Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vysoké úroky: Komu škodí a kdo na nich vydělává?

Jan Grusser
Jan Grusser
1. 12. 2023

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Vysoké úroky: Komu škodí a kdo na nich vydělává?
Zdroj: Shutterstock

Dopad rozhodnutí sedmičky centrálních bankéřů na reálnou ekonomiku je zřejmý. Zatím tu chybí jakýkoliv větší impuls pro zlevnění úvěrů či hypoték. Půjčky na pořízení vlastního bydlení sice mírně zlevňují, ale to jen proto, že banky mezi sebou vedou tvrdou obchodní válku o klienty a při ní s úrokovou sazbou svých produktů obratně hýbají.

Vysoké úroky a jejich udržování na stávajících úrovních jsou naopak velice příznivou zprávou pro majitele termínovaných vkladů či spořicích účtů. Dochází na nich k velice slušnému zhodnocení uložených prostředků, které se obvykle pohybuje mezi 4 až 6 procenty. Na tuto skutečnost zareagovaly desítky tisíc drobných střadatelů, ale i firem různé velikosti, a během posledního roku na konta naposílali stovky miliard korun.

Každým dnem, týdnem či měsícem se jim připisuje solidní úrok. Přestože na svých vkladech kvůli vysoké inflaci i nadále reálně ztrácejí, rozdíl už není markantní. A stále je to vyšší zhodnocení než nula procent jako u běžného účtu.

Šetření a jeho vliv

Syslení peněz na spořicích účtech a termínovaných vkladech má ale tři negativní dopady na ekonomiku či hospodaření státu. Lidé spoří a neutrácejí, čímž trpí ukazatel HDP, pro který je spotřeba domácností jedním z hlavních pilířů.

Druhá potíž je, že kvůli vyšším úrokům, které banky vyplácejí svým klientům, jim klesají či stagnují zisky. To je nepříjemná zpráva pro státní rozpočet, který v letošním roce počítal s windfall tax z bankovního sektoru s desítkami miliard korun, zatímco už nyní je jasné, že dostane jen drobné v řádu nízkých jednotek miliard.

Třetím negativem, jež plyne z masivního ukládání volných peněz na úročené produkty, je fakt, že dochází k prodlužování doby splatnosti faktur na nejzazší mez nebo k přenastavování smluvních podmínek. Jinými slovy, odběratelé se snaží svým dodavatelům a obchodním partnerům zaplatit co nejpozději.

Důvod? Vyplatí se držet volné prostředky. Ty během takto ušetřeného času okamžitě ukládají na zhodnocení u bank. Při uložení vyšších částek a díky individuálním podmínkám pak mohou odběratelské firmy skrze tyto operace vydělávat na úrocích poměrně zajímavé částky.

Firmy pod tlakem

Jenže tyto volné finance naopak zoufale chybějí malým dodavatelům nebo společnostem, které jsou více závislé na optimálním cash-flow. Dostávají se tak do svízelné situace, protože musejí dodržovat závazky vůči svým dalším partnerům, platit faktury za provoz a mzdy.

V tu chvíli se pak musejí spoléhat na jiné nástroje, které jim situaci pomohou vyřešit. Jsou to například revolvingové úvěry nebo prodej faktur přes specializované portály, z nichž nejznámějším je služba Zalep.to. Vzhledem k současné situaci je právě prodej faktur stále častější a populárnější řešení, které pomůže firmám vyřešit jejich finanční potřeby.

Sečteno, podtrženo: zatímco pro někoho znamenají vysoké úroky příjemné zhodnocení jejich volných financí, pro jiné představují problém, který může mít hned několik podob.

A tak je to se vším. Každá mince má dvě strany.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Finmag BrandVoice: Partnerem článku je KOOR

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jan Grusser

Jan Grusser

Po absolvování provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze působil dva roky v pojišťovny Gerling, která měla sídlo v německém Kolíně nad Rýnem. Po návratu do Čech a několika pracovních zastávkách v pojišťovnickém... Více

Související témata

BrandVoiceFaktoringfakturyfinancehypotékykomentářPodnikavé Českospořicí účtyspotřeba domácnostítermínované vkladyúrokové sazbyúvěryzhodnocení
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo