Články na téma: Česká národní banka

Na začátku roku se čekalo, že sazby hypoték budou klesat. A zatím nic. Pak se říkalo, že hypoteční sazby půjdou dolů od září. Zatím nic. Zlevní hypotéky aspoň do konce roku? A jak to bude s úroky hypoték dál? Vyplatí se chvilku si na nižší čísla počkat? Ptáme se expertů na nemovitosti a realitní trh.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,25 %, tedy podle očekávání trhu. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Stejným tempem by podle ekonomů měly sazby klesat i do konce roku.

Srpnový růst cen překonal odhady České národní banky (ČNB) i očekávání trhu. Ekonomové v tom ale nevidí začátek nového velkého zdražování. A ani signál pro Českou národní banku, aby přestala snižovat základní úrokové sazby, na které jsou navázané i ceny úvěrů.

Spotřebitelské ceny v průběhu července oproti předchozímu měsíci narostly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,2 procenta. Výsledek převýšil odhad trhu i České národní banky ve výši dvou procent. Inflační statistiku táhl nahoru zejména oddíl rekreace.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,5 %, která je tak nejníž od března roku 2022. Snižování úrokových sazeb však zpomaluje, podle ekonomů se rada ČNB obává příliš slabé koruny.

„Do výkonu české ekonomiky v letošním druhém kvartále nebyly vkládány velké naděje, přesto dokázal zklamat.“ Tak komentuje čísla, která dnes zveřejnil Český statistický úřad, ekonom Vít Hradil. Předběžný odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí je 0,3 procenta proti minulému kvartálu, meziročně 0,4 procenta.

Spotřebitelské ceny v průběhu června oproti předchozímu měsíci klesly o 0,3 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni dvou procent, tedy cíli České národní banky (ČNB). Podle ekonomů se jedná o výrazné překvapení.

Bankovní rada České národní banky snížila základní sazbu ČNB z 5,25 % na 4,75 %. Je to dobrá zpráva především pro ty, kteří poptávají financování, peníze by mohly zlevnit i pro firmy. A potěšeni by mohli být i exportéři, koruna může oslabit.

Spotřebitelské ceny v květnu oproti předchozímu měsíci stagnovaly, meziročně inflace vzrostla o 2,6 procenta. Nejnovější data potvrzují, že inflaci už opravdu dochází dech. Zároveň se nabízí otázka, zda Česká národní banka (ČNB) nakonec nesáhne k rychlejšímu snižování úrokových sazeb.

V době, kdy pandemie covidu-19 zasáhla svět, se veřejné instituce ocitly před nečekanými výzvami. Změny v chování zákazníků a potřeba rychlých dat vedly k neobvyklé spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. „Lidé sice nechodili do obchodů, ale to neznamená, že přestali utrácet,“ říká v novém díle Finmag podcastu Martin Hlůže ze společnosti Mastercard.

Spoření bude míň spořit, ale aspoň by mohly zlevnit půjčky. Rada české národní banky na dnešním zasedání snížila úrokové sazby o očekávaných 0,5 procentního bodu. Je to čtvrté snížení v řadě. A právě takové, jaké trh očekával. Překvapení se nekoná.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) pokračuje ve snižování základní úrokové sazby. Neměla v tom ale být odvážnější? Jak vývoj sazeb ovlivňuje konkurenceschopnost našich firem, jsme se zeptali odborníků.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Nejsem analytik a už vůbec ne prognostik – a to mám nejspíš společné s většinou z vás. Nicméně mě hodně zajímá sazba PRIBOR. Proč? Protože ta ovlivňuje jak úspory v soukromé sféře, tak i výdělky podnikatelů.

Mnohokrát se stalo, že investor vložil peníze do dluhopisů firmy, jejíž projekt nakonec bouchnul a s tím i naděje na pořádné zhodnocení. Podle ekonoma Vladimíra Pikory přitom stačí dodržet několik pravidel a této situace se vyvarovat. Ve Finmag podcastu přibližuje, jak investování do firemních dluhopisů funguje nebo jaké čekat zhodnocení.

F. A. Hayek kdysi napsal, že peníze jsou tou nejméně chápanou věcí a předmětem největší, rozumem naprosto nedotčené obrazotvornosti. Pokusme se proto objasnit, jak dnešní měnový systém funguje, aby se nežádoucímu fantazírování v této oblasti alespoň částečně zabránilo. Zodpovězme tedy otázku, jak dnes vznikají peníze.

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.