Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak zastavit zadlužování Česka? Schodek rozpočtu očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
5. 5. 2023
 15 339

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Jak zastavit zadlužování Česka? Schodek rozpočtu očima expertů
Česko má na letošek naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Podaří se ho dodržet? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Podle schváleného rozpočtu by měl stát v roce 2023 hospodařit s příjmy ve výši 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu. Schodek státního rozpočtu by tak měl činit 295 miliard korun. Pro srovnání: v loňském roce skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Na tom, že se takto naplánovaný deficit vládě nepodaří dodržet, se koncem dubna v pořadu České televize Otázky Václava Moravce vzácně shodli bývalí ministři financí Miroslav Kalousek a Alena Schillerová. Oba očekávají, že schodek překoná hranici 300 miliard korun. V tom s nimi souhlasí i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

„Kdybych byl na místě ministra financí, tak dělám velmi ostré škrty, zavazuji provozní výdaje v jednotlivých kapitolách, aby se neutratilo vše, co se plánovalo, že se utratí,“ nabízí částečné řešení Kalousek, který šéfoval financím ve vládě Petra Nečase.

Vývoj státního rozpočtu

O stále zrychlujícím zadlužování Česka svědčí i nejnovější čísla; v dubnu státní rozpočet skončil ve schodku 200 miliard korun, ve srovnání s loňským dubnem dvojnásobným. I když ministerstvo financí upozorňuje na to, že počátek roku je zkreslen specifiky loňského rozpočtového provizoria doprovázených nižším předfinancováním, je to ohromné číslo.

Výrazný meziroční nárůst deficitu rozpočtu každopádně způsobilo několik faktorů, mezi nimi například stále rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií nebo státní investice. Propsala se do něj i obsluha státního dluhu.

„Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ okomentoval dubnová čísla ministr financí Zbyněk Stanjura.

Zároveň ale dodal, že nejpozději od poloviny letošního roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. V průběhu května by pak vláda měla představit takzvaný konsolidační baliček, který by měl snížit strukturální deficit státního rozpočtu o minimálně 70 miliard korun.

Otázkou zůstává, jestli se stav veřejných financí ještě letos zlepší natolik, aby se vládě podařilo dodržet naplánovaný rozpočet. Experti tak od nás dostali tři dotazy:

Je reálné dostát plánovanému schodku rozpočtu ve výši 295 miliard korun? Pokud ne, jak velký deficit letos očekáváte? A vidíte nějaký zjevný prostor, jak zadlužení státu snížit?

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Souhlasíte s názorem?

-
-233
+

Hospodaření státu se letos prozatím nevyvíjelo příznivě zejména kvůli víc než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc občanům s energiemi, splátkám úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu.

Z dosavadního vývoje plnění státního rozpočtu ale není možné činit jednoznačné závěry, neboť celá řada oblastí v čele s regionálním školstvím, sociálními službami či vědou a výzkumem je ve srovnání s loňským provizoriem výrazně předfinancována. Ve druhé polovině roku proto očekáváme zlepšení hospodaření, kdy rozpočtu pomohou mimojiné dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ, příjmy z evropských strukturálních a investičních fondů včetně Národního plánu obnovy či příjmy z daně z neočekávaných zisků splatné v září a v prosinci letošního roku. A samozřejmě ministerstvo financí a potažmo vláda má nástroje, kterými může i v průběhu rozpočtového roku korigovat vývoj hospodaření směrem k udržení rozpočtovaného schodku.

V průběhu května navíc jako vláda představíme komplexní balíček konsolidačních opatření, která mají od 1. ledna 2024 snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 1 % HDP, což odpovídá zhruba 70 miliardám korun. Já se dlouhodobě netajím tím, že by to měly být z větší části úspory na výdajové straně, což doporučují také ekonomičtí experti. Jedním z hlavních směrů hledání úspor je pro mě oblast národních neinvestičních dotací podnikatelům, které dlouhodobě považuji za nástroj vesměs pokřivující trh ve prospěch velkých firem. Ostatně v podobném duchu hovořila také výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. V dalších letech by podle mého měla konsolidace v podobném tempu pokračovat tak, abychom v blízké době znovu směřovali ke strukturálně vyrovnaným veřejným financím.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Souhlasíte s názorem?

-
-1
+

Rozpočty Fialovy vlády jsou podvodem desetiletí. Jen v tom letošním se zapomnělo na patnáct miliard korun na mimořádnou valorizaci důchodů. Dále v něm chybí třicet miliard na naplánované dopravní investice, takže si má Státní fond dopravní infrastruktury vzít nevýhodný úvěr, který nebude vidět v deficitu státního rozpočtu. Rozpočet naopak počítá s padesáti miliardami z modernizačního fondu, jehož čerpání není legislativně připraveno. Jasně na to upozorňuje Národní rozpočtová rada a problém připustil už i předseda rozpočtového výboru ze STAN.

A nejnověji, pod tíhou oponentury Výboru pro rozpočtové prognózy, muselo ministerstvo financí přiznat, že kvůli špatně nastavené windfall tax nevybere šedesát z plánovaných sto miliard. K tomu je potřeba přičíst 7,5 miliardy, které si Zbyněk Stanjura bere od zdravotních pojišťoven, protože snížením plateb za státní pojištěnce poslal zdravotní systém do červených čísel. A to všechno jen proto, aby se vládní PR oddělení mohlo ohánět pohádkami o fiktivních úsporách a snižování deficitu.

K smíchu to ale není. Za tenhle šlendrián už zaplatili důchodci a postupně za něj zaplatíme všichni. A to, že Zákon o státním rozpočtu České republiky je cárem papíru, samozřejmě neuniká pozornosti ani našich věřitelů, ani ratingových agentur.

Deficit státního rozpočtu tedy bude nepochybně překročen o desítky miliard. Velmi znepokojující je navíc pokulhávající výběr daní, pomalé čerpání evropských peněz, absence realistického plánu provozních úspor a absence jakékoliv pozitivní hospodářské strategie. Přesně tyto oblasti jsou zároveň klíčem k postupnému zlepšení stavu našich veřejných financí. Za vhodné tempo konsolidace považuji 0,5 procentního bodu HDP ročně, protože cesta k vyrovnaným rozpočtům nevede přes zadušení hospodářství. A to nikde na světě.

Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

ekonom, Metropolitní univerzita Praha, člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-
+85
+

Nejenže se pod 300 miliard nevejdeme, ale visí nad námi obří nejistota, že by to klidně mohlo být i o 200 miliard víc. Je tu s námi totiž neodmyslitelné riziko, že vysoké úrokové sazby probublají v problémy firem, zamrznutí úvěrů či výrazně vyšší nezaměstnanost. Nikdo si nepřeje, aby se to stalo, a stát se to nemusí, ale za posledních patnáct let nebylo riziko větších ekonomických otřesů vyšší.

Jen pro představu, recese nás v roce 2009 stála v dnešních cenách zhruba 200 miliard. Snad se nestane nic tak děsivého, ale i polovina z toho je výrazný zásah do rozpočtu. Přidejme k tomu riziko studené zimy a pokračující války, pomaleji klesající inflace či dnes už téměř zapomenutého koronaviru a v součtu by letošní schodek mohl být klidně dvojnásobný. I když bude ale vše optimistické, pod 300 miliard se nejspíš nedostaneme.

Mnohem důležitější než schodek stojící na celé řadě jednorázových výdajů a příjmů, je ale náš strukturální problém. Vysoký schodek v mimořádně špatné době bychom snad vládě mohli ještě odpustit, ale že si musíme půjčovat i na běžné výdaje státu, to už je skutečný problém. Vláda slíbila, že najde na běžných příjmech a zejména běžných výdajích alespoň 70 miliard, tak uvidíme.

Vít Hradil

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-
+58
+

Udržet deficit pod 300 miliardami bude obtížné, ovšem stále bych tuto možnost zcela nevylučoval. I kdyby ale schodek nakonec „uletěl“ například o 40 miliard, nejedná se o takovou tragédii. Stát v rozpočtu operuje přibližně s dvěma biliony a nepřesnost na úrovni pár desítek by tak znamenala chybu v rozsahu zhruba dvou procent. Tedy podobně, jako kdyby se dovolená, na kterou jsme měli rozpočet dvacet tisíc, nečekaně prodražila o čtyři stovky. Skutečnou tragédií je spíše samotný záměr, tedy plánování deficitů ve stovkách miliard, které trvá nepřetržitě od roku 2020.

Nenechme si namluvit, že se jedná o důsledek soustavy „krizí“, od pandemické po válečnou. Tyto události z drtivé většiny sloužily pouze jako záminky pro dolování politických bodů rozhazováním veřejných peněz na všechny strany. Nakonec se stalo to, před čím mnozí varovali – společnost si na tento stav zvykla. Zatímco dřív bylo dobrým zvykem, že pokud se útraty vlády utrhly ze řetězu, opozice vyzývala k šetření, dnešní opozice, a s ní i další zájmové skupiny, útočí z opačného směru – vláda by podle nich měla „pomáhat“ (čti: utrácet) stále víc.

Technicky vyrovnání rozpočtu není složitý úkol a expertních návrhů existuje přehršel, politicky se ale stává nerealizovatelným. Vyžadovalo by buďto premiéra-sebevraha, který na sebe dobrovolně stáhne hněv republiky, nebo náraz na limit ochoty finančních trhů nám dále půjčovat. Pro všechny zúčastněné by bylo lepší zavčasu nalézt ochotného sebevraha. Tedy pro všechny kromě něj.

Vladimír Pikora

Vladimír Pikora

hlavní ekonom CFG

Souhlasíte s názorem?

-
+79
+

Odhadnout deficit rozpočtu je dnes velmi těžké. Ukazuje se, že rozpočet byl připraven dost neprofesionálně a mnoho věcí tam chybělo, nebo byly špatně odhadnuty.

Jedná se zejména o valorizace důchodů a odhad inkasa z windfall tax a daně z nadměrných zisků, což už je sám o sobě směšný název daně. Místo sto miliard korun vybere vláda nejspíš jen čtyřicet miliard. Ty sice zase ušetří jinde, ale takto by se neměl stavět rozpočet.

Vláda navíc hodlá představit ještě nějaký záchranný balíček, takže uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že už nyní je jisté, že deficit bude o desítky miliard hlubší, než bylo naplánováno. Očekávám proto, že na konci roku bude deficit někde v rozmezí 330 až 350 miliard korun, 295 miliard je nereálných.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+102
+

S ohledem na historický vývoj je krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo stlačit schodek pod 300 miliard. Výrazně vyšší je pravděpodobnost, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard, v extrémnějším případě dokonce v pásmu 350 až 400 miliard. Pokud vláda letos nedokáže hospodařit se schodkem, jak si jej vytyčila, bude to zlý signál i do příštích let. Volby totiž budou blíž a blíž, čímž zesílí odpor vlády k opravdu razantním škrtům a dalším nepopulárním opatřením. Letos příležitost existuje. Tak snad si ji kabinet nenechá vzít.

Kdo má podle vás nejlepší názor?

Počet státních zaměstnanců se přitom letos oproti loňsku zvýšil o víc než deset tisíc a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je navíc ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 lidí, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně. Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.

Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 (tedy o zhruba 60 tisíc lidí) by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet o víc než padesát miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Výrazně by přispěla k ozdravení veřejných financí. Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které nově navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co zmíněná potenciální redukce počtu státních zaměstnanců.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
29
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketaočima expertůschodek státního rozpočtustátní rozpočetveřejné financevláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo