Solidní zajištění má jen zlomek dluhopisů a výnos 20 % je podezřelý, radí ekonom

Firemní neboli korporátní dluhopisy nabízejí poměrně vysoký výnos, ale také vysoké riziko. Než se proto člověk do tohoto investičního dobrodružství pustí, měl by se snažit riziko co nejvíce eliminovat. Podle čeho se tedy při výběru dluhopisu řídit?

„Hledáte takový dluhopis, který bude zabezpečený nejlépe nemovitostí, neboť ta se vždycky prodá a má velkou hodnotu,“ radí na úvod Pikora.

Takové dluhopisy podle něj zohledňují i případné riziko poklesu ceny nemovitosti. „Pro případ, že by nemovitost poklesla v ceně, nebo tam byla nějaká právní řízení s tím spojená, se to často nastavuje tak, že je dluhopis jištěný nemovitostí ve výši 120 %,“ říká s tím, že investor na tom stejně vydělá.

„Samozřejmě je možné dluhopis zajistit třeba pohledávkami, nějakým softwarem, což teď bývá docela moderní, jenomže poté je vždy složité přeměnit to na peníze,“ dodává hlavní ekonom skupiny CFG, která stjí za službou Dluhopisomat a je partnerem dnešního dílu Finmag podcastu.

Když jsem přemýšlel nad rozjezdem vlastního byznysu, chtěl jsem vytvořit něco, co by mě samo uživilo.

Tajnosti důvěru nevzbuzují

Pikora jmenuje i další faktory, které je vhodné při výběru dluhopisu sledovat: jestli firma komunikuje, zda je možné nahlédnout do účetnictví či závěrky, zda stojí ve vedení lidé, kterým se už podařilo nějaký projekt uzavřít a vydělat na něm. Stejně tak by společnost neměla tajit případné problémy.

Ani razítko od České národní banky (ČNB) přitom bezpečnost dluhopisu nezaručuje. „Hodně lidí si myslí, že když mají prospekt schválený ČNB, tak to znamená, že je ta firma bezpečná, nemá šanci zbankrotovat a že se nemají čeho bát. Nicméně ono to říká pouze jedinou věc: že ČNB zjistila, že podle zákona bylo vše při vydání té emise správně,“ upozorňuje ekonom.

Prospekt ČNB podle něj vůbec nepopisuje ekonomickou situaci firmy. „My vůbec nevíme, jestli ten projekt skončí dobře, nebo špatně,“ konstatuje.

V neposlední řadě důrazně doporučuje přečíst si emisní podmínky, kde bývá ukryto spoustu háčků. Investory naopak odrazuje od výběru firemních dluhopisů pouze na základě slibovaného výnosu, protože nikdy nevíte, jestli jsou vůbec reálné.

Solidně zajištěna je podle Pikory pouze šestina českých dluhopisů. Na druhou stranu vnímá, že se trh pomalu pročišťuje a situace je daleko lepší než před deseti lety. „Dluhopisů je dnes hodně a tím, že si investoři mohou vybírat, tak samozřejmě mají zájem o ty zajištěné,“ poukazuje na jasný trend.

„Myslím, že to časem uvidíme ještě víc. Když slyšíme o nějakém průšvihu, tak kdyby byl ten samý projekt realizovaný dnes a zajištěný, už by nebylo o čem psát,“ domnívá se.

Bylo potřeba rychle vykoupit polovinu činžovního domu a bance to samozřejmě trvalo příliš dlouho. Tenkrát jsme se na to skládali tři.

Bezpečí a nízký výnos nebo riziko a potenciál

Kromě firemních dluhopisů Pikora zmiňuje další typy dluhopisů, do nichž mohou lidé investovat. Tím zřejmě nejznámějším je státní dluhopis, který logicky vydává stát a je považovaný za nejbezpečnější investici v zemi.

„Když se dělají nějaké ekonomické modely, tak se vezme výnos ze státního dluhopisu jako ta nejnižší úroková míra v ekonomice, která je bezpečná, a všechny ostatní dluhopisy už jsou nějakým způsobem nebezpečné, ale zas u nich roste výnos,“ vysvětluje.

Dalším druhem jsou municipální dluhopisy vydávané kupříkladu městem, obcí či krajem. Ačkoliv se podobají těm státním, nejsou zdaleka tak bezpečné. „Vzpomeňme, že některé kraje měly peníze u Sberbank, která potom padla. Kraje pak měly ohromné problémy peníze z banky dostat,“ připomíná minulý rok Pikora.

Samozřejmě se vydávají i další firemní dluhopisy typu ČEZ, ty se ale vzhledem k vysokým částkám obchodují na burzách a běžný investor si je obvykle nemůže finančně dovolit.

Pokud jde o celkové zhodnocení, platí, že čím vyšší výnos, tím vyšší riziko. „Menší firemní dluhopisy mají výnos v rozmezí osmi až třinácti procent. Jsou i takové dluhopisy, které nabízejí dvacet procent, ale to už je podezřelé,“ rozkrývá Pikora hlavní klíč k hodnocení rizika.

„V těchto případech si říkám, jak to chce ta firma splácet. Musela by mít velký přítok peněz,“ myslí si. A přidává srovnání, kdy velké emise – třeba bank – se pohybují na úrovni osmiprocentního výnosu. U státních dluhopisů pak hodně záleží na délce splatnosti, ale výnos se udává mezi pěti až sedmi procenty.

Věděli jsme, že to pro ty lidi bude bezpečné, protože jim dokážeme zajistit veškerý servis a zároveň se tím rozšíří naše možnosti...

Namixovat si koktejl

Pikora v podcastu dále upozorňuje, že by dluhopisy měly tvořit pouze deset až patnáct procent majetku. A i u nich platí, že je nutné diverzifikovat, tedy snížit riziko ztráty výběrem dluhopisů například vhodným výběrem jednotlivých oborů.

Investorské portfolio pak doporučuje doplnit o nemovitosti, akcie, hodinky, umění i kryptoměny.

„Kryptoměn ale jen maličko, protože jsou extrémně nebezpečné. Mají ale potenciálně možnost velkého zhodnocení. Určitě to musí člověk namixovat,“ konstatuje Pikora.

(...)

Nekončíme. Co se v podcastu ještě dozvíte?

• Kde všude se firemní dluhopisy obchodují?
• Jak funguje investice do firemních dluhopisů na „internetových tržištích“?
• Jak se dluhopisy vyplácejí?
• Co lze v této oblasti očekávat do budoucna?

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Bitcoin vyletěl díky „kachně“ a za krypto koupíte už i Ferrari. Týden v kryptu #54
• Jak se zajistit na stáří? Startup Roier věří v crowdfunding do nemovitostí
• Kdo nedědil, musí si půjčit. Jiná cesta k lepšímu majetku nevede
• „Toho Picassa jsem neměl prodávat.“ Jak se buduje sbírka 20 tisíc artefaktů
• Toyen, Kupka, Filla...? Zažíváme zlaté roky obchodu s uměním, hlásí investoři