Vysoké úroky: Komu škodí a kdo na nich vydělává?

Dopad rozhodnutí sedmičky centrálních bankéřů na reálnou ekonomiku je zřejmý. Zatím tu chybí jakýkoliv větší impuls pro zlevnění úvěrů či hypoték. Půjčky na pořízení vlastního bydlení sice mírně zlevňují, ale to jen proto, že banky mezi sebou vedou tvrdou obchodní válku o klienty a při ní s úrokovou sazbou svých produktů obratně hýbají.

Vysoké úroky a jejich udržování na stávajících úrovních jsou naopak velice příznivou zprávou pro majitele termínovaných vkladů či spořicích účtů. Dochází na nich k velice slušnému zhodnocení uložených prostředků, které se obvykle pohybuje mezi 4 až 6 procenty. Na tuto skutečnost zareagovaly desítky tisíc drobných střadatelů, ale i firem různé velikosti, a během posledního roku na konta naposílali stovky miliard korun.

Každým dnem, týdnem či měsícem se jim připisuje solidní úrok. Přestože na svých vkladech kvůli vysoké inflaci i nadále reálně ztrácejí, rozdíl už není markantní. A stále je to vyšší zhodnocení než nula procent jako u běžného účtu.

Šetření a jeho vliv

Syslení peněz na spořicích účtech a termínovaných vkladech má ale tři negativní dopady na ekonomiku či hospodaření státu. Lidé spoří a neutrácejí, čímž trpí ukazatel HDP, pro který je spotřeba domácností jedním z hlavních pilířů.

Druhá potíž je, že kvůli vyšším úrokům, které banky vyplácejí svým klientům, jim klesají či stagnují zisky. To je nepříjemná zpráva pro státní rozpočet, který v letošním roce počítal s windfall tax z bankovního sektoru s desítkami miliard korun, zatímco už nyní je jasné, že dostane jen drobné v řádu nízkých jednotek miliard.

Třetím negativem, jež plyne z masivního ukládání volných peněz na úročené produkty, je fakt, že dochází k prodlužování doby splatnosti faktur na nejzazší mez nebo k přenastavování smluvních podmínek. Jinými slovy, odběratelé se snaží svým dodavatelům a obchodním partnerům zaplatit co nejpozději.

Důvod? Vyplatí se držet volné prostředky. Ty během takto ušetřeného času okamžitě ukládají na zhodnocení u bank. Při uložení vyšších částek a díky individuálním podmínkám pak mohou odběratelské firmy skrze tyto operace vydělávat na úrocích poměrně zajímavé částky.

Firmy pod tlakem

Jenže tyto volné finance naopak zoufale chybějí malým dodavatelům nebo společnostem, které jsou více závislé na optimálním cash-flow. Dostávají se tak do svízelné situace, protože musejí dodržovat závazky vůči svým dalším partnerům, platit faktury za provoz a mzdy.

V tu chvíli se pak musejí spoléhat na jiné nástroje, které jim situaci pomohou vyřešit. Jsou to například revolvingové úvěry nebo prodej faktur přes specializované portály, z nichž nejznámějším je služba Zalep.to. Vzhledem k současné situaci je právě prodej faktur stále častější a populárnější řešení, které pomůže firmám vyřešit jejich finanční potřeby.

Sečteno, podtrženo: zatímco pro někoho znamenají vysoké úroky příjemné zhodnocení jejich volných financí, pro jiné představují problém, který může mít hned několik podob.

A tak je to se vším. Každá mince má dvě strany.

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Platební morálka? Paradoxně bývají horší korporace, říká expert přes faktury

• Faktoring může být cool, i proto stojí za fintechovou revolucí, říká Stroukal

• Co dělat, když vaši partneři nespěchají s uhrazením faktur

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag