Konsolidační balíček

Na program poslední schůze končící vlády byl zařazen i návrh skupiny poslanců ze stran, které formují vládu novou. Návrh na zásadní snížení růstu minimálních odvodů na sociální pojištění (a v návaznosti paušální daně v prvním pásmu). Odvody by pak nerostly o devět stovek, ale jen o dvě. Vláda návrh odmítla. Jak to bude dál?

Nově sestavovaná vládní koalice poslala do Sněmovny novelu zákona, která zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro výpočet minimálních záloh na sociální pojištění. Měsíčně by podnikatelé měli v roce 2026 platit oproti původnímu plánu Fialovy vlády o 715 korun míň. Zákon se ale nepodaří přijmout včas. Jaké je řešení?

Odvody OSVČ v roce 2026 se možná změní méně výrazně, než měla v plánu končící Fialova vláda. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů slibuje zastavit dosavadní nárůst vyměřovacího základu z 35 na 40 procent. Neznamená to ale, že odvody neporostou. Kolik tedy podnikatelé a živnostníci na minimálních zálohách v roce 2026 zaplatí? Spočítali jsme možné scénáře.

Česko míří tam, kam Slovensko. Do průšvihu. Předvolební sondy i programy stran přitom nedávají dobré vyhlídky na to, že se mu vyhne. Pro Česko, a české podnikatele zvlášť, může Ficovo Slovensko sloužit jako varování, kam může vést populistická politika.

Vláda schválila výši minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění pro rok 2026. Podnikatelé s minimálními zálohami zaplatí měsíčně zase o tisícovku víc. Za rok na povinných pojištěních odvedou státu přes 108 tisíc korun. Mění se i výše paušální daně v prvním pásmu.

Firmy v Česku odvedly v roce 2024 na dani z příjmů právnických osob celkem 251 miliard korun, což je o 14,2 miliardy více než v předchozím roce. Vyplývá to z každoročního daňového žebříčku, který zveřejnila Finanční správa. Kdo odvedl nejvíc?

Vláda Petra Fialy se s podnikateli nemazlí. Byť firmy teprve nedávno zatížila vyšší daní a živnostníkům vyměřila vyšší odvody, už na příští měsíce jim nachystala další nakládačku.

Paušální daň v roce 2025 v prvním pásmu vzroste, OSVČ v paušálním režimu si dokonce připlatí víc než v případě běžné daňové evidence. Přesto se najdou tací, pro které má paušální daň smysl. Rozhodnout se ale musí do 10. ledna, pak už mají utrum. A platí to i pro případ, že „jen“ potřebují změnit pásmo paušální daně. Doslova na poslední chvíli proto připomínáme vše podstatné.

Česká vláda ztratila kompas a na cestě od dotační k tržní ekonomice bloudí. Mnohdy dokonce míří opačným směrem, než avizovala. Zvyšuje daně a potom je kompenzuje vyššími dotacemi.

Druhé místo v letošní anketě Absurdita roku vyhrála nulová daň na takzvané tiché víno. Není divu, že právě tahle věc podnikatele štve. Jak to, že někdo musí platit daně, ale jiný ne? A vypadá to, že se na tom nic jen tak nezmění.

Pokud platíte na sociální pojištění jen minimální zálohy, nečekejte s jejich zvýšením až po podání daňového přiznání a přehledu pro správu sociálního zabezpečení. Letos je potřeba zálohy navýšit už v lednu. Výjimku mají začínající podnikatelé, pro které platí v prvních třech letech podnikání jiné sazby.

Vyšší zdanění právnických osob, rozsáhlé změny v DPH či omezená uznatelnost odpočtového auta. Daňové a legislativní změny roku 2024 přináší povětšinou vládní konsolidační balíček. Co všechno se nás hrne a jak moc se v tom vyznáte? Otestujte se v našem kvízu.

Bilancovat uplynulý rok není snadné, protože doteď vlastně ani nevíme, jak na tom ve skutečnosti jsme. Můžeme snad jen říct, že boj s inflací máme za sebou. A řadu regulatorních a daňových změn naopak před sebou. A vláda? Ta už by měla otočit list a místo daní začít řešit škrty ve výdajích.

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění od 1. ledna vzrostou výrazněji, než bylo dosud zvykem. Kromě růstu odrážející vyšší průměrnou mzdu se o to postarají změny schválené v rámci vládního konsolidačního balíčku. Kolik přesně si tedy jako OSVČ od ledna připlatíte? Od kdy je třeba platit vyšší minimální zálohy na sociální pojištění? A co paušální daň? Poradíme.

Končící rok byl pro Česko neúspěšný. Nebo jinak: ekonomicky to nestálo za moc. Alespoň podle některých srovnání. A výhled na příští rok je přinejmenším chmurný. Jenže vždycky se najdou i dobré zprávy a dokonce i ty výhledy do budoucna mohou být optimistické. Pojďme se na ně podívat a doufejme, že se vyplní.

Vláda Petra Fialy si konsolidačním balíčkem koupila čas. Jednou však vyprší, varuje Národní rozpočtová rada. Bude pak kabinet schopný podniknout další potřebné kroky?

Vláda podle nedávného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Je mezi nimi i slibovaná valorizace základní daňové slevy na poplatníka. Jinak řečeno, vlivem inflace budeme všichni reálně platit vyšší daně i tam, kde se nominálně nezvýší. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

Daň z příjmu právnických osob se počínaje příjmy za rok 2024 zvýší z 19 na 21 procent. Vláda tuto vyšší zátěž pro firmy obhajuje kromě jiného tím, že jim stát během covidu vydatně pomáhal. Měly by firmy tímto způsobem skutečně část pomoci „vrátit“? Nebudou kvůli tomu spíš Česko opouštět?

Vláda protlačila Sněmovnou konsolidační balíček, který v mnohém mění i podmínky pro české podnikatele. I když se pár drobností od května, kdy ozdravný balíček vláda představila, změnilo, to hlavní zůstává: zvýšit se má zdanění firem i odvody OSVČ. Změn z pohledu ponikatelů je ovšem mnohem víc. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.