Články na téma: schodek státního rozpočtu

Bilancovat uplynulý rok není snadné, protože doteď vlastně ani nevíme, jak na tom ve skutečnosti jsme. Můžeme snad jen říct, že boj s inflací máme za sebou. A řadu regulatorních a daňových změn naopak před sebou. A vláda? Ta už by měla otočit list a místo daní začít řešit škrty ve výdajích.

Dennodenně slýcháme od ekonomů varování, že je tempo zadlužování státu neudržitelné a pomalu se blíží nechvalně proslulé „řecké cestě“. Pojďme se proto podívat na protipól k této diskuzi a možná obecněji k myšlenkám hlavního ekonomického proudu. Vysvětlíme si totiž, proč není vyrovnaný státní rozpočet nutně smysluplným cílem hospodářské politiky. A proč může být i deficit vítaný.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura?

Vyšší daně pro byznys – kdo tohle na startu Fialovy vlády očekával? Občanskými demokraty vedená koalice navrhuje to, co se v této zemi naposledy snažili prosadit sociální demokraté.

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Státní finance jsou na tom mizerně. Tak mizerně, že jinak než „tupými škrty“ se jejich rozval sotva odvrátí. Vláda by s nimi neměla otálet. Čím déle bude trvat, než se k nim odhodlá, tím budou „tupější“.

Češi chtějí úspornější stát, ukazuje sonda Kantaru. Vláda ho chce taky. Ujišťuje o tom ve svém programu. Tak proč ho, k čertu, ještě nemáme? Protože zbývá rozhodnout, kdo si utáhne opasek.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru, ukazují aktuální data ministerstva financí.

Česko se dál rychle zadlužuje. Podle posledního návrhu vládní koalice by se měl schodek státního rozpočtu vyšplhat už na 375 miliard korun, do většího minusu oproti původním plánům se má propadnout i v následujících letech. Někteří ekonomové už varují, že Česko je na cestě napodobit „řecký scénář“. Co dělat, abychom ho odvrátili? Zeptali jsme se expertů.

O rozpočtové politice státu rozhoduje vláda a parlament. Z nedávné historie bychom si však mohli pamatovat, že to může být jinak a že hlavní slovo v ní mohou mít věřitelé. Řecko je varovným vykřičníkem.

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok ve výši 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhnul vládě, která ho nakonec také schválila. Co je ale horší, to jsou vyhlídky na další roky.

Státní dluh vyskočil o dalších 250 miliard a blíží se třem bilionům korun. V posledních třech letech se zvedl o 1,1 bilionu, což je český rychlostní rekord. Dá se z dluhů vůbec vyjít a jsou tak nebezpečné, jak se všem zdá?

Chvíli to trvalo, ale nakonec na to ve vládě přišli: státní rozpočet nelze v současné turbulentní době dát dohromady bez dodatečných daňových příjmů. Rigidní pravicová ideologie nízkých daní se možná na chvíli zlomí v oblasti podnikových odvodů ze zisku; daně fyzických osob, vzdor velmi nízké progresi, zůstanou dál nedotknutelné.

Schodek státního rozpočtu už letos překonal sto miliard korun a deficit míří k mnohem vyšším hodnotám, než si vláda Petra Fialy předsevzala. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s ale české veřejné finance ukrajinskou válku přesto zvládnou.

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

Rozpočet, který ve středu schválila vláda premiéra Petra Fialy, je sice ukázkou splněného předvolebního slibu, ale také nedostatečné míry pragmatismu. Rychlost škrtů nutně rozčaruje početnou část veřejnosti a může tak notně pomoci Andreji Babišovi v cestě na Hrad.

Dáme státní finance do pořádku bez toho, abyste to pocítili a abychom zvyšovali daně. Dá se takovému ujištění věřit?

Připoutejte se, daň z demokracie raketově roste a s politikou nízkých daní a vysokých sociálních výdajů brzy narazíme. Rozpočet na příští rok tento okamžik významně přibližuje.

Už jste četli Sbírku volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to ani bolet? Tak se podívejte do programů, které strany nabízejí před říjnovými volbami.

Korona-nekorona, tato vláda se rozhodla dělat dluhy. Jedno, zda je krize, anebo ekonomika šlape. V rozpočtu na příští rok utrácí velké peníze a šetří drobné.