Články na téma: úrokové sazby

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Dotované hypotéky hýbou developerským světem. Měli bychom zbystřit? Nebo snad pomalu začít vypovídat nájemní smlouvu? Nebo je to jen hra, jak oživit zájem o nové stavby? A potřebujeme jich vůbec tolik? Dnešní Finmag newsletter se právě nad těmito otázkami zamyslí.

Výnosy z nemovitostí v prvním pololetí letošního roku klesly. Proč tomu tak je a je snad důvod k úprku? V pravidelné anketě Očima expertů jsme se ptali portfolio manažerů i nezávislých analytiků.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Kam zainvestovat, když váš apetit neuspokojí podílové fondy, burzovní indexy a jiné méně rizikové investice? Jedna z nejzajímavějších příležitostí může z pohledu rizika a potenciálního výnosu stále ležet v amerických státních dluhopisech.

V důsledku rostoucí inflace i úrokových sazeb se do popředí zájmu Čechů opět dostaly spořicí účty. Jejich úročení se odvíjí od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která od června 2021 vzrostla z 0,25 % na současných 7 %. Tento trend se však může v příštích čtvrtletích změnit, zejména pokud se potvrdí předpoklady o klesající inflaci.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Nejdřív covid a přerušené dodavatelské řetězce. Pak válka na Ukrajině, která zvýšila inflaci a rozšířila celosvětovou nejistotu. Turbulentní vývoj dal malým a středním firmám zabrat. „Firmy čelí obrovské nejistotě, zároveň je to ale příležitost,“ říká Milan Cerman, předseda představenstva společnosti Akcenta.

Ať už jde o lesy, víno, nebo třeba startupy či pohledávky, alternativní investice jsou v Česku na vzestupu. Zajímavé jsou pro ty, kteří mají čas a hledají dlouhodobější uložení peněz, vysvětluje ve Finmag podcastu Michal Král, manažer společnosti Conseq. Naopak u Čechů oblíbených investic do nemovitostí nabádá kvůli aktuální situaci na trhu k obezřetnosti.

Na nový třípokojový byt v Praze dnes rodina potřebuje příjmy vyšší než 120 tisíc měsíčně. Vzhledem k průměrné mzdě je to jen těžko dosažitelná meta. Dostupnost bydlení se tak opět prohlubuje a Česko se dostává na chvost světových žebříčků. Zlepší se to vůbec někdy? A má smysl s koupí čekat?

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Obavy českých domácností ze zdražování se posouvají na vedlejší kolej. Největším strašákem je teď růst nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku klesá už pátý měsíc v řadě.

Po dlouhých měsících růstu úrokové sazby hypoték mírně – spíš symbolicky – klesly, stále jsou však ve srovnání s loňským rokem dvojnásobné. Vrátí se ještě někdy na dřívější hodnotu, nebo si máme zvykat na novou normu? A vyplatí se tedy s nákupem nemovitosti ještě počkat?

Jan Sýkora ušel dlouhou cestu – od medvědů na Konopišti až k medvědím trhům. Nachodí desítky kilometrů, kdy přemýšlí o tom, kam kráčí Wood & Company i celé Česko. Jestli to chcete vědět, čtěte dál. Anebo mu zkuste stačit.

Po deseti letech dává zase smysl investovat do českých dluhopisových fondů. Jejich výnosový potenciál pro příští dva až tři roky je kolem pěti až deseti procent ročně. Co za tím stojí?

Bankovní rada České národní banky (ČNB), kterou dnes naposledy vedl Jiří Rusnok, zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Obchodníci ale čekali, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě víc.

Cena jednoho bitcoinu se propadla už o víc než milion korun, jako nikdy v historii. Je to jeho konec?