro živnostníky a další podnikatele je nemocenské pojištění dobrovolné. 

Za účast na nemocenském pojištění můžou OSVČ dostat dávky nemocenské při pracovní neschopnosti, která trvá aspoň dva týdny, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné. Na obyčejné ošetřovné, když třeba musí zůstat doma s nemocným školákem, ale na rozdíl od zaměstnanců nárok nemají.

Pokud se pro dobrovolné nemocenské pojištění rozhodneme, měli bychom platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který je v roce 2024 stanovený na 8 000 korun. Vyměřovací základ je tak sice stejný jako loni, jenže zatímco loni se z něj platilo minimálně 2,1 procenta, letos je to nově 2,7 procenta. Minimální platba je tedy 216 korun (o 48 korun víc než loni). 

Pokud tedy platíte minimální nemocenské, i tady si změňte trvalé příkazy. Splatnost je stejná jako u sociálního pojištění, tedy do konce měsíce. Platí se opět na účet správy sociálního zabezpečení. 

Výši plateb na nemocenské pojištění si můžete zvolit, jsou ale omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.

Jestli se vám nemocenské pojištění pro OSVČ vyplatí, napoví naše kalkulačka. Speciální případ je, pokud plánujete rodičovství, pak vyzkoušejte kalkulátor mateřské pro OSVČ (a nezapomeňte, že se může vyplatit, aby na ni šel tatínek, pokud vydělává hodně.)

Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

• Nemocenské pojištění OSVČ. Kalkulačka, kdy se vyplatí, podmínky

• Připravte se, minimální zálohy OSVČ vzrostou. Kolik si připlatíte a jak to ovlivní paušální daň?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag